Dne 8. září se z floridského mysu Canaveral vznesla k obloze mise OSIRIS-REx (tj. Orisis Král, ale ve skutečnosti jde samozřejmě o zkratku delšího a složitějšího názvu). Zhruba miliardová mise zamíří směrem k asteroidu Bennu – ani ne tak proto, že by byl významný a zajímavý, ale protože se pohybuje po příhodné dráze. Obíhá kolem Slunce po dráze, která ho zhruba každých 6 let přivádí „jen“ zhruba 300 000 kilometrů od Země. Bennu také na rozdíl od mnoha jiných menších objektů nerotuje tak rychle, aby z něj odlétaly kousky, které by mohly poškodit přilétající sondu. Ani tak nebude jednoduché tento cíl zasáhnout, protože Bennu má průměr zhruba 500 m a pohybuje se rychlostí 100 000 km/h. I proto se OSIRIS- -REx považuje za „prototyp“ možných komerčních letů k asteroidům a dalším vesmírným tělesům v blízkosti Země, která by se mohla hypoteticky stát zajímavým zdrojem nerostných surovin. Těžba v tomto případě bude samozřejmě ještě poměrně skromná. NASA by ráda s pomocí zhruba 3metrového ramene odebrala z povrchu asteroidu minimálně 60 g materiálu, který z asteroidu „vymyje“ proud dusíku vypuštěný z ramene sondy. S trochou štěstí by mohlo být materiálu i podstatně více, protože sonda během zkoušek sbírala zhruba 300 g materiálu. Výsledky ovšem nelze brát jako úplně směrodatné, protože nikdo přesně neví, jak bude vypadat povrch asteroidu. Bude to největší „úlovek“ od dob projektu Apollo, ale samozřejmě bude mít čistě vědecký význam. (Mimochodem, část materiálu už nyní slíbili partnerům v projektu: čtyři procenta Kanada, půl procenta Japonsko.) Pro potenciální vesmírné těžaře budou zajímavější zkušenosti a informace, které se během letu podaří nasbírat. To se týká v podstatě všech fází letu, od výsledků „těžebního“ systémů přes přípravu letového plánu, který je u podobných misí velmi náročný třeba kvůli jejich poměrně vysoké rychlosti. A velmi zajímavá bude pro všechny strany i otázka, co se vlastně na asteroidu najde. NASA si Bennu vybrala kvůli tomu, že by měl mít mimo jiné poměrně vysoký obsah kyslíku (tedy patrně vody, respektive ledu) a uhlovodíků (včetně organických molekul, které jsou důležitým předpokladem vzniku života). Těžaři asi více bude zajímat obsah takových látek jako platina či jiné kovy – i když ani kyslík pro ně není nezajímavý, protože může posloužit k vyrobě paliva na místě. Všichni si budou muset nějakou dobu počkat. Sonda by podle plánu měla ke svému cíli doputovat v roce 2018, zpět na Zem by se měla vrátit v roce 2023. /jj/
