V moderní medicíně dostávají pa-cienti s nádory, bolestmi nebo dalšími chorobami v řadě případů léky, které se rozptýlí po celém světě, i když je cílové místo léčby malé a jasně ohraničené. Taková léčba ale přitom mívá nepříjemné vedlejší účinky. Vědci v biomedicínském výzkumu se snaží tento problém řešit novými léčebnými postupy a technologiemi. Jednou z možností je cílit léčbu na konkrétní typy buněk a k nim i dopravovat léky. Němečtí badatelé z Johannes Gutenberg-Universität Mainz v Mohuči a Max-Planck-Institut für Polymerforschung (MPI-P) vsadili na nanoponorky s nákladem farmakologicky aktivní látky, které kotví u imunitních buněk pacienta. S těmito buňkami se pak nanoponorky s léčivem dostanou na místo léčebného zásahu. Tyto nanoponorky jsou menší než tisícina šířky lidského vlasu. Miniaturní ponorky s léčivem mají povrch potažený speciální vrstvou, která jim umožní vykonat stanovený úkol. V této vrstvě mohou být protilátky, které se váží k imunitním buňkám nebo třeba k buňkám v tkáni nádoru. Volker Mailänder z MPI-P a jeho tým vyvinuli novou metodu pro navázání protilátek k povrchu nanoponorek a podobných nanotransportérů. Standardní postup zahrnuje komplexní chemický proces, který může vést ke zničení protilátek anebo k poškození nanoponorek. Nová metoda Mailänder a spol. funguje v kyselém prostředí a využívá fyzikální jev adheze, tedy schopnosti různých materiálů k sobě přilnout. Díky tomu jsou nanotransportéry léčiva stabilnější a účinněji dopravují léčivo na místo určení. Vědci věří, že jejich nová technologie zlepší účinnost a použitelnost nanoponorek a podobných miniaturních transportérů léčiv. Vylepšené nanoponorky by mohly efektivně zasahovat proti nádorům, bojovat proti bolestem hlavy nebo odstraňovat poškozenou tkáň na různých místech v těle.
