Nová studie by mohla způsobit revoluci v oblasti materiálových věd pro letecký průmysl, energetiku, elektroniku a další odvětví závislá na odolných materiálech. Vědci vyvinuli nanopásky z oxidů s vysokou entropií, které jsou ekonomicky příznivé a odolávají teplu, korozi a dalším nepříznivým podmínkám lépe než podobné soudobé materiály.
Nanopásky (nanoribbons) jsou extrémně tenké a současné úzké kousky materiálu, které mívají tloušťku jen pár nanometrů a současně zabírají jen pár desítek až stovek nanometrů na šířku. Nanopásky z oxidů s vysokou entropií (HEO — high-entropy oxide) představují speciální typ těchto materiálů a vyznačují se vysokým stupněm entropie, neuspořádanosti jejich atomární struktury. Jak vysvětluje Amin Salehi-Khojin z Jižní metodistické univerzity (SMU — Southern Methodist University) v Dallasu, většina materiálů je vytvořena primárně z jednoho či dvou strukturních elementů. Materiály o vysoké entropii ale bývají vytvořeny z pěti a více elementů použitých zhruba ve stejném množství. Složení tohoto typu vede k vysoce neuspořádané atomární struktuře, která má vysokou entropii. Taková struktura může zvyšovat pevnost materiálu, jeho odolnost vůči teplu a také schopnost odolat mechanickým silám nebo třeba korozi. Salehi-Khojin a jeho spolupracovníci vyvinuli nanopásky z oxidů s vysokou entropií, které jsou ekonomicky příznivé a odolávají teplu, korozi a dalším nepříznivým podmínkám lépe než podobné soudobé materiály. Badatelé nazvali nové nanopásky 1D-HEO. V experimentech ověřili, že jejich struktura odolává vysokým teplotám (do 1 000 °C). Rovněž obstojí při značném tlaku (až 12 GPa) a vydrží delší dobu ve značně kyselém nebo naopak značně zásaditém prostředí (při kyselém pH 2,3 nebo zásaditém pH 13 po dobu 7 dní). Na rozdíl od materiálů s vysokou entropií, které byly vytvořeny v minulosti, lze nanostury vyvinuté na SMU tisknout 3D tiskárnou nebo nastříkat při pokojové teplotě pro výrobu součástí nebo povlakování povrchů. Díky tomu jsou energeticky a nákladově efektivnější než tradiční materiály s vysokou entropií, které obvykle existují jako objemové struktury a vyžadují odlévání za vysokých teplot. Podle Salehi-Khojina bude možné jejich nanopásky 1D-HEO využít v aplikacích, které vyžadují odolnost vůči teplu, tlaku a dalším nepříznivým podmínkám, stejně jako výdrž při velké mechanické zátěži. /sm/