Rentgenová fluorescence (XRF z anglického X-ray fluorescence) je spektroskopickou analytickou metodou v chemii a je rovněž slibná pro využití v medicíně. Mohla by být cennou pomocí například ve výzkumu a diagnostice Alzheimerovy choroby nebo třeba otrav těžkými kovy. Jednou z překážek pro větší využití této metody doposud bylo, že odborníci neměli k dispozici odpovídající zobrazení buněčných struktur, které by bylo možné porovnat se snímkem vzniklým rentgenovou fluorescencí. Zajímavé řešení tohoto problému nabízí Chris Serpell z britské Univerzity v Kentu, který se svými spolupracovníky vsadil na nanolahvičky. Badatelům se podařilo uzavřít nebiologické prvky, jako je krypton, baryum nebo olovo do uhlíkových nanotrubiček, které jsou 50 000krát tenčí, nežli lidský vlas. Takto vytvořené nanolahvičky s nebiologickým obsahem pak byli schopni dostat k buňkám, které chtěli pomocí těchto toxických nebo plynných látek zobrazit. Asi není nutné zdůrazňovat, že obsah takových lahviček není v organismu právě obvyklý. Serpell a spol. ale názorně předvedli, jaké možnosti v biologii nabízejí uhlíkové trubičky. Badatelé věří, že díky tomuto vylepšení nanolahvičkami by se teď zobrazování rentgenovou fluorescencí mohlo více rozšířit. Serpell k tomu dodává, že uhlíkové trubičky před časem bývaly považovány za všelék na rozmanité technické obtíže. Poslední dobou jsou ale mnozí odborníci k jejich využití skeptičtější. Role užitečných nanolahviček by teď podle Serpella mohla vést k jisté rehabilitaci nanotrubiček v biomedicíně. Jak se zdá, v některých aplikacích, jako je i tato, se mohou nejlépe uplatnit právě uhlíkové nanotrubičky. Technologie využití nanolahviček v zobrazování rentgenovou fluorescencí je sice ještě v plenkách, Serpell je ale přesvědčen, že tato metoda poskytne nové pohledy na závažné choroby a stavy, které dnes řeší medicína. Využití zobrazování rentgenovou fluorescencí by pak mohlo vést k vývoji nových léčebných postupů.
