Není to ani Šárecké ani Babiččino údolí. Dokonce to ani není údolí v našem slova smyslu. Spíše jde o rovinu ohraničenou horskými hřebeny. Na západě je to pohoří Santa Cruz a na jihovýchodě Coast Range. Vlastně se tato oblast jižně od San Franciska jmenuje Santa Clara Valley. Je tady hodně sadů, a tak se jí také říká Potěšení srdce. Proslula však jako Silicon Valley. Soustřeďují se tady největší světové korporace, ale i malé začínající fi rmy. Obě skupiny se zaměřují na inovace, u jejichž zrodu vlastně stál křemík. Hlavním městem údolí označují publicisté milionové San José, které se obklopilo dvěma desítkami městeček, jež vzájemně prorůstají. Při projížďce vykukují na člověka tu z jedné, tu z druhé strany elegantní budovy společností nejzvučnějších jmen: Adobe, AMD, Apple, Cisco, Google, Hewlett-Packard, Oracle, Intel a mnohé další. Pojem Silicon Valley prý jako první použil Ralph Vaerst, úspěšný podnikatel z centrální Kalifornie. Poprvé jej však publikoval jeho kamarád Don Hoefl er, který začal název používat jako ti tulek pro sérii svých článků v týdeníku Electronic News. První text s tí mto označením vyšel 11. ledna 1971. Křemík (lat. Silicium) je polokovový prvek a slouží jako základní materiál k výrobě polovodičových součástek. Do ti tulku se dobře hodil a vysti hoval vysokou koncentraci fi rem zaměřených na polovodiče, počítače a soft ware. KOUZLO A SÍLA TRADICE Naši návštěvu jsme zahájili tam, kde vše začalo, na univerzitě v Palo Alto. Založil ji v roce 1891 železniční magnát, guvernér a senátor Leland Stanford, jako vzpomínku na svého syna, který zemřel krátce před svými 16. narozeninami na břišní tyfus. Univerzita má výbornou pověst, působilo zde mnoho nositelů Nobelovy ceny a absolventi založili v okolí proslulé elektronické fi rmy. Tady se zrodila sláva Silicon Valley. Viděli jsme i budovu Hooverova insti tutu, který v roce 1920 založil 31. prezident USA, jeden z prvních absolventů univerzity. V proslulém archivu jsou soustředěny nejdůležitější tajné informace z 1. a 2. světové, ale i z tzv. studené války. Už v roce 1909 zde známý americký vynálezce Lee De Forest, autor 180 patentů, vyvinul první elektronku, čili zařízení schopné zesilovat elektrický signál. To byl zásadní krok k rozvoji elektroniky. Ve 30. letech působil na zdejší fakultě elektrotechniky legendární prof. Frederick Emmons Terman, který velmi podporoval nadané studenty v podnikání. Mezi nimi byli například William Hewlett a David Packard, kteří v jedné garáži vyvíjeli zvukový oscilátor. Na Termanův popud založili s 538 dolary v kapse 1. ledna 1939 fi rmu, jež se stala světovým gigantem. Ta garáž byla později prohlášena za národní památku. Ostatně na stejné univerzitě se o 60 let později seznámili také dva studenti počítačových věd Sergey Brin a Larry Page, aby krátce poté založili společnost Google. V roce 1950 se Stanfordská univerzita dostala do fi nančních problémů a začala pronajímat pozemky slibným high-tech společnostem. A dnes jich je tady požehnaně. ATRAKTIVNÍ HISTORIE Zdejší Muzeum počítačů se může pochlubit opravdu špičkovými exponáty. Na začátku všeho byl asi Charles Babbage, anglický aristokrat, který vymyslel automati ckou kalkulačku, ale nikdy ji neviděl zkompletovanou. To návštěvník muzea může! Mají jich zde dokonce 5 a jsou to mistrovské kousky. Kromě jiných unikátů si můžeme prohlédnout také skutečnou atrakci od fi rmy IBM – počítač Deep Blue, který v roce 1997 v šachové parti i porazil světového velmistra Garri Kasparova, což se považuje za přelomovou událost jak v historii šachu, tak počítačů. V přízemí správní budovy společnosti Intel může každý zdarma navští - vit její fi remní muzeum. A stojí to za to. Intel Corporati on je toti ž největší mezinárodní výrobce procesorů a polovodičových součástek. Při prohlídce expozice si návštěvník připomene, že ji v roce 1968 založili Robert Noyce a Gordon Moore jako Integrated Electronics Corporati on. Více přitahují ukázky jednotlivých milníků vývoje čipů a mikroprocesorů. Společnost Intel vyvinula architekturu x86, která se využívá ve většině osobních počítačů. Mnoho exponátů je interakti vních a přímo vybízejí: dotkni se mne. V Silicon Valley jsem se setkal i s českými fi rmami. Ale o tom víc příště. Karel Sedláček
