Předposlední červnový týden
se ve Vídni uskutečnila pětidenní
konference pořádaná Mezinárodní
agenturou pro atomovou energii
(MAAE). Krátce po havárii japonské
elektrárny Fukušima na pořadu
dne byla problematika dokonalejší
konstrukce a bezpečnosti provozu
jaderných elektráren.
Účastníci jednání mj. obdrželi
160stránkovou zevrubnou analýzu,
kterou vypracoval 18členný tým expertů
po návštěvě Fukušimy. Zpráva
se detailně zabývá bezpečnostními
opatřeními před katastrofou, zásahy
přírodních živlů i následným děním.
Informuje o současném stavu jednotlivých
objektů a také o postupech
japonských týmů při pokračující
likvidaci následků katastrofy.
Připomíná, že přes obrovské nasazení
a obětavost mnoha jednotlivců
i záchranných týmů ve Fukušimě
selhaly instalované chladící systémy
a ve třech reaktorech se roztavilo
palivo. Do okolí elektrárny unikly
radioaktivní materiály a japonská
vláda musela evakuovat na 80 000
lidí z ohrožených zón.
Míra ochrany elektrárny před přívalovými
vlnami, včetně poddimenzované
ochranné zdi (5,7 m), kterou 12metrové
tsunami snadno překonala, nebyla
dostatečná. Provozovatel elektrárny
TEPCO je doma opakovaně kritizován
za špatný postup při zabezpečení
objektu i za řešení důsledků katastrofy.
Firma dobře znala technický stav jednotlivých
bloků i seizmické nebezpečí,
kterým jsou její jaderné objekty na ostrovech
vystaveny. Prevenci a rychlou
reakci však podcenila. Přitom se neřídila
ani doporučením MAAE z roku
2007 vytvořit nezávislé řízení jaderného
provozu s většími pravomocemi.
Na margo nevyhovujícího a rizikově
lokalizovaného energetického systému
pro náhradní napájení chladicích agregátů
nutno připomenout, že MAAE již
několikrát upozorňovala členské země,
že jejich jaderné elektrárny musí mít pro
případ komplexního přerušení dodávky
energie zvenčí k dispozici vlastní, dobře
zabezpečené a provozně spolehlivé
agregáty. Rozhodující bezpečnostní systémy
musí být na sobě fyzicky nezávislé
a elektrárny se už neobejdou bez specializovaných
center pro mimořádné situace.
Míra lidských obětí i materiálních
ztrát není dosud přesně vyčíslena.
I přesto experti MAAE označili fukušimskou
havárii za 2. největší (po Černobylu)
a z rozborů situace vyvodili 16
exaktních závěrů.
Představitel MAAE Jukija Amano
nezakrýval realitu: „Důvěra veřejnosti
v bezpečnost jaderných elektráren
byla těžce otřesena. Je nezbytné, aby
byla všude zavedena nejpřísnější bezpečnostní
opatření. Země s jadernými
elektrárnami by měly souhlasit se systematickými,
pravidelnými kontrolami
realizovanými MAAE.“ Všechny státy
s jadernými elektrárnami by měly podle
něj během příštích 18 měsíců provést
důkladné bezpečnostní kontroly všech
provozovaných reaktorů, a to i pro
případ otřesů země, povodní apod. Jaderné
elektrárny by měly do budoucna
projektovat a lokalizovat tak, aby dokázaly
odolat i kombinované vnější
zátěži. Zároveň požádal o rozšíření
pravomocí MAAE. Agentura by měla
zastávat významnější roli při informování
o nehodách. Její kritici kupř. nebyli
spokojeni, že po 11.březnu 2011
MAAE plnila pouze úlohu zprostředkovatele
informací od japonské vlády.
Napříště by podle Amana měla poskytovat
i „vlastní analýzy a predikce“.
Proti akcentu na vyšší bezpečnost
jaderných zařízení nikdo nenamítá.
Nicméně rozdílné přístupy k jejímu
posílení trvají i po červnové konferenci
ve Vídni. Většina ze 150 členských
států MAAE nemá problém se zavedením
nových, striktnějších a povinných
bezpečnostních norem. Část zemí
by však přitom upřednostnila spíše
princip dobrovolnosti. Některé nadále
odmítají předat razantní regulační pravomoce
MAAE. /uai/
