Spektroskopie laserem indukovaného mikroplazmatu (LIBS) patří mezi moderní metody prvkové chemické analýzy materiálů. Základním principem je atomová emisní spektroskopie. Fokusací laserového pulzu na povrch vzorku je část materiálu odpařena a ionizována a vzniká plazma. Záření emitované chladnoucím plazmatem je následně využíváno k získávání kvantitativní a kvalitativní analytické informace o studovaném materiálu. Metoda LIBS se v posledních letech stala významnou technologií pro detekci prvků jak v laboratorních podmínkách, tak v terénu. Je schopná analyzovat vzorky všech skupenství, bez požadavků na jakoukoli speciální přípravu. V principu lze detekovat většinu prvků periodické tabulky s limity detekce až na úrovni jednotek či desítek ppm (částic na milion). Existuje více možností jak limity detekce dále snížit. Jednou z nich je například použití druhého laserového pulzu, který reexcituje plazma vytvořené pulzem prvním (tzv. Double-Pulsed LIBS). Nově zkoumanou metodou je aplikace stříbrných nanočástic na povrch měřeného vzorku. Získáme tak zesílení signálu pro určité stopové prvky. Měření byla uskutečněna na základní aparatuře LIBS skládající se z pulzního laseru, fokusačních čoček, sběrné optiky, spektrometru a detektoru. Všechny komponenty jsou počítačově synchronizované (obr. 1). Dosud uskutečněné experimenty poukazují na to, že díky aplikaci nanočástic jsme schopni snížit detekční limity některých stopových prvků 1,5–2krát. Výhodou je nenáročná příprava vzorku, kdy jsou nanočástice ve vodném roztoku nakápnuty v objemu cca 25 μl na povrch vzorku a po odpaření vody přilnou k povrchu (obr. 2). Vidíme na něm „květákovou“ strukturu nanočástic uchycených na povrchu vzorku (olověná mosaz). Vzdálenost D1 vymezuje rozsah cca 200 nm, na kterém se nachází 10 nanočástic, velikost jedné nanočástice je tedy přibližně 20 nm. Z dosavadních výsledků tedy vyplývá, že aplikací nanočástic na povrch některých materiálů dojde ke zvýšení limitů detekce přítomných stopových prvků. Potenciální aplikace rozšiřují již ověřené oblasti využití metody LIBS, jako je např. rychlá chemická analýza složení ocelí v ocelárnách, detekce rud v horninách, analýza prvkového složení archeologických předmětů aj. V současné době probíhají navazující experimenty s různými koncentracemi, velikostmi a typy nanočástic. Přesný fyzikální princip zesílení detekovaného signálu pomocí nanočástic je předmětem výzkumu.
