Vývoj vhodných materiálů, které
mají sloužit jako lešení pro pěstování
tkáňové kultury lidských buněk, dostal
na Technické univerzitě v Liberci
nečekaný obrat. Z lékařských studí
vyplynulo, že lidské buňky se nejlépe
pěstují na nanovlákenných vrstvách.
Proto liberečtí vědci tento materiál,
neboli scaffold, osázeli lidskými buňkami.
Byli příjemně překvapeni, že
buňky pěkně rostou, ale dnešní výsledek
jim vyrazil dech.
Nedlouho před šokujícím objevem se
okolo scaffoldu pohyboval nejmenovaný
pracovník s chlebem namazaným
sádlem a škvarky
Vedoucí katedry netkaných textilií
profesor David Lukáš neskrývá svou
radost
Vhodnější než akvárium jsou pro
bydlení nanolidí modely příbytků
pro netopýry, které navrhli studenti
fakulty umění a architektury
Prezident republiky Václav Klaus
se osobně seznámil s výsledky
výzkumu na TUL
Rektor TUL Vojtěch Konopa se neubránil
údivu
Fotografie mnohonásobně zvětšeného
nanočlověka
„Dnes jsme pod elektronovým
mikroskopem na scaffoldu zachytili
nezvyklý pohyb a ani tvar neodpovídal
buňkám kloubové chrupavky.
Ukázalo se, že nanovlákenné vrstvy
jsou více úrodné, než jsme předpokládali.
Místo pouhých buněk nám
tam vyrostly jakési nanokopie lidí, od
kterých jsme buňky odebrali. Materiál
jsme z ekonomických důvodů
odebírali bezdomovcům. Kdybychom
tušili, jak se věci vyvinou, sáhli bychom
určitě někam výš,“ přiznal profesor
Oldřich Jirsák. Byl to právě on,
kdo objevil metodu elektrospiningu,
tedy zvlákňování polymerů v silném
elektrickém poli, kterou vědci využívají
pro přípravu nanovláken.
Vědci zatím nevědí, proč se růst
buněk takto rozběhl. Zda někdo z nich
třeba neznečistil scaffold ze zranění
na ruce nebo zda nadměrné bujení
buněk nezpůsobila jiná nečistota.
„Někdo mohl scaffold třeba umastit.
Je známo, že buňky vepře domácího
jsou velmi podobné buňkám lidským.
A pokud vím, byl viděn nejmenovaný
pracovník, jak u scaffoldu svačí chleba
se sádlem a se škvarky. „Budeme
nyní intenzivně zkoumat, co nanovlákennou
vrstvu tak pohnojilo,“ konstatoval
vedoucí katedry netkaných
textilií profesor David Lukáš. Profesor
Lukáš přiznal, že neskrývá radost.
Zdůraznil ale, že prvořadým úkolem
katedry nyní je, postarat se o důstojné
prostředí nanolidí.
Šest exemplářů umístili vědci prozatím
do akvária, kde vedoucí katedry
choval bílé myši. To je ale podle profesora
Lukáše velmi provizorní řešení.
„Nemůžeme se s nimi nijak domluvit.
Pokud vydávají nějaké zvuky, tak jsou
pro lidské ucho nezachytitelné. Nepodařilo
se nám určit jejich pohlaví
a také nevíme, čím se živí. Zatím jsem
jim nadrobil zbytky vánočního cukroví
a do misky jsem jim dal mléko a kakao.
Co ale bude dál?,“ obává se profesor
Lukáš. Dodal, že chce požádat katedru
designu o dodání nanooblečků. „Vhodný
materiál máme, ale snadné to nebude.
Aby nanooblečky seděly, budou se
muset šít pod elektronovým mikroskopem.
Věřím ale, že si naši designéři
poradí i s takovou prkotinou,“ doufá
profesor Lukáš. Přiznal zároveň, že
jde o zapůjčení modelů příbytků pro
netopýry, které navrhli studenti fakulty
umění a architektury, a které jsou
pro bydlení nanolidí vhodnější než
akvárium. Je podle něj také nutné, aby
se do řešení tak závažného problému
zapojila i fakulta pedagogická. „Další
výzkum si vyžádá nejen spolupráci
chemiků, fyziků, biologů, textiláků,
ale i psychologů a sociologů. Obavy
ze zneužití nejsou zcela bezdůvodné,“
uvedl profesor Lukáš.
Obavy profesora Lukáše ale nesdílí
prezident České republiky Václav
Klaus, který jel náhodou kolem
a chtěl se s výsledky výzkumu na
TUL osobně seznámit. „Lívie,
vidím tři, opravdu, ale opravdu
vidím tři takové pidilidičky,“ zvolal
nadšeně Klaus poté, co vyfasoval
elektronové brýle a mohl si osázený
scaffold důkladně prohlédnout.
„Technická univerzita je na poli
vědy neporazitelná,“ konstatoval
Klaus a s lítostí dodal, že ve své
sbírce ještě nemá čestný doktorát
tak skvělé univerzity.
Také podle rektora TUL Vojtěcha
Konopy není důvod k obavám. Pravda,
neubránil se údivu poté, co uviděl
hodně zvětšeného nanočlověka.
Hlavní ale podle něj je, že Technická
univerzita v Liberci zaznamenala
na poli vědy další prvenství. Nanolidé
nejsou pouhým okem viditelní,
není ale vyloučeno, že by se jejich
velikost mohla ovlivnit velikostí
nanovlákenné podložky. Jednoduše
řečeno: čím větší scaffold, tím větší
by mohla vyrůst lidská kopie. „Průmyslové
podniky nám vyčítají nízký
počet absolventů. Takový objev by
nám pomohl zvrátit nepříznivou
demografickou křivku a nedostatek
technicky vzdělaných odborníků.
Umím si představit, že nasměrováním
kmenových buněk bychom
dokázali vzbudit zájem o studium
technických oborů, případně vyvolat
orientaci na řešení konkrétního
technického problému,“ uvedl
Konopa. To však budou liberečtí
vědci řešit až v letošním roce 2008,
který by měl být podle rektora:
„Šťastný a veselý, plný optimismu
a smyslu pro humor.“ J. KOČÁRKOVÁ