Liberečtí vědci v šoku

Vývoj vhodných materiálů, které mají sloužit jako lešení pro pěstování tkáňové kultury lidských buněk, dostal na Technické univerzitě v Liberci nečekaný obrat. Z lékařských studí vyplynulo, že lidské buňky se nejlépe pěstují na nanovlákenných vrstvách. Proto liberečtí vědci tento materiál, neboli scaffold, osázeli lidskými buňkami. Byli příjemně překvapeni, že buňky pěkně rostou, ale dnešní výsledek jim vyrazil dech. Nedlouho před šokujícím objevem se okolo scaffoldu pohyboval nejmenovaný pracovník s chlebem namazaným sádlem a škvarky Vedoucí katedry netkaných textilií profesor David Lukáš neskrývá svou radost Vhodnější než akvárium jsou pro bydlení nanolidí modely příbytků pro netopýry, které navrhli studenti fakulty umění a architektury Prezident republiky Václav Klaus se osobně seznámil s výsledky výzkumu na TUL Rektor TUL Vojtěch Konopa se neubránil údivu Fotografie mnohonásobně zvětšeného nanočlověka „Dnes jsme pod elektronovým mikroskopem na scaffoldu zachytili nezvyklý pohyb a ani tvar neodpovídal buňkám kloubové chrupavky. Ukázalo se, že nanovlákenné vrstvy jsou více úrodné, než jsme předpokládali. Místo pouhých buněk nám tam vyrostly jakési nanokopie lidí, od kterých jsme buňky odebrali. Materiál jsme z ekonomických důvodů odebírali bezdomovcům. Kdybychom tušili, jak se věci vyvinou, sáhli bychom určitě někam výš,“ přiznal profesor Oldřich Jirsák. Byl to právě on, kdo objevil metodu elektrospiningu, tedy zvlákňování polymerů v silném elektrickém poli, kterou vědci využívají pro přípravu nanovláken. Vědci zatím nevědí, proč se růst buněk takto rozběhl. Zda někdo z nich třeba neznečistil scaffold ze zranění na ruce nebo zda nadměrné bujení buněk nezpůsobila jiná nečistota. „Někdo mohl scaffold třeba umastit. Je známo, že buňky vepře domácího jsou velmi podobné buňkám lidským. A pokud vím, byl viděn nejmenovaný pracovník, jak u scaffoldu svačí chleba se sádlem a se škvarky. „Budeme nyní intenzivně zkoumat, co nanovlákennou vrstvu tak pohnojilo,“ konstatoval vedoucí katedry netkaných textilií profesor David Lukáš. Profesor Lukáš přiznal, že neskrývá radost. Zdůraznil ale, že prvořadým úkolem katedry nyní je, postarat se o důstojné prostředí nanolidí. Šest exemplářů umístili vědci prozatím do akvária, kde vedoucí katedry choval bílé myši. To je ale podle profesora Lukáše velmi provizorní řešení. „Nemůžeme se s nimi nijak domluvit. Pokud vydávají nějaké zvuky, tak jsou pro lidské ucho nezachytitelné. Nepodařilo se nám určit jejich pohlaví a také nevíme, čím se živí. Zatím jsem jim nadrobil zbytky vánočního cukroví a do misky jsem jim dal mléko a kakao. Co ale bude dál?,“ obává se profesor Lukáš. Dodal, že chce požádat katedru designu o dodání nanooblečků. „Vhodný materiál máme, ale snadné to nebude. Aby nanooblečky seděly, budou se muset šít pod elektronovým mikroskopem. Věřím ale, že si naši designéři poradí i s takovou prkotinou,“ doufá profesor Lukáš. Přiznal zároveň, že jde o zapůjčení modelů příbytků pro netopýry, které navrhli studenti fakulty umění a architektury, a které jsou pro bydlení nanolidí vhodnější než akvárium. Je podle něj také nutné, aby se do řešení tak závažného problému zapojila i fakulta pedagogická. „Další výzkum si vyžádá nejen spolupráci chemiků, fyziků, biologů, textiláků, ale i psychologů a sociologů. Obavy ze zneužití nejsou zcela bezdůvodné,“ uvedl profesor Lukáš. Obavy profesora Lukáše ale nesdílí prezident České republiky Václav Klaus, který jel náhodou kolem a chtěl se s výsledky výzkumu na TUL osobně seznámit. „Lívie, vidím tři, opravdu, ale opravdu vidím tři takové pidilidičky,“ zvolal nadšeně Klaus poté, co vyfasoval elektronové brýle a mohl si osázený scaffold důkladně prohlédnout. „Technická univerzita je na poli vědy neporazitelná,“ konstatoval Klaus a s lítostí dodal, že ve své sbírce ještě nemá čestný doktorát tak skvělé univerzity. Také podle rektora TUL Vojtěcha Konopy není důvod k obavám. Pravda, neubránil se údivu poté, co uviděl hodně zvětšeného nanočlověka. Hlavní ale podle něj je, že Technická univerzita v Liberci zaznamenala na poli vědy další prvenství. Nanolidé nejsou pouhým okem viditelní, není ale vyloučeno, že by se jejich velikost mohla ovlivnit velikostí nanovlákenné podložky. Jednoduše řečeno: čím větší scaffold, tím větší by mohla vyrůst lidská kopie. „Průmyslové podniky nám vyčítají nízký počet absolventů. Takový objev by nám pomohl zvrátit nepříznivou demografickou křivku a nedostatek technicky vzdělaných odborníků. Umím si představit, že nasměrováním kmenových buněk bychom dokázali vzbudit zájem o studium technických oborů, případně vyvolat orientaci na řešení konkrétního technického problému,“ uvedl Konopa. To však budou liberečtí vědci řešit až v letošním roce 2008, který by měl být podle rektora: „Šťastný a veselý, plný optimismu a smyslu pro humor.“ J. KOČÁRKOVÁ