Říká se, že lenost je matkou pokroku. Tedy tradovalo se to konkrétně o mužské lenosti, ale myslím, že ženy už toho vymyslely dost, takže bychom jejich podíl na vynálezech a inovacích neměli přehlížet. Velkým hybatelem pokroku byly od pradávna také války. Ty přiměly vladaře a státníky k masivním podporám nových technologií a vynálezů, jež by jim pomohly získat převahu nad protivníkem, ale které většinou nakonec našly i široké uplatnění v mírovém civilním životě. Podobná situace nastává i v době současné pandemie. Denně jsme svědky toho, jak je možné si v krizové době poradit s jindy neřešitelnými problémy, urychlit vývoj nebo dostat do výrobního procesu produkt během několika málo týdnů, zatímco jindy by to trvalo měsíce, či dokonce roky. Nejde přitom „jen“ o šití roušek, výrobu respirátorů a vývoj aplikací umožňujících lépe sledovat a zvládnout šíření nákazy. Zajímavý je třeba vývoj postojů k digitalizaci úřadů, a to nejen ze strany institucí, ale i samotných uživatelů. Kupříkladu zájem o zřízení datové schránky pro elektronickou komunikaci se státem se u soukromých osob meziročně zvýšil o třetinu, u živnostníků dokonce o 46 %. Od 23. března do 1. dubna bylo na pracovištích České pošty denně zřízeno v průměru 639 datových schránek na žádost. A zájem dále stoupá. V současné době počty datových schránek zřízených za jediný den přesahují i hodnotu 1 600. Podobný trend lze sledovat také v oblastech moderní komunikace, digitalizace obchodů, rozvoje cloudových služeb, robotizace, dálkového řízení a dalších nástrojů umožňujících řídit firmy a fungovat vzdáleně. Ukazuje se, že firmy, které braly digitalizaci vážně již dříve, zvládají krizová opatření s mnohem menšími dopady. Ty ostatní rychle pochopily a snaží se svůj hendikep napravit. Nárůst poptávky v oblasti digitalizace je však takový, že zatímco mnohé jiné obory průmyslu výrazně zpomalily, firmy působící ve vizualizaci, komunikaci, robotizaci, poskytující nástroje vzdáleného řízení či nabízející software jako službu nestíhají vyřizovat poptávky. Lze přitom předpokládat, že tento trend bude pokračovat i po skončení pandemie. Je však třeba si také uvědomit, že s postupující digitalizací exponenciálně roste i význam bezpečnosti, kterou stále mnoho firem do značné míry podceňuje. Útoky na nemocnice, úřady i firmy z poslední doby přitom ukazují, že se s etikou a solidaritou většiny hackerů nedá počítat ani v době krize. Mnozí ji naopak umně využívají. Ruku v ruce s pokrokem tedy musí jít i nástroje a zvládnutí bezpečnostních technologií. Nelze čekat na situaci nastíněnou mnoha filmy, kdy pandemie podobná té koronavirové proběhne i v digitálním světě a paralyzuje průmysl, energetiku, nemocnice či dopravu ještě v mnohem vyšší míře. Na stránkách Technického týdeníku se tedy oblasti bezpečnosti budeme věnovat čím dál více. Ing. Michael Málek, šéfredaktor
