Ihned po definici nové povolební
šachovnice, máme tu konference
lidí, kteří se sami označují za
osobnosti. Bývalí poslanci, analytici
zahraničních bank s českými
názvy a další odborníci, vždy připraveni
poradit.
Až nyní se od nich dozvídáme,
co všechno se u nás dělalo špatně,
jak jsme se stali rozvojovou zemí,
protože jsme zaspali organizaci
výzkumu a vývoje, zkrátka vědy.
Jak špatné máme zákony. A opět
slibují řešení, jež nás vynesou na
první příčky hodnocení národů,
protože my jsme ti vyvolení, jež se
umí poučit z chyb těch druhých,
sice úspěšnějších, ale určitě blbějších.
(I když stále ještě čekáme na
toho ekonomického tygra střední
Evropy prof. Dyby.)
Ale to už tu bylo pánové, opakuje
se to takřka cyklicky. Od úsporných
balíčku po demolici zahraničního
obchodu, k batohu Mirka
Topolánka a dnes tzv. rozpočtové
odpovědnosti,
Jak ale asi bude vypadat nová
revoluce ve státní správě si můžeme
odvodit z hrubých náznaků jednoduchých
řešení, například ve školství,
které nám vyjednavači nové
koalice předkládají. Domnívat se,
že pracovník ministerstva, přes které
tečou miliardy do vědy a školství
a je tedy klíčové (proto bylo zřejmě
od dob Václava Klause obsazováno
neodborníky), člověk, který se hlásí
o posty v parlamentě a snad i ve
vládě, přichází už s nějakým definovaným
návrhem vytvořeným na
základě zkušeností, je naivita.
Jiný expert, ze stejného ministerstva,
ještě v srpnu 2009 tvrdil, že
školné nic neřeší. Jiný se vyprofiloval
jako tvrdý obhájce jahodových
brigád ve Velké Británii a zavedení
školného vítá teď, ihned a pokud
možno ještě včera. Neb dřívější
řešení (tedy i jeho), byla polovičatá!
Chce to trochu mezi lidi, pánové.
Navštivte nemocnici, kde mladí
lékaři po atestaci pracují na 0,2
úvazku (samozřejmě ale 8 h a služby)
a pak vynášejte soudy o školném.
Navštivte fabriku a podívejte
se, kolik může podnik, zdevastovaný
privatizací, platit mladému
inženýrovi a hledejte po republice
vyučence, jemuž je možné svěřit
drahý stroj. Jinými slovy, podívejte
se, co se tu za posledních 20 let
odehrálo a jaká je reálná situace.
A cítíte trochu zodpovědnosti?
Měli bychom se ptát, kde byli
všichni ti ekonomičtí experti zalezlí,
když střetnout se s Václavem
Klausem bylo velmi nepopulární
a hraničilo se zesměšněním. Jak
to, že najednou vidí, že jsme klesli
do úrovně rozvojové země a náš
průmysl je zdevastován privatizací,
nedostatkem odborníků a vyučenců?
Nyní hledají ekonomové vědu?
To je úsměvné. Umí tito lidé opravdu
poradit, nebo zase cítí jen peníze
a posty?
A co je naprosto zarážející?
Pokud něco měním, měl bych definovat
proč a kde se stala chyba
a určit i osobní zodpovědnost. Ale
ta v politice není. Omluví se ODS
arch. Kaplickému za označení jeho
návrhu Národní knihovny, omluví
se za „chrchel“?
Jak snadné je šetřit z cizího,
jak snadné je diktovat podmínky
a ohodnocení, ale jak složité
a odpovědné je dát tvůrčím lidem
šanci k práci. Toto že je společnost
fungující na principu trhu? K smíchu
a pláči. Jan Baltus
