„Kondorem projekt završíme a nabídneme třeba ke sledování silničního provozu“ Marabu se dočká dalších verzí

„Projekt nekončí, dokončili jsme jen jeho základní část, sestrojit dobré letadlo k dalším zkouškám a vývoji,“ říká prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc. Je to skromné vyjádření zástupce vysokoškolského pracoviště, které dokázalo navrhnout a vyrobit konkurenceschopný stroj, za nějž by se nestyděla ani renomovaná továrna. Za hluku leteckého motoru a bez náznaku nervozity nám Antonín Píštěk poskytl rozhovor. ? Dne 18. srpna 2011 na letišti u Jihlavy opět vzlétlo letadlo s označením Marabu a prokázalo tak na závěr letových zkoušek, že je projektem dotaženým do dobrého konce. To jste ostatně konstatoval ve své děkovné řeči kolektivu spolupracovníků a spolupracujících firem i Úřadu pro civilní letectví. Co však bude dále, jak se bude projekt vyvíjet v příštích letech, má-li se stát skutečně bezpilotním civilním prostředkem? Projekt byl nejenom dokončen, ale my jsme jej využili i k nástavbě, tedy vyzkoušení různých aerodynamických řešení, a to jak s pístovým motorem, tak i s proudovým motorem z PBS Velká Bíteš. Letoun s označením Marabu VUT 001 svoji úlohu splnil. Tento typ, který vzlétá, půjde na statické únavové zkoušky, hlavně křídla, trup bude přestaven na elektrický pohon. Za 18 měsíců by se mělo objevit jiné letadlo pod označením VUT 051 Ray. Ale první letoun odvozený od Marabu, který půjde do vzduchu, je VUT 061 turbo, což je společný projekt s PBS Velká Bíteš. V tomto projektu máme hotovy konstrukční úpravy a první let by se měl uskutečnit ke konci příštího roku. Pro PBS i pro nás to bude doslova létající laboratoř, neb motor je slibně výkonný a dobrých parametrů. ? Dá se tedy říci, že projekt se dělí na několik variant a vzniká celá rodina verzí původního projektu Marabu? Přesně tak, už jsem se zmínil o elektrickém pohonu, který řešíme společně s Elektrotechnickou fakultou VUT Brno a tam před námi stojí opravdu závažné problémy, jak vyřešit aerodynamiku a další prvky. Tento model řešíme pod zmíněným označením VUT 051 Ray. ? A jak pokračuje vývoj celého systému bezpilotního létání, kdo se jej ujal? Ujímáme se jej sami společně s partnerskou firmou Ramet z Kunovic, která se zabývá vývojem kamer, měřením rychlostí a dalšími prvky, které by měly naplnit možné funkce bezpilotního projektu. A mimochodem, na tento projekt už jsme získali grant Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pod označením VUT 081 Kondor. Tedy třetí verze původního Marabu. Na této fázi se již intenzivně pracuje. Samozřejmě uvažujeme již nyní o některých změnách, například na trupu, aby byl takový letoun využitelný i pro civilní letectví, čili jako sportovní nářadí. Až toto vše dokončíme, tak to bude teprve definitivní konec řady, kterou nazýváme zatím Marabu. Kondorem projekt završíme a nabídneme jako bezpilotní prostředek, přičemž začneme zřejmě s verzí s instalovanými kamerami ke sledování silničního provozu a podobným účelům. ? Projekt má zřejmě obrovský výchovný aspekt. Navrhnout a sestrojit civilní letadlo s takovými možnostmi, a to nehovořím o předchozích projektech, jakými byly Sova či Cobra, přičemž prvně jmenovaný létá již ve 200 exemplářích nad našimi hlavami, bylo pro vysokoškolské pracoviště doslova husarským kouskem. Mělo tedy určitě i svůj pedagogický a vzdělávací rozměr. Dá se říci, kolik doktorandů se jen na Marabu podílelo? Doktorandi byli hlavní pracovní silou, i když dnes už neplatí, že někteří na tom projektu dokončili doktorandské studium a někteří se dokonce habilitovali. Byť jde o období asi čtyř let, je to asi 20 odborníků, kteří jsou s projektem Marabu přímo srostlí a mohou jít do praxe. Musíme však započítat i čtyři akademické funkcionáře, kteří se rovněž podíleli nebo dosáhli své hodnosti v průběhu práce na Marabu a dalších typech, které Letecký ústav řeší. /bal/