Evropská komise se chystá doporučit EU, aby do roku 2040 snížila čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovni z roku 1990. To má pomoci zajistit dosažení pozdějšího cíle, kterým jsou nulové emise v roce 2050. Několik zemí EU vyjádřilo plánům podporu. Například Maďarsko je však skeptické. Francie a Německo žádné stanovisko zatím nezaujaly.
EU podle agentury Reuters připravuje klimatický cíl pro rok 2040, který má překlenout mezeru mezi stávajícími cíli snížit emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Plán pro rok 2040 má Komise zveřejnit ve svém návrhu 6. února. Zatímco se Unie již zavázala snížit emise do roku 2030 nejméně o 55 % oproti úrovni z roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout čisté nuly, bude podle aktivistů tento průběžný cíl klimatickým „dědictvím“ exekutivy EU. V červnu se konají volby do Evropského parlamentu, a tak nový cíl prověří politickou chuť pokračovat v ambiciózním evropském ekologickém programu. Ten čelí odporu některých vlád a průmyslových odvětví, jež se obávají nákladů, a to i v době, kdy změna klimatu rozpoutává v Evropě stále ničivější vedra, záplavy a požáry. Ministři životního prostředí 27 členských států EU se sešli 15. ledna v Bruselu, aby si poprvé vyměnili názory na tuto problematiku a zvážili rozhodnutí Komise. Wopke Hoekstra, komisař EU pro klima, již dal jasně najevo, že „bude hájit minimální cíl alespoň 90 % čistého snížení emisí do roku 2040“, což je v souladu s doporučením Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu, který doporučil rozmezí 90—95 %. „Není jiná možnost než respektovat červené linie planety,“ řekl Hoekstra v Bruselu. Přesto Nizozemec dodal, že bude „nesmírně důležité do budoucna“ vyvážit konkurenceschopnost průmyslu a opatření v oblasti klimatu. Jakmile Komise svůj návrh předloží, začne běžný legislativní proces EU, do něhož se zapojí Evropský parlament a Rada členských států EU a který obvykle trvá až dva roky.
Podporovatelé
V této souvislosti nabídlo podporu 90% cíli několik zemí EU, počínaje Dánskem, které svůj postoj vyjádřilo již v prosinci. Dalšími podporovateli jsou například Irsko a Bulharsko. Svou podporu zpočátku nabídla i nová polská vláda, a to prostřednictvím státní tajemnice pro klima Urszuly Zielińské, která se v Bruselu zúčastnila ministerského zasedání. V otázkách klimatu často spolupracují také Finsko, Švédsko, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko, tedy země globální „ambiciózní koalice“ založené v roce 2014.
Skeptici
Maďarsko, které bude po současném půlročním působení Belgie předsedat Radě EU, se za 90% cíl, který hájí komisař EU pro klima, nepostavilo. „Rádi bychom návrh viděli,“ uvedla státní ministryně pro životní prostředí Anikó Raiszová a zdůraznila, že „je třeba zohlednit národní specifika“. Vnitrozemská země, která odebírá více než 80 % plynu z Ruska, je vázána dlouhodobou smlouvou s Kremlem nejméně do roku 2036. Raiszová uvedla, že její země „by ráda viděla realistické a dosažitelné cíle“. Další země EU, známé tím, že nejsou klimatickými šampiony, jako Itálie a Malta, své preference zatím nesignalizovaly.. Německý politik Sven Giegold v Bruselu uvedl, že ani „spolková vláda ještě nezaujala definitivní stanovisko“. Bývalý zelený zákonodárce EU však poznamenal, že přelomový ústavní rozsudek německého nejvyššího soudu z roku 2021 požaduje, aby země do roku 2040 snížila emise o 91 %. „To je také měřítko pro evropský cíl,“ vysvětlil a zaútočil na média, že naznačují, že země EU určují návrhy Komise. „Nevěřím, že se budeme chovat, jako by tempo již určovaly velké členské státy,“ dodal. Své doporučení nesdělila ani Francie, která nedávno prošla obměnou vlády. Paříž nicméně trvá na tom, aby byla v textu uznána jaderná energie a aby byl přijat „nízkouhlíkový“ energetický cíl pro rok 2040 jako alternativa k současnému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů. /jj/
