Na noční obloze máme po
nějaké době opět možnost snadno
pozorovat kometu. Nejde o žádnou
mimořádně jasnou vlasatici,
nicméně na konci února ji za dobrých
podmínek můžeme spatřit
i pouhýma očima. Tehdy bude toto
těleso označené jako C/2007 N3
Lulin procházet nejblíže k Zemi
a díky dobré poloze na obloze je
lze pozorovat celou noc. Nejlepší
podmínky ke sledování komety se
naskytnou přibližně mezi 20. únorem
a 1. březnem tohoto roku.
O objev komety C/2007 N3Lulin
(11. července 2007) se dělí dva východoasijští
pozorovatelé Quanzhi Ye
(Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin
(observatoř Lu-lin Sky Survey, Tchajvan).
Jméno však kometa dostala podle
observatoře Lu-lin Sky Survey v Tchajvanu.
Z výpočtů její dráhy vyplynulo,
že se neshoduje se žádným doposud
pozorovaným kometárním tělesem
a pozorujeme ji tedy poprvé. Je proto
obtížné předpovědět vývoj jejího chování,
především jasnosti.
Kometa prošla přísluním 14. ledna
2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od
Slunce (1 AU je střední vzdálenost
Země od Slunce, tj. asi 150 milionů
km). Po tomto průletu se pozorovatelům
naskytl na ranní obloze velmi
zajímavý pohled. Z její kulové kondenzované
komy totiž vycházel jak
krásně strukturovaný plynový chvost,
tak i opačně orientovaný prašný
antichvost. Po průchodu přísluním se
hvězdná velikost pohybovala kolem
7,5 magnitudy (byla tedy pozorovatelná
mimo města malými přístroji, např.
divadelními kukátky).
Nejblíže k Zemi projde kometa Lulin
24. února 2009. V té době se bude
nacházet v souhvězdí Lva a její hvězdná
velikost by se mohla pohybovat
kolem 5. magnitudy (měla by tedy být
nad městy neosvětlené obloze viditelná
i pouhýma očima). V okamžiku průletu
kolem Země nás s kometou bude dělit
vzdálenost 0,41 AU (tedy asi 160násobek
vzdálenosti Země a Měsíce).
Kometa se tak na obloze bude pohybovat
poměrně rychle – za jednu hodinu
urazí přibližně 0,2°, tedy asi polovinu
průměru měsíčního úplňku.
Nejlepší podmínky k pozorování
komety nastanou v době průchodu přízemím,
tedy na konci února. V pondělí
23. února kometa minula na obloze planetu
Saturn, a to jižně v úhlové vzdálenosti
asi 2°. Tím dnem také začíná její
viditelnost po celou noc. Kometa se
bude rychle přesouvat od východu na
západ a zároveň bude mírně slábnout.
Velmi zajímavý by mohl být její
zdánlivý průlet okolo „Lvího srdce“
– jasné hvězdy Regulus v souhvězdí
Lva. Tu kometa mine v noci z 27. na
28. února o 0,4° jižně. Počátkem března
jí nalezneme v Raku, kde proletí okolo
dalšího skvostu jarní oblohy – otevřené
hvězdokupy M 44 (známé též jako Jesličky
nebo Roj včel). Nejblíže k Jesličkám
bude 6. března, a to jižně ve vzdálenosti
asi 1,7°. Bohužel v té době bude
dost rušit Měsíc v souhvězdí Blíženců
ve fázi dva dny po první čtvrti. Pak již
kometa začne poměrně rychle slábnout,
neboť se bude od Země vzdalovat.
To se projeví i na jejím pomalejším
pohybu po obloze.
V dosahu menších přístrojů bude
C/2007 N3 Lulin přibližně do konce
března. Na přelomu března a dubna
ji nalezneme v západní polovině souhvězdí
Blíženců. V tomto souhvězdí
setrvá až do konce září. Už v červnu
však zmizí z dohledu větších přístrojů
na denní obloze a pozorovatelná pak
bude až na podzim na ranní obloze,
ovšem jako objekt pro velké dalekohledy
a přístroje vybavené citlivými CCD
kamerami.
Na pozorování komety doporučujeme
vybavit se alespoň malým dalekohledem,
například loveckým triedrem
nebo divadelním kukátkem. V případě,
že bude otevřeno na vám nejbližší
hvězdárně a kometu tam budou pozorovat,
určitě hvězdárnu navštivte. Jako
u většiny mlhavých objektů vám však
doporučujeme i kometu Lulin pozorovat
mimo místa postižená městským
osvětlením, nejlépe na horách.
