Otázka péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci je zakotvena v zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen na základě tohoto zákona zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Zajišťování BOZP na pracovištích zaměstnavatele je množinou preventivních opatření, metod a postupů, které mají předcházet vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání i jiných poškození zdraví z práce. Vedle zákoníku práce upravují tyto otázky i další předpisy, souhrnně označované jako právní, a ostatní předpisy k zajištění BOZP. Jde např. o předpisy a normy k bezpečnosti technických zařízení, k zacházení s hořlavinami, výbušninami, chemickými látkami, radioaktivními a jinými látkami škodlivými zdraví, o předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy k zajišťování požární ochrany atd. Pro zaměstnavatele jsou vodítkem k vytváření bezpečného pracovního prostředí, odpovídajících pracovních podmínek a garantování bezpečné a zdraví neohrožující práce svých zaměstnanců. Výběr základních povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP: Zajistit si (pracovní poměr, obchodní vztah) odborně způsobilou osobu nebo více takových osob pro plnění úkolů v prevenci rizik, kvalifi kovanou podle zákona č. 309/2006 Sb. Zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“). Zajišťovat zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. V souvislosti s tím vypracovat roční plán (lhůtník) zákonného školení zaměstnanců v BOZP a požární ochraně a popřípadě pro další činnosti. Zajistit si smluvního lékaře, který bude poskytovat závodní preventivní péči (zdravotní prohlídky zaměstnanců, pravidelné kontroly na pracovišti s hygienickým zaměřením, odbornou poradenskou činností zejména v otázkách fyziologie a psychologie práce, ergonomie a škodlivých faktorů pracovního prostředí). Zajistit a dohlížet na provádění vstupních a preventivních lékařských prohlídek smluvním lékařem závodní preventivní péče. Vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Zpracovat (a aktualizovat) vnitřní směrnici pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů na základě hodnocení rizik. Provést kategorizaci prací. Soustavně vyhledávat škodlivé faktory a nebezpečné procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby práce dosud kvalifi kované jako rizikové (kategorie 3 nebo 4) mohly být zařazeny do kategorie nižší. Zabezpečovat měření škodlivých faktorů pracovního prostředí a provádět opatření, která vyplynula z vyhledávání a hodnocení rizik, případně i z kategorizace prací. Vypracovat roční plán (lhůtník) revizí technických zařízení, odborných prohlídek a kontrol technického zařízení. Vytvářet vhodnou organizaci BOZP včetně systému zajištění bezpečnosti technických zařízení (kontroly, zkoušky, revize) například vydáním samostatné vnitřní směrnice. Přijmout opatření pro případ zvládání případů nouze a mimořádných událostí (havárie, požáry, povodně), jiných nebezpečí a evakuace zaměstnanců. Na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí se podílí také zaměstnanci, a to dodržováním předpisů k zajištění BOZP, uplatňováním opatření přijatých zaměstnavatelem a svou aktivní účastí na řešení otázek BOZP. RIZIKA Z PRÁCE A ŠKODLIVÉ FAKTORY PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ Každá lidská činnost je zdrojem rizika. Je tomu tak i v pracovním procesu. Z hlediska BOZP je riziko charakterizováno jako potencionální zdroj zranění nebo jiného poškození zdraví. Pracovní rizika obvykle dělíme na mechanická, fyzikální, chemická a biologická. Dobrým vodítkem pro identifi kaci rizik mohou být pracovní postupy, výrobní a jiné technologie, pracovní/výrobní prostředky (stroje, zařízení, nástroje), pracovní činnosti a situace nebo pracovní prostředí. Obecně mohou zaměstnance ohrozit např.: pracovní zařízení nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí strojů (prostředky kolektivní ochrany a jiná opatření) volný pohyb částí nebo materiálu (padajících, koulejících se, klouzajících se, odlétajících, houpajících se, bortících se), které mohou zasáhnout člověka pohyb strojů a přepravních prostředků a mechanismů provoz vyhrazených technických zařízení pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné povrchy, kluzké povrchy, vyčnívající části) práce ve výškách práce v nevhodné poloze (jednostranná zátěž) omezené prostory (práce mezi pevnými částmi) nevhodné pracovní techniky a metody práce v uzavřených prostorách používání elektřiny elektrické instalace a izolace elektrické ovladače a vypínače elektrická zařízení, rozvodny, trafostanice přenosná elektrická zařízení nadzemní elektrické vedení expozice látkám ohrožujícím zdraví hořlavé a výbušné materiály toxické látky žíraviny reaktivní látky dráždivé látky nedostatek kyslíku expozice fyzikálním faktorům elektromagnetické záření (tepelné, RTG, ionizující) lasery hluk a ultrazvuk vibrace horké látky a prostředí studené látky a prostředí média pod tlakem expozice biologickým faktorům riziko infekce mikroorganismy, exoa endotoxiny přítomnost alergenů faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů nevhodné osvětlení nevhodná teplota, vlhkost, větrání znečištění, nepořádek vztah pracovního místa a lidského faktoru nedostatečné znalosti a schopnosti zaměstnanců špatná komunikace a nesprávné pokyny nedodržování bezpečných pracovních pokynů a postupů slabá motivace pracovat bezpečně ergonomické faktory psychologické faktory pracovní zátěž (intenzita, jednotvárnost) rozměry pracoviště (stísněnost) charakter pracoviště (odloučení a osamělost zaměstnance) konfl ikty rozhodování v afektu nízká úroveň řízení práce nevhodná reakce na nouzové situace organizace práce špatné pracovní podmínky faktory pracovního procesu (práce na směny, noční práce, odpočinek ap.) nedostatečná údržba (především technických zařízení, pracovního místa, vnitropodnikových komunikací ap.) ostatní faktory nebezpečné jednání jiných osob nepříznivé povětrnostní podmínky střídání pracovišť atd. RIZIKA V PRŮMYSLU A JEJICH DOPAD NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ Řada uváděných rizik a faktorů práce nebo pracovního prostředí se ve větší či menší míře dotýká provozů strojírenského, energetického, plastikářského a chemického průmyslu, které jsou v centru pozornosti tohoto článku. Vzhledem k tomu, že jde o velmi různorodé průmyslové sektory s celým komplexem rizik, která vycházejí z průmyslových systémů, povahy průmyslové výroby, aktuálně používaných výrobních a informačních technologií, charakteru pracovišť a dalších aspektů, a jejich podrobná specifi kace zde není možná, zkusme se podívat na problematiku ohrožení zdraví zaměstnanců prostřednictvím aktuálně dostupných dat a rozborů. (viz tabulka č. 1) Nejčastějšími zdroji pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny a závažných pracovních úrazů ve strojírenství, energetice, plastikářském a chemickém průmyslu jsou zpravidla: ostatní materiály, předměty (břemena, výrobky), části strojů - pády předmětů nebo volný/nekontrolovaný pohyb předmětů.
budovy, konstrukce, povrchy v úrovni nebo nad úrovní země obráběcí stroje tvářecí stroje (lisování, kování) stroje pro úpravu povrchu (čištění, mytí, sušení, potiskování, lakování) ruční nářadí nebezpečné látky žíravé, korozivní nebo hořlavé. Nejčastěji tak v průmyslových povozech a na ostatních pracovištích docházelo k: uklouznutí, zakopnutí nebo pádu osob, přičemž se nejčastěji jednalo o pád na stejné úrovni pohybu těla bez fyzického zatížení (šlápnutí na ostrý předmět, zachycení, odtažení, kleknutí, sednutí, naklonění, nekoordinované pohyby) neovladatelnosti = ztrátě kontroly (částečné nebo úplné) strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí a předmětů. Samostatnou skupinou úrazů jsou smrtelné úrazy. Ve skupině úrazů s následkem smrti jsou nejčastějšími zdroji: ostatní materiály, předměty (břemena, výrobky), části strojů - pády předmětů nebo volný/nekontrolovaný pohyb předmětů nebezpečné látky hořlavé zdvihací zařízení (jeřáby stabilní, mobilní, mostové) a zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem. Vedle úrazů hrozí zaměstnancům uváděných odvětví také nemoci z povolání, způsobené škodlivými faktory pracovního prostředí (chemické látky, ionizující záření, elektromagnetické záření, hluk, vibrace, teplo/chlad, fyzická zátěž, škodliviny zhoubné pro dýchací ústrojí a škodliviny způsobující kožní onemocnění atd.). (viz tabulka č. 2) NEJČASTĚJI PORUŠOVANÉ PŘEDPISY Ve všech odvětvích a ekonomických činnostech bývají nejčastěji porušovány: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky. PRO BEZPEČNOU PRÁCI A SPRÁVNOU PRAXI Správná informace získaná ve správném čase může pozitivně ovlivnit zdraví a životy lidí. V prostředí internetu bychom našli více zdrojů zaměřených na otázky BOZP. Jen jedním z mnoha je oborový portál BOZPinfo, který poskytuje komplexní informace pro podnikovou sféru, státní správu a samosprávu, odbornou veřejnost i pro další uživatele a odkazuje na další užitečné informační zdroje. Malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné zde najdou kromě jiného některé potřebné dokumenty, doporučené postupy, rady a zkušenosti z praxe. PhDr. Irena Kuhnová Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. e-mail: kuhnova@vubp-praha.cz