Obezita je zdravotní výzvou číslo jedna moderní společnosti. Podle Světové zdravotnické organizace jí trpí víc než miliarda lidí po celém světě, což s sebou přináší nejen osobní utrpení, ale i obrovské náklady zdravotnickým systémům.
Přestože současné hvězdy léčby, jako jsou semaglutid [peptid podobný hormonu glukagonovému peptidu-1 (GLP-1), modifikovaný postranním řetězcem, používaný k léčbě diabetu 2. typu a proti obezitě, používaný k dlouhodobému řízení hmotnosti; prodává se pod obchodními názvy Ozempic a Rybelsus pro diabetes a pod názvem Wegovy pro hubnutí — pozn. red.] nebo tirzepatid [syntetický peptid, který působí jako duální agonista receptoru glukagonu podobného GLP-1, i receptoru glukózo-dependentního inzulinotropního polypeptidu (GIP), využíván je pro schopnost současně aktivovat tyto dva receptory, které hrají důležitou roli při regulaci metabolismu glukózy a sekrece inzulinu, dostupný je v lécích Mounjaro či Zepbound — pozn. red.], dokázaly přinést pacientům výrazný úbytek tělesné váhy — často až 15—20 % během jednoho až dvou let, je na nich stále co vylepšovat. Podávání léků mnohdy doprovází jak to, že se podávají v injekci, tak i vedlejší účinky, jakými jsou nevolnosti, bolesti břicha, průjmy či únava. Velkým problémem současné generace léků je však nežádoucí ztráta svalové hmoty během hubnutí. V roce 2025 se ovšem objevují nové, nadějné možnosti, které by tyto limity mohly překonat.
Svaly zachovat, tuky odstranit
Pacienti, kteří úspěšně zredukovali svou hmotnost pomocí současných léků, přišli zároveň o část svalové hmoty, což není pouze estetický problém, ale i zásadní komplikace: čím méně svalů, tím hůře si tělo dosaženou hmotnost dlouhodobě udrží. Tento začarovaný kruh motivoval vědce, aby se zaměřili na nový typ léčiv, která dokážou šetřit svaly a cíleně redukovat pouze tukovou tkáň. Na scénu tak přichází bimagrumab blokující myostatin — protein, který doslova brzdí růst svalů a podporuje ukládání tuku. Bimagrumab původně vznikl jako lék pro seniory, kteří trpí postupným úbytkem svalů s věkem. V této oblasti se ovšem neosvědčil, protože neměl dostatečný efekt. Později ale vznikla myšlenka zkombinovat tento přípravek s účinnou látkou, jež je tak úspěšná proti obezitě, tedy semaglutidem. V klinických studiích se pak zmíněná „dvojkombinace“ ukázala jako mimořádně úspěšná. Dobrovolníci během roku ztratili významné množství tukové tkáně, přitom svalová hmota jim zůstala zachována. U některých se její množství dokonce mírně zvýšilo. Terapie však není bez komplikací. Někteří pacienti během studie zaznamenali nepříjemné svalové křeče, od běžných svalů na nohou až po neobvyklá místa, jako je jazyk nebo oblast ramen. Dvě nebo tři mouchy jednou ranou Když se vědci rozhodnou zasáhnout proti obezitě, proč by měli mířit jen na jeden cíl? Moderní léčiva jsou čím dál častěji důmyslnými koktejly současně zasahujícími několik metabolických drah, aby byl efekt co největší a třeba i trvalý. Příkladem této strategie je lék CagriSema společnosti Novo Nordisk. Jde o kombinaci osvědčeného semaglutidu a cagrilintidu — hormonu, který silně tlumí pocit hladu. Díky tomu pacienti během léčby konzumují menší množství jídla, a přitom netrpí neustálým hladem, který zpravidla vede k návratu nezdravých návyků. Během klinických testů pacienti v průměru zhubli za 68 týdnů o 23 %. Přesto se na finančních trzích paradoxně objevilo zklamání. Investoři totiž očekávali úbytek hmotnosti nejméně 25 %, což vedlo k překvapivému poklesu akcií společností Novo Nordisk a Amgen. Další hvězda na scéně kombinovaných léků Retatrutid od firmy Eli Lilly jde ještě dál. Tento lék působí dokonce na tři různé metabolické cesty. Aktivuje receptory hormonů GLP-1 (jako semaglutid), ale také GIP a glukagonu. Proč je tato kombinace tak zajímavá? Každý z hormonů totiž přispívá k hubnutí trochu jiným způsobem. Zatímco GLP-1 snižuje chuť k jídlu a stabilizuje hladinu cukru v krvi, GIP napomáhá efektivnějšímu využití živin a glukagon urychluje spalování kalorií. Výsledkem je nebývale vysoká účinnost — průměrný úbytek tělesné váhy až o 24 % během jediného roku, což je zatím nejvyšší zaznamenaný efekt mezi současnými přípravky. Podle řady odborníků je budoucnost léčby obezity právě v těchto kombinovaných terapiích. Spojení několika hormonů do jednoho léku umožňuje nejen efektivnější, ale i komplexnější zásah do metabolických procesů, které obezitu způsobují. Zároveň se tím otevírá možnost používat nižší dávky jednotlivých hormonů, což by mohlo v praxi snížit výskyt nepříjemných vedlejších účinků. Nový přístup znamená nejen velké naděje, ale také potřebu důkladně prověřit dlouhodobou bezpečnost a vedlejší dopady léčby. A právě v následujících letech budeme svědky toho, zda tento slibný směr skutečně splní svůj potenciál.
Stačí jen polknout
K podávání léků účinných proti obezitě dnes neodbytně patří injekce. I proto jsou tak očekávanou novinkou přípravky jako Orforglipron (firmy Eli Lilly). Na rozdíl od současných přípravků, které vyžadují injekci jednou týdně, mohou pacienti jednoduše každý den spolknout jednu tabletu. I když orforglipron zatím nedosahuje tak dramatických výsledků jako injekční varianty (pacienti během půl roku ztratí kolem 10 % své hmotnosti), jednoduchost a pohodlí užívání by mohly přesvědčit řadu těch, kteří léčbu dosud odkládali. Výsledkem může být nejen větší počet léčených pacientů, ale také lepší dlouhodobé dodržování terapie, což je klíčem k trvalému úspěchu v hubnutí. Kromě většího komfortu by tablety mohly být také jednoduše levnější. Každé zjednodušení může léčbu výrazně zlevnit a zpřístupnit širší populaci. Stejný problém se snaží jiným způsobem řešit i přípravek MariTide. Ten sice stále vyžaduje injekci, ale pouze jednou za měsíc, což výrazně usnadňuje dodržování pravidelnosti léčby. To je klíčové zejména pro lidi, kteří mají problém s disciplínou nebo kteří kvůli pracovním či osobním povinnostem nezvládají pravidelné návštěvy lékaře. V klinických studiích MariTide dosáhl úbytku hmotnosti až o 20 % během jednoho roku, což je srovnatelné s těmi nejlepšími současnými léky. Navíc jeho účinky přetrvávají i po ukončení léčby déle než u jiných přípravků, což pacientům poskytuje cenný čas na osvojení nových životních návyků a na upevnění výsledků. I když pozitivní zprávy z „boje proti obezitě“ přicházejí překotným tempem a nadšení je hmatatelné, problémy jsou pořád. Nejde jen o to, jak rychle lze shodit kilogramy, ale především o dlouhodobé zdraví pacientů. Dosud není jasné, jak dlouhodobé užívání nových léků ovlivní například kvalitu kostí, celkovou fyzickou kondici nebo metabolickou rovnováhu těla. Výzkumníci proto pokračují nejen v ověřování stávajících novinek, ale hledají i zcela nové cesty. Jednou z nich je blokování kanabinoidních receptorů, které regulují pocit hladu a chuť k jídlu, ale bez nežádoucích účinků na psychiku, které dřív podobné léky provázely. Velkou pozornost získává také výzkum zánětlivých procesů, jejichž souvislost s obezitou vědci dlouho přehlíželi. Léky zaměřené proti chronickému zánětu by mohly otevřít úplně novou kapitolu v terapii obezity — neřešily by jen hmotnost, ale i celkové metabolické zdraví. /jj/
