Nazývají ho „zbraní budoucnosti, která neutralizuje celé kategorie hrozeb a vykazuje výjimečné, neustále se zlepšující výsledky“. Laserový systém protivzdušné obrany Iron Beam (Železný paprsek) izraelského letectva má být uveden do provozu do konce letošního roku.
Systém Iron Beam vyvinutý společností Rafael využívá laserovou technologii k zachycení raket a dronů, což nabízí výrazně levnější řešení ve srovnání s tradičními systémy, jako je Iron Dome. Navržen je tak, aby ničil rakety krátkého doletu, dělostřelectvo a minometné pumy. Má dosah až 10 km, takže doplňuje systém Iron Dome, který byl navržen k zachycení raket odpálených z větší vzdálenosti. Kromě toho prý nový systém může také zachytit bezpilotní letadla. Železný paprsek bude tvořit pátý prvek izraelského integrovaného systému protiraketové obrany vedle Arrow 2, Arrow 3, David's Sling a Iron Dome. Železný paprsek používá vláknový laser ke generování laserového paprsku ke zničení vzdušného cíle. Bez ohledu na to, zda funguje jako samostatný systém, nebo s externím naváděním jako součást systému protivzdušné obrany, je nepřátelská hrozba nejprve detekována monitorovacím systémem a potom sledována platformami vozidel. Ve vhodné vzdálenosti je pak odpálen laserový „výstřel“, který zničí útočící cíl. Problém laserových zbraní spočívá v tom, že hustota vzduchu rozptyluje laserovou energii, přičemž větší paprsky více čelí atmosférickému rušení. Řešení nabízí Iron Beam. Vystřelí totiž stovky paprsků o malém průměru na cíl. Když je pomocí teleskopického odrazu detekováno, že paprsek zasáhl cíl, je na toto místo přesměrováno více paprsků, aby se soustředila potřebná energie a cíl zničila. Na vývoji zařízení Iron Beam pracují inženýři už několik let. Už v roce 2016 hlásili úroveň výkonu laseru na úrovni desítek kilowattů. Aktuální oficiální technická data nejsou k dispozici, nicméně zpráva z roku 2020 uváděla, že systém má maximální účinný dosah až 7 km a mohl by ničit rakety, drony a minometné granáty už přibližně 4 s poté, co dva vysokoenergetické lasery s optickými vlákny kontaktují svůj cíl. V roce 2023 pak hladina energie údajně výkonnostně překročila 100 kW a systém zvládl zaměřit paprskem cíl na vzdálenost 10 km. Hlavními výhodami použití zbraně s řízenou energií oproti konvenčním lapačům střel jsou podstatně nižší náklady na jeden výstřel, neomezený počet výstřelů a nižší provozní i personální náklady. Na chráněnou oblast navíc nespadnou žádné úlomky interceptoru. Naváděcí paprsek však musí být udržen na cíli právě alespoň 4 s, než dojde k jeho zničení. Technickým problémem je také možnost, že útočné rakety budou potaženy tepelně odolným materiálem, aby déle odolávaly energetickému paprsku. Od roku 2016 byl Iron Beam financován hlavně izraelským ministerstvem obrany, přičemž firma Rafael se snažila zvětšit rozsah systému a spolupracovat s dalšími společnostmi na dalším vývoji prototypu. V prosinci 2022 oznámili představitelé firem Rafael a Lockheed Martin společnou snahu vyvinout laserový obranný systém založený na projektu Iron Beam. Cílem je vytvořit systém složený z dvojice pevnolátkových laserů, které by v kombinaci mohly zvýšit výkon až na 300 kW a využívat více než jeden paprsek k současnému útoku na více cílů. /Karel Sedláček/
