Interaktivní dotykové tabule – a co dál?

Černá nebo zelená tabule, křída a houba. Klasika, kterou asi zažil každý. Bez ní se neobešla – a vlastně mnohde dodnes neobejde - žádná vyučovací hodina ? Postupem času se školní učebny modernizovaly ? Velmi oblíbenými se třeba staly bílé tabule, na které se píše speciálními fixy ? Stačí pak použít hadr nebo suchou houbičku - a zápis nebo kresba se snadno smaže Nástupem názorné audiovizuální techniky se v učebnách objevily projektory s průhlednou fólií, na kterou se psalo či kreslilo speciálními barevnými fixy. Do módy pak přišly i další pomůcky – různé projektory, videoprojektory s projekčními plátny roletovými, elektrickými a tak dále. PRYČ S PRAŠNÝMI KŘÍDAMI Perspektivní variantou je jistě LCD tablet. Není to notebook, ale tablet s aktivním displejem, který se připojuje k přenosnému notebooku nebo ke stolnímu počítači. Přesněji řečeno, nemá jejich vybavení ani operační systém. Je to pouze přídavné zařízení. Mohou ho využívat nejen designéři a grafici, ale při přednáškách a prezentacích umožňuje lektorovi provádět výklad, aniž by se otáčel k divákům zády, jak tomu často bývá při použití tabulí. Na displeji lze bezprostředně a jednoduchým způsobem cokoliv demonstrovat. Obraz se projektorem promítá na plátno či zeď. Cílem mnoha dalších inovací pak mimo jiné bylo, aby křída, handicapovaná svou prašností, ze školních a jiných učeben postupně vůbec odešla. Stejně tak používání běžných lihových fixů, které se z tabulí obtížněji odstraňují. Pokrokem v této oblasti proto je takzvaná elektronická kopírovací tabule. Na první pohled upoutává pohybem tabulové plochy z jedné strany na druhou. Když popíšete celou vyhrazenou plochu, stisknete tlačítko, plocha se odroluje a máte opět plochu čistou. Protože má však tato tabule v názvu slovo „kopírovací“, umí pochopitelně mnohem víc. Umožňuje obohatit výuku, zaujmout žáky a studenty něčím novým, využít široké škály obrázků, grafů, podkladů i celých výukových lekcí. V současné době jsou ve světě i u nás hitem interaktivní dotykové tabule. Na první pohled vypadají jako běžná projekční plocha. Čím se však výrazně liší je připojení k počítači. Mohou tedy fungovat jako obrovský tablet, na který se navíc promítá obraz. Jejich melaminový (keramický) povrch je tvrdý, odolný proti poškrábání, tabuli nevadí ani nešetrné zacházení. Interaktivní tabule kombinuje výhody běžné popisovatelné tabule a velké dotykové obrazovky. Po připojení datového projektoru se na její ploše zcela reálně zobrazí obrazovka počítače. Rukou, ukazovátkem či tužkou, lze na tabuli ovládat počítač, vyhledávat a zobrazovat informace z internetu či promítat videozáznam. Je na ní také možno psát stíratelnými fixy jako na běžnou bílou tabuli, s tím rozdílem, že napsaný text se uloží přímo do počítače. Z počítače je možno vše pomocí elektronické pošty rozeslat účastníkům nebo po připojení tiskárny vytisknout. Kdo sleduje výuku na tomto moderním vynálezu je bezesporu překvapen jejími možnostmi. Jediný dotek ruky na projekční ploše a zobrazovaná aplikace reaguje jako při kliknutí myší. Prstem lze na tabuli i různými zobrazenými objekty pohybovat, obdobně jako myší v počítači. Žáci, studenti a účastníci kurzů či školení tak mohou krok za krokem sledovat výklad nebo postup. Na jakékoliv místo běžícího programu lze psát ručně poznámky, podtrhávat a zvýrazňovat jednotlivé části výkladu, které je možno uložit či přímo vytisknout. Přiložený software rozpozná i psané písmo a převede ho do textů včetně diakritiky. Je-li zapotřebí klávesnice, stačí vyvolat virtuální klávesnici, na které učitel či přednášející bude psát opět pouze svou rukou. Dává-li přednost popisovači, stačí vybrat jeho barvu a může kreslit i psát. OBLÍBENÝ POMOCNÍK UČITELŮ Interaktivní tabule se stávají stále oblíbenějším pomocníkem mezi učiteli, zejména kvůli své názornosti a různým možnostem podávání výukové látky. Jedním z atraktivních nástrojů je třeba přidávání zvuků k objektům. Po kliknutí na výukový objekt se ozve zvuk, jenž může být signálem pro přiřazení, doplnění, nesprávnou odpověď či nápovědu k řešení úkolu. Mimochodem, na loňském Invexu v Brně, v rámci programu ICT fórum pro školy, byly v Kongresovém centru představeny i tyto nejmodernější výukové formy informačních technologií. Učitelka Aneta Navrátilová ze Znojma zde například představila svůj koncept ideální hodiny angličtiny: „Děti nejsou nuceny pouze memorovat fakta, ale jazyk se jim představí z mnoha různých úhlů pohledu. Vidí obrázky, slyší hudbu, na závěr hodiny si prověří získané znalosti zábavnou soutěžní formou. Každý žák ve třídě je zároveň vybaven elektronickým hlasovacím zařízením, jehož prostřednictvím se děti účastní různých kvízů a soutěží a mohou být takto skutečně interaktivně vtaženi do výuky či jednoduše testovány“. Učitelé, kteří se zúčastnili uvedené prezentace znojemské školy se shodují, že takto pojatá výuka má určitě budoucnost. „Je to zajímavý způsob, jak vtáhnout žáky do výuky a vzbudit jejich zájem,“ řekl tehdy jeden z přihlížejících. Aneta Navrátilová k tomu dodala: „Kromě všech ostatních výhod výuka se zapojením počítačů šetří učitelům čas. Připravená hodina se totiž dá použít opakovaně. Pokud se navíc kantor rozhodne žáky otestovat elektronicky, odpadá problém s opravováním prací, což je dobré jak pro učitele, tak pro i žáky, kteří se mohou dozvědět výsledky testu ihned.“ LASEROVÁ TELEVIZE? A co nás v této oblasti čeká zítra? Tento měsíc se v médiích objevila informace, že se zřejmě blíží éra laserové televize. Podle těchto zpráv se Mitsubishi chystá příští rok v lednu předvést na Consumer Electronic Show v Las Vegas laserový televizor a zprávy o pokroku v jeho vývoji přicházejí i od Samsunga. Laserová technologie údajně zaručí viditelně jasnější a kontrastnější obraz než srovnatelné plazmové modely. Podle firemních sdělení činí barevný rozsah každé běžné obrazovky zhruba 30 až 35 procent toho, co je schopno zachytit lidské oko, díky laseru se však toto spektrum má zvýšit až na devadesát procent. Cena televizoru s touto technologií by přitom mohla být oproti plazmám výrazně levnější, výrobně prý až o padesát procent, navíc mají mít o čtvrtinu menší spotřebu než dnešní plazmy a delší životnost. Laserová technologie zřejmě najde své uplatnění také u nejrůznějších zobrazovačů a přístrojů, kterým by měla v budoucnu umožnit promítat obraz na libovolnou plochu. Nechme se tedy překvapit, jakou další změnu přinese i do školních učeben a přednáškových sálů. MILAN BAUMAN