Na první pohled křídla letadel za posledních 60 let téměř nezměnila svůj tvar ani velikost (nepočítáme-li speciální delta křídla špičkových vojenských strojů). Přitom ale hrají jednu z hlavních rolí na cestě k letectví šetrnému ke klimatu. Úvahy nad tím, že křídla s větším rozpětím, než mají současné letouny, by byla efektivnější, pohasnou při zvážení nebezpečí větších poryvů působících na letadla a nutnosti větší hmotnosti křídel. Do porovnání všech kladů a záporů v projektu IntelWi (intelligent wing) se za přispění umělé inteligence pustili vědci v Německém centru pro letectví a kosmonautiku DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt). Spolu s dalšími účastníky projektu z oblasti vědy a průmyslu zkoumali, jak by mělo vypadat efektivní křídlo letadla budoucnosti. Navrhli několik modelů křídel a v simulacích zkoumali, jak lze snížit zatížení působící na křídlo a jak mohou mít křídla menší odpor i přes výrazně větší průhyb. Celkem sedm institutů DLR a dalších účastníků projektu, včetně Airbusu jako celkového projektového manažera, analyzovalo maximální dosažitelný výkon — hmotnost, odpor, vztlak, případy poruch a intervaly údržby protaženého, flexibilního, inteligentního křídla. První výsledky projektu doporučily navrhnout křídlo u dopravního letadla s poměrem stran 12,4, pro představu o 30 % štíhlejší než obvykle, kdy poměr stran je mezi 8 a 10. Na principu tohoto štíhlého křídla vytvořili vědci detailní návrh výroby celého letounu na základě současného stavu techniky a dali jej k dispozici spolupracujícím partnerům jako referenční letoun. Simulace funkce ovládacích ploch ke snížení odporu vzduchu při cestovním letu vedla dále k úspoře 1—2 % na spotřebě paliva. Při dalším průzkumu pak bylo možné cílenými výchylkami řídicí plochy na odtokové hraně snížit zatížení působící na křídlo tak, že bylo možné ušetřit ještě další 4 % paliva oproti referenčnímu letounu. A to přesto, že referenční letoun, s kterým byla data porovnána, byl již výrazně ekonomičtější než dnešní komerční letouny. Výsledkem federálního projektu po 3,5 letech trvání mohlo tak být prohlášení, že inteligentní, prodloužené křídlo letadla dokáže ušetřit až 5 % paliva. Další záleží nyní na výrobcích cestovních letadel. /jš/
