Šedesát procent českých firem z kategorie velkých a středních plánuje v nejbližších dvou letech navyšovat investice do bezpečnosti vlastního firemního prostředí. Zbylých 40 % předpokládá, že investice do firemní bezpečnosti zůstanou na stejné úrovní, snižovat je nechce žádná z oslovených firem. Potvrzují to výsledky telefonického dotazování, které realizovala společnost Intel mezi IT řediteli 250 firem velikosti nad 150 zaměstnanců v České republice, Maďarsku, Polsku a v Rumunsku. Chutí investovat do firemní bezpečnosti české firmy převyšují svou středoevropskou konkurenci, ačkoli úroveň IT bezpečnosti v českých firmách v regionálním srovnání je v tomto srovnání nejvyšší. Právě tak české firmy vynikají tím, že uvádějí nejvyšší připravenost řešit úroky kyberzločinu: zatímco existenci krizového scénáře pro tyto případy hlásí 84 % oslovených firem z ČR, v Rumunsku je to 72 % a v Maďarsku a Polsku pouhých 60 % firem. „Už není na místě se ptát, jestli přijde nějaký kyberútok, ale spíše, kdy přijde. Existence plánu pro tyto případy, který poskytne ochranu klíčovým oblastem firemního IT, bude minimalizovat případné ztráty a zajistí rychlé obnovení kritických funkcí systému, se proto ukazuje jako naprosto nezbytná,“ komentoval výsledek Petr Ulvr, obchodní manažer společnosti Intel. Sebevědomá hodnocení „Ve srovnání se svými kolegy z dalších tří středoevropských zemí češti IT manažeři hodnotí bezpečnost své firemní sítě s největší mírou sebevědomí. Na desetibodové škále bezpečnosti firemní sítě jsou české firmy na stupni 8,14 nejblíže neprolomitelnému maximu. Následují firmy rumunské (7,74), polské (7,71) a maďarské (7,13),“ rozvedl klíčová zjištění průzkumu Petr Ulvr. Vysoké sebevědomí ohledně firemní bezpečnosti ovšem neznamená, že nedochází k jejímu narušení prostřednictvím incidentů, jejichž výsledkem je nezřídka ztráta firemních dat: podle dotazování muselo v uplynulých šesti měsících řešit bezpečnostní incident 36 % oslovených českých firem. Celkem 2 % utrpěly ztrátu dat, což je mírně pod středoevropským průměrem. Většina respondentů středoevropského průzkumu (52 %) je přesvědčena, že nejbezpečnější je metoda biometrického ověření. Odborníci na bezpečnost ovšem upozorňují, že i biometrická data mohou být snadno zneužita. Tři identifikační faktory „Použití biometrie jako jediného prvku identifikace není bezpečné. Získat biometrické údaje, např. otisk prstu nebo fotografie tváře, je mnohem jednodušší než zjistit heslo uživatele. Heslo je možné na rozdíl od biometrie změnit. Získané biometrické údaje je možné u běžných zařízení použít k neoprávněnému přístupu. Vždy doporučujeme kombinovat biometrii s dalším identifikačním prvkem, biometrická data ukládat na chráněné úložiště a ověřovat pravost biometrických údajů - například živost tváře pomocí Intel RealSense 3D technologie,“ uvedl Milan Pašek, výkonný ředitel společnosti Quantasoft, zabývající se biometrií, počítačovým viděním a umělou inteligencí. S biometrií pracuje i v současnosti nejvyspělejší řešení v oblasti ověřování identity Intel Authenticate, technologie třístupňového ověřování s podporou hardwaru. Intel Authenticate umožňuje bezpečné přihlášení k počítačům a firemním sítím na základě tří identifikačních faktorů: „něčeho, co uživatel zná“ (PIN kód), „něčeho, co uživatel má“ (mobilní zařízení uživatele) a konečně „něčeho, co uživatel je“ (biometrie). Koncept postavený na 6. generaci procesorů Intel Core vPro posouvá bezpečnost koncových uživatelů na vyšší úroveň tím, že jejich identifikační data uchovává výhradně na úrovni hardwaru, aniž jakkoli přijdou do kontaktu s operačním systémem. Administrátoři mohou flexibilně pracovat s procesem ověřování identity v rámci firmy tím, že podle potřeby přidávají či mění úrovně ověření individuálních uživatelů.
