Nová nanotechnologie pro tyto obrazovky, plazmonické barevné displeje, využívá k přisvícení okolní světlo. Příroda vytvořila celou řadu pozoruhodných nanotechnologií. Jednou z nich jsou i populární nanostruktury na křídlech motýlů, které jim zajišťují jejich jásavé barvy. Právě motýlími křídly se inspiroval tým odborníků americké University of Central Florida při vývoji displejů a obrazovek s ultravysokým rozlišením (Ultra HD) a zároveň s extrémně nízkou spotřebou, které nabízejí přívětivé zobrazování pro lidské oko. Výsledkem jejich snažení je přirozenější zobrazování snímků než na současných obrazovkách, které spoléhají na přisvícení energeticky náročnými světly umístěnými za obrazovkou. Jak potvrzuje vedoucí výzkumu Debashis Chanda, zobrazování displejů s jejich technologií zřetelně vylepšuje kvalitu obrazu. Je to prý, jako když sledujete obraz na zdi. Displeje působí mnohem přirozeněji než ty současné. Klíčovým prvkem nové technologie je nanostruktura, kterou bychom nalezli na křídlech motýlů i u celé řady dalších živočichů, jako jsou brouci, chobotnice nebo třeba papoušci. Chandův tým při tvorbě plazmonických barevných displejů využívá samouspořádávání nanočástic ve kvazináhodném vzoru. Když na takovou nanostrukturu dopadá světelné záření, dochází k jeho specifickému odrazu a rozptylu. Vznikne přitom světlo jiné povahy, než jaké vytvářejí pigmenty barev používaných k barvení textilu anebo výrobě barev. Tradiční pigmenty selektivně pohlcují záření o určitých vlnových délkách a zbylé záření odrážejí. /sm/
