Lednový výpadek
dodávek
zemního plynu
Českou republiku
(na rozdíl
od jiných členských
států EU)
příliš nepostihl.
Nicméně nás
všechny přinutil
k zamyšlení nad současnou
i budoucí pozicí zemního plynu
v našem každodenním životě i práci.
Proto jsme na toto téma oslovili
generálního sekretáře České plynárenské
unie Ing. Josefa Kastla:
n Nedávná krize dodávek ruského
zemního plynu nepochybně vyvolala
řadu námětů a doporučení z řad
členů ČPU k nápravě. A to jak vůči
věcně příslušnému resortu, tak vůči
vládě. Co je třeba podle vás učinit
u nás a v EU po linii politické, legislativní,
technické i organizační, abychom
podobným momentům dokázali
napříště čelit účinněji a vyřešit
je rychleji, bez větších ztrát?
Tak zvanou „plynovou krizi“ je
nepochybně nutné vyhodnotit zodpovědně
a objektivně. Z pohledu
ČPU lze již nyní říci, že se potvrdila
vysoká úroveň českého plynárenství
a dlouhodobě deklarovaná schopnost
zajišťovat spolehlivým způsobem
dodávky plynu. Právě tyto skutečnosti
umožnily i za krajní situace
a v nepříznivých klimatických podmínkách
plně uspokojovat dodávkami
plynu potřeby zákazníků, zamezit
ztrátám na straně odběratelů i hospodářství
ČR, a dokonce vypomáhat
sousednímu Slovensku.
Česko, ale i Evropská unie jako
celek, se určitě musí poučit ze situace,
která tu nikdy za 35 let dodávek plynu
nenastala. Spojit své úsilí a zaměřit
se na větší diverzifikaci zdrojů
i přepravních tras plynu, na další zvyšování
objemu zásob tak, aby rizika
byla minimalizována. EU27 bude
kolem roku 2030 závislá ze 70 % na
dodávkách energetických surovin
a až z 80 % na dodávkách zemního
plynu z teritorií mimo Unii. Přesto se
státy EU shodují, že spotřeba zemního
plynu bude v následujících letech
narůstat. Možná opatření jsou známa.
Lze využívat dodávky zkapalněného
zemního plynu (LNG) z Afriky, příp.
z dalších oblastí. Jedná se o přípravě
plynovodů North Stream, South Stream
a Nabucco. Uvažuje se o dalším
rozvoji uskladňování plynu.
Česká republika má mezi státy
EU (ve vazbě na spotřebu) nadprůměrnou,
dokonce druhou největší
skladovací kapacitu. Přesto několik
společností připravuje výstavbu
nových, resp. rozšíření stávajících
skladovacích kapacit, včetně nejvýznamnějšího
provozovatele zásobníků
plynu RWE Gas Storage. V roce
2013 by měla být k dispozici skladovací
kapacita 4,3 mld. m3. K posílení
diverzifikace však plynárenské
společnosti potřebují na úrovni Unie
i ČR podporu: jak politickou, tak
legislativní. Dosud tomu tak nebylo
a kupř. požadavek na vlastnické
oddělení přepravní soustavy, které
prosazuje Evropská komise, pokládáme
již dlouho a po současných zkušenostech
opět za velký a nebezpečný
experiment. I přes „plynovou krizi”
je nutné se zemním plynem počítat
jako s významnou, dostupnou a spolehlivou
energetickou surovinou. Je
v možnostech Evropské unie i ČR,
aby společně dokázaly posílit strategickou
bezpečnost dodávek.
n ČPU podpořila činnost vládní
tzv. Pačesovy energetické komise
řadou doporučení pro další rozvoj
naší energetické a teplárenské
soustavy. Jak by se měly prosadit
v praxi, při transformaci české
energetické koncepce a při její
každodenní realizaci v praxi?
Ze všech diskusí probíhajících
k aktualizaci státní energetické koncepce
je patrné značné úsilí o prosazení
širšího využívání jaderné energetiky
a domácích ložisek uhlí na
jedné straně a na straně druhé omezení
významu zemního plynu pro krytí
budoucích potřeb ČR. V současné
době se využívá „plynové krize“ jako
důkazu správnosti výše uvedených
stanovisek.
ČPU a celé odvětví usilovaly a usilují
o objektivní posouzení všech
hledisek, včetně úspor ve spotřebě
energií a dosažení vyváženého mixu
využitelných paliv a energetických
zdrojů (PEZ). Tvrdíme, že zemní plyn
má nepochybně řadu předností, které
by měly být využívány tam, kde to má
opodstatnění a kde je jeho užití vysoce
efektivní. V rámci spolupráce s Nezávislou
energetickou komisí i Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR
jsme usilovali o objektivizaci silných
a slabých stránek týkajících se všech
dostupných PEZ a doporučovali jsme
opatření směřující k minimalizaci
rizik spojených s plynem (zejména
tzv. rizik strategické bezpečnosti).
„Plynová krize“ jednoznačně prokázala
schopnosti plynárenských
společností v ČR nejen zvládnout
„superkrizový“ stav, ale i pomáhat
sousedům. Potvrzuje se, že na určité
úrovni je reálné určitým krizím čelit.
Aby totéž platilo pro strategická rizika,
je nutné spojit síly na mezinárodní
úrovni. V tomto smyslu byla orientována
i doporučující opatření ČPU.
Konkrétně se jednalo o návrhy:
l respektovat i politické aspekty ve
vztazích k zajištěnosti bezpečnosti
dodávek zemního plynu (ale i dalších
surovin), tj. udržovat korektní vztahy
s producenty
l prosazovat na úrovni EU
l vytváření dlouhodobě stabilních
základních podmínek pro energetická
odvětví (energetická politika, legislativa
apod.)
l zachování kapitálově silných
energetických firem schopných obstát
na globálních trzích, investovat a získávat
konkurenční výhody a přijímat
dlouhodobé závazky
l u plynárenství nezbytnost dlouhodobých
smluv na dodávky zemního
plynu (všeobecná orientace globální
ekonomiky na krátkodobý zisk,
a tudíž krátkodobé smluvní závazky
vede u investorů v energetických
odvětvích a zejména plynárenství
k oprávněným obavám z nezajištěnosti
investic atd.)
l efektivní a oboustranně výhodný
energetický dialog mezi EU a hlavními
producentskými státy
l vytvářet vhodné a dlouhodobě
stabilní podmínky umožňující investorům
realizaci dlouhodobě návratných
investic směrovaných do rozvoje
a posilování jistoty dodávek.
S ohledem na skutečnost, že
v budoucnu žádný stát EU nevystačí
s vlastními zdroji, ceny všech
využitelných energetických surovin se
budou sbližovat, poroste význam účinnosti
a efektivity paliv a také dopadů
jejich využívání na životní prostředí;
považujeme za nezbytné řešit společně,
zodpovědně a u všech paliv rovnocenně
opatření posilující možnosti
jejich budoucího využívání.
n ČPU se nikdy nebránila myšlence
vybudovat u nás moderní plynový
zdroj pro špičkovou výrobu a spotřebu
proudu. Aktivně podporujete
využití zemního plynu v transportu,
zejména v městské hromadné
dopravě. Čím a jak je podle vašeho
názoru zapotřebí motivovat českého
podnikatele, řadového českého
občana k ještě vstřícnějším postojům
vůči plynu?
Na českém trhu je dnes asi 2,8 mil.
zákazníků, z toho 2,2 mil. domácností
a jejich počet plynule narůstá.
Všechny nové výstavby, ať už jsou
to rodinné domy nebo třeba školy
i průmyslové haly, preferují vytápění
plynem. Silný rozvojový potenciál
a legislativní podporu má kogenerace.
Topit plynem je nejjednodušší, nejčistější
a nejekologičtější. Produkuje
1000krát méně popílku než hnědé uhlí
a 300krát méně než koks. Navíc na
zemní plyn se nevztahuje ekologická
daň jako na jiná paliva. Zemní plyn
má určitě velkou perspektivu nejen
ve vytápění, ale z části i v dopravě
a ve vazbě na nízkouhlíkovou ekonomiku
také v elektroenergetice. Ceny
elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů
zvyšují a plynové elektrárny k vyrovnávání
poptávky a nabídky budou stále
atraktivnější. V současné době je na
stole 7 projektů plynových elektráren
v různém stupni rozpracovanosti.
Určitě má smysl vyrábět „špičkovou“
elektřinu v elektrárnách s technologií
a palivem s vysokou účinností než
v zařízeních, kde se energie obsažená
v palivu mění dnes na elektřinu pouze
asi ze 30 procent a 70 procent uvolněného
tepla se ztrácí bez užitku jeho
vypouštěním. /lav/