Ing. Josef Kastl: Spotřeba zemního plynu bude narůstat

Lednový výpadek dodávek zemního plynu Českou republiku (na rozdíl od jiných členských států EU) příliš nepostihl. Nicméně nás všechny přinutil k zamyšlení nad současnou i budoucí pozicí zemního plynu v našem každodenním životě i práci. Proto jsme na toto téma oslovili generálního sekretáře České plynárenské unie Ing. Josefa Kastla: n Nedávná krize dodávek ruského zemního plynu nepochybně vyvolala řadu námětů a doporučení z řad členů ČPU k nápravě. A to jak vůči věcně příslušnému resortu, tak vůči vládě. Co je třeba podle vás učinit u nás a v EU po linii politické, legislativní, technické i organizační, abychom podobným momentům dokázali napříště čelit účinněji a vyřešit je rychleji, bez větších ztrát? Tak zvanou „plynovou krizi“ je nepochybně nutné vyhodnotit zodpovědně a objektivně. Z pohledu ČPU lze již nyní říci, že se potvrdila vysoká úroveň českého plynárenství a dlouhodobě deklarovaná schopnost zajišťovat spolehlivým způsobem dodávky plynu. Právě tyto skutečnosti umožnily i za krajní situace a v nepříznivých klimatických podmínkách plně uspokojovat dodávkami plynu potřeby zákazníků, zamezit ztrátám na straně odběratelů i hospodářství ČR, a dokonce vypomáhat sousednímu Slovensku. Česko, ale i Evropská unie jako celek, se určitě musí poučit ze situace, která tu nikdy za 35 let dodávek plynu nenastala. Spojit své úsilí a zaměřit se na větší diverzifikaci zdrojů i přepravních tras plynu, na další zvyšování objemu zásob tak, aby rizika byla minimalizována. EU27 bude kolem roku 2030 závislá ze 70 % na dodávkách energetických surovin a až z 80 % na dodávkách zemního plynu z teritorií mimo Unii. Přesto se státy EU shodují, že spotřeba zemního plynu bude v následujících letech narůstat. Možná opatření jsou známa. Lze využívat dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z Afriky, příp. z dalších oblastí. Jedná se o přípravě plynovodů North Stream, South Stream a Nabucco. Uvažuje se o dalším rozvoji uskladňování plynu. Česká republika má mezi státy EU (ve vazbě na spotřebu) nadprůměrnou, dokonce druhou největší skladovací kapacitu. Přesto několik společností připravuje výstavbu nových, resp. rozšíření stávajících skladovacích kapacit, včetně nejvýznamnějšího provozovatele zásobníků plynu RWE Gas Storage. V roce 2013 by měla být k dispozici skladovací kapacita 4,3 mld. m3. K posílení diverzifikace však plynárenské společnosti potřebují na úrovni Unie i ČR podporu: jak politickou, tak legislativní. Dosud tomu tak nebylo a kupř. požadavek na vlastnické oddělení přepravní soustavy, které prosazuje Evropská komise, pokládáme již dlouho a po současných zkušenostech opět za velký a nebezpečný experiment. I přes „plynovou krizi” je nutné se zemním plynem počítat jako s významnou, dostupnou a spolehlivou energetickou surovinou. Je v možnostech Evropské unie i ČR, aby společně dokázaly posílit strategickou bezpečnost dodávek. n ČPU podpořila činnost vládní tzv. Pačesovy energetické komise řadou doporučení pro další rozvoj naší energetické a teplárenské soustavy. Jak by se měly prosadit v praxi, při transformaci české energetické koncepce a při její každodenní realizaci v praxi? Ze všech diskusí probíhajících k aktualizaci státní energetické koncepce je patrné značné úsilí o prosazení širšího využívání jaderné energetiky a domácích ložisek uhlí na jedné straně a na straně druhé omezení významu zemního plynu pro krytí budoucích potřeb ČR. V současné době se využívá „plynové krize“ jako důkazu správnosti výše uvedených stanovisek. ČPU a celé odvětví usilovaly a usilují o objektivní posouzení všech hledisek, včetně úspor ve spotřebě energií a dosažení vyváženého mixu využitelných paliv a energetických zdrojů (PEZ). Tvrdíme, že zemní plyn má nepochybně řadu předností, které by měly být využívány tam, kde to má opodstatnění a kde je jeho užití vysoce efektivní. V rámci spolupráce s Nezávislou energetickou komisí i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR jsme usilovali o objektivizaci silných a slabých stránek týkajících se všech dostupných PEZ a doporučovali jsme opatření směřující k minimalizaci rizik spojených s plynem (zejména tzv. rizik strategické bezpečnosti). „Plynová krize“ jednoznačně prokázala schopnosti plynárenských společností v ČR nejen zvládnout „superkrizový“ stav, ale i pomáhat sousedům. Potvrzuje se, že na určité úrovni je reálné určitým krizím čelit. Aby totéž platilo pro strategická rizika, je nutné spojit síly na mezinárodní úrovni. V tomto smyslu byla orientována i doporučující opatření ČPU. Konkrétně se jednalo o návrhy: l respektovat i politické aspekty ve vztazích k zajištěnosti bezpečnosti dodávek zemního plynu (ale i dalších surovin), tj. udržovat korektní vztahy s producenty l prosazovat na úrovni EU l vytváření dlouhodobě stabilních základních podmínek pro energetická odvětví (energetická politika, legislativa apod.) l zachování kapitálově silných energetických firem schopných obstát na globálních trzích, investovat a získávat konkurenční výhody a přijímat dlouhodobé závazky l u plynárenství nezbytnost dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu (všeobecná orientace globální ekonomiky na krátkodobý zisk, a tudíž krátkodobé smluvní závazky vede u investorů v energetických odvětvích a zejména plynárenství k oprávněným obavám z nezajištěnosti investic atd.) l efektivní a oboustranně výhodný energetický dialog mezi EU a hlavními producentskými státy l vytvářet vhodné a dlouhodobě stabilní podmínky umožňující investorům realizaci dlouhodobě návratných investic směrovaných do rozvoje a posilování jistoty dodávek. S ohledem na skutečnost, že v budoucnu žádný stát EU nevystačí s vlastními zdroji, ceny všech využitelných energetických surovin se budou sbližovat, poroste význam účinnosti a efektivity paliv a také dopadů jejich využívání na životní prostředí; považujeme za nezbytné řešit společně, zodpovědně a u všech paliv rovnocenně opatření posilující možnosti jejich budoucího využívání. n ČPU se nikdy nebránila myšlence vybudovat u nás moderní plynový zdroj pro špičkovou výrobu a spotřebu proudu. Aktivně podporujete využití zemního plynu v transportu, zejména v městské hromadné dopravě. Čím a jak je podle vašeho názoru zapotřebí motivovat českého podnikatele, řadového českého občana k ještě vstřícnějším postojům vůči plynu? Na českém trhu je dnes asi 2,8 mil. zákazníků, z toho 2,2 mil. domácností a jejich počet plynule narůstá. Všechny nové výstavby, ať už jsou to rodinné domy nebo třeba školy i průmyslové haly, preferují vytápění plynem. Silný rozvojový potenciál a legislativní podporu má kogenerace. Topit plynem je nejjednodušší, nejčistější a nejekologičtější. Produkuje 1000krát méně popílku než hnědé uhlí a 300krát méně než koks. Navíc na zemní plyn se nevztahuje ekologická daň jako na jiná paliva. Zemní plyn má určitě velkou perspektivu nejen ve vytápění, ale z části i v dopravě a ve vazbě na nízkouhlíkovou ekonomiku také v elektroenergetice. Ceny elektřiny se vlivem nedostatku zdrojů zvyšují a plynové elektrárny k vyrovnávání poptávky a nabídky budou stále atraktivnější. V současné době je na stole 7 projektů plynových elektráren v různém stupni rozpracovanosti. Určitě má smysl vyrábět „špičkovou“ elektřinu v elektrárnách s technologií a palivem s vysokou účinností než v zařízeních, kde se energie obsažená v palivu mění dnes na elektřinu pouze asi ze 30 procent a 70 procent uvolněného tepla se ztrácí bez užitku jeho vypouštěním. /lav/