Americký vesmírný dopravce SpaceX během posledního zářijového víkendu vyzkoušel svou technologii, která má výrazně zlevnit dopravu na oběžnou dráhu. První stupeň její rakety Falcon 9 se po oddělení pokusil s pomocí motorů zpomalit a přistát do oceánu, aby se dal znovu použít. S příchodem nových hráčů na zatím především americký trh s dopravou do vesmíru se hodně mluvilo o razantním zlevnění letů do vesmíru, ale ke splnění slibu je zatím daleko. Po posledním startu nové verze rakety Falcon 9 je však k tomuto cíli o krok blíže. Firma SpaceX, si totiž poprvé vyzkoušela postup šetrného návratu pohonných stupňů, který má být základem skutečně výrazně levnějšího létání do vesmíru. SpaceX začala fungovat v roce 2002, především díky Elonu Muskovi. Ten zbohatl na vývoji on- -line platebního systému PayPal, v němž měl podíl s hodnotou kolem 100 milionů dolarů. SpaceX se i přes Muskova tvrzení o revoluci v dopravě do vesmíru dlouho velmi nedařilo. První tři lety rakety Falcon 1 skončily v letech 2006 až 2008 explozivním neúspěchem. Nakonec se její raketa dostala na oběžnou dráhu až v srpnu 2008 a od té doby se Muskovi a jeho inženýrům daří téměř všechno, na co sáhnou. Falcon 1 v roce 2009 jako první raketa vyvinutá za soukromé peníze vynesla do kosmu družici. O rok později vyzkoušela společnost silnější model Falcon 9, který si vedl na jedničku už napoprvé. V prosinci 2010 navíc bez problémů vzlétl i s maketou kapsle Dragon, se kterou chce SpaceX dopravovat rovněž lidské posádky. Firma má zatím podle svých údajů nasmlouváno zhruba 50 letů Falconu 9 a většího plánovaného nosiče Falcon Heavy. Důležitých pro ni bylo především 10 z nich, které si objednala NASA na vynesení nákladu k Mezinárodní kosmické stanici a které firmě daly finanční jistotu. Ani ve SpaceX se bez rizikové státní investice neobešli. Firma chce vracet na Zemi důležité díly raket (především tedy pohonné stupně) v takovém stavu, aby se mohly znovu použít. Sama uvádí, že pohonné látky pro jeden let stojí zhruba 200 000 dolarů, ale celá nová raketa 60 milionů dolarů. Přesnost těchto čísel je diskutabilní, řádově ovšem sedí u všech dopravců do vesmíru. Rakety jsou za desítky či stovky milionů dolarů, palivo za stovky tisíc. Dnes se raketové díly vrací na Zemi jako odpad (někdy hodně nežádoucí), ale SpaceX to hodlá v dohledné době změnit. První ostrá zkouška proběhla na závěr posledního zářijového víkendu. Byť to nebyl stoprocentní úspěch, výsledky jsou rozhodně nadějné.
SILNĚJŠÍ SOKOL Start, který proběhl v neděli odpoledne našeho času z amerického vojenského kosmodromu Vandenberg, byl v mnoha ohledech vlastně poměrně běžný. SpaceX při něm poprvé předvedla silnější verzi nosiče Falcon 9 označovanou jako v1.1. Ta má na první pohled vyšší výkon, takže může (samozřejmě s dostatkem paliva navíc) dopravit na oběžnou dráhu větší satelity. Zaručuje ho 9 vylepšených, ale jinak osvědčených motorů Merlin (tzv. Merlin 1D). Díky nim může dostat družice na oběžné dráhy, které byly pro slabší verze Falconů nepřístupné. Příští let, zatím předběžně naplánovaný na 23. října, by měl například znamenat první pokus SpaceX o vynesení satelitu až na tzv. geostacionární dráhu. SpaceX už sice dostala například zásoby na stanici ISS, i když to není jednoduchý úkol, ISS obíhá jen zhruba 400 kilometrů nad povrchem. Geostacionární dráha zajímavá hlavně pro telekomunikační satelity je zhruba o 35 000 kilometrů výše. V případě nedělního star tu byly cíle skromnější, přece jen šlo o první zkoušku. Na palubě byl kanadský výzkumný satelit CASSIOPE a několik menších družic. O náklad ovšem tentokrát tolik nešlo. Důležité bylo především co se dělo s raketou po oddělení nákladu. Motory Falconu se tentokrát nezastavily ani po oddělení nákladu. Počítače v prvním stupni rakety se pokoušely pád uřídit tak, aby se stupeň nepoškodil, a bylo ho tak možné znovu použít. To znamená, že se musí postarat, aby na díl nepůsobily příliš velké aerodynamické síly. V další fázi je pak nutné, aby počítač dokázal správně načasovanými zážehy motoru udržet první stupeň v pádu tryskami napřed až do závěrečné části letu. V poměrně malé výšce nad Zemí by pak měly motory raketu zpomalit natolik, aby měkce dosedla bez velkého poškození. Celý koncept si firma zkouší nejen na raketách Falcon, ale také na pokusném raketovém experimentálním stroj Grasshopper. Při první ostré zkoušce to ovšem úplně nevyšlo. Úvodní část vyšla dobře, ale před dopadem už se motory nezažehly. Stroj dopadl tak do určené oblasti v Tichém oceánu příliš rychle a byl poměrně výrazně poškozen. Při pádu se stupeň roztočil tak rychle, že zbylé palivo na palubě kvůli odstředivé síle zůstalo na stěnách nádrží a nedostalo se k motorům, zní vysvětlení firmy. Podle něj jde ovšem o problém, který se nakonec podaří vyladit. Firma podle prohlášení svého ředitele už má dost údajů, aby raketu dostala příště na Zemi neporušenou.
VYJDE KOMPROMIS? Nápad SpaceX není originální. Jiné společnosti či státní agentury už dříve dokázaly s řiditelnými raketami předvést vzlet a přistání (třeba experimentální stroj DC-X nebo stroje firmy Blue Origin, o které jsme již psali). Ale velká změna je, že SpaceX má stroj, který je velmi blízko k praxi. Jde o upravenou dopravní raketu, ta se už (alespoň ve verzi 1.0) relativně osvědčila v dopravě na oběžnou dráhu. Opakovaně se už dokonce používaly i urychlovací stupně raketoplánů (tzv. SRB), které se ovšem vracely na Zemi na padácích. Přesto vícenásobně použitelná raketa totiž představuje pro řadu konstruktérů asi těžko představitelný kompromis na straně výkonů a do jisté míry i bezpečnosti. Například díly, které dopadnou do moře, nemohou být z materiálů, jež by mohla poškodit mořská voda. Voda, a zvláště ta mořská, je totiž velmi agresivní. Některé materiály jsou přímo vyloučené a všechny díly musí být sestrojeny tak, aby se ve vodě nepoškodily. Před dalším startem se musí provozovatel velmi důkladně přesvědčit, že k poškození opravdu nedošlo. Rakety, které se mají vrátit na Zemi, na to také musí být stavěné. Musí být tedy v některých ohledech pevnější než stroje namáhané jen letem vzhůru a musí mít nějakou přistávací konstrukci. To v důsledku znamená, že jsou těžší a mají nižší nosnost. SpaceX tvrdí, že raketové motory a materiály dosáhly takové úrovně, aby se už kompromisní řešení skutečně vyplatilo.