Evropské unie v roce 2012: Zelená inspirace

Z titulku článku k semináři konaném nedávno velvyslanectvím Dánského království jsem málem vynechal slovo Zelená, snad v obavách, abych nepopudil některého ze čtenářů. Leč nechci se ani dotknout velvyslance v České republice Ole E. Moeslebyho, k němuž se připojilo v pořadatelství semináře Zelená inspirace z Dánska Ministerstvo životního prostředí ČR, i když podle našeho mínění by partnerem mělo být Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo místního hospodářství ČR. Záštita Ministerstva životního prostředí byla v tomto případě zavádějící, neboť to, co je hodnotou v dánském pojetí „zelené strategie“, je zisk a návratnost. Brněnský seminář na půdě Fakulty stavební VUT Brno nebyl totiž o ekologii, ale o energii a strategii její výroby v nejbližších letech a o úsporách energie v budovách až směrem k termínu, který tolik irituje některé naše politiky – Energeticky soběstačným budovám. Dovolte tedy, abychom podali, byť zkratkovitě, o dánské iniciativě během jejího předsednictví EU krátký přehled. A kdo bude chtít, jistě se rád poučí od jedné z nejbohatších zemí nejen EU (5. příčka s HDP na osobu 12 100 EUR, Česko 8200 EUR), ale i světa. A pokud si pamatujete heslo českého předsednictví jak to Evropě osladíme, Dánové jsou skromnější, nabízejí EU systémy úspor energie, vody a dalších surovin a vůbec jim nevadí, že si vysloužili přezdívku Šetřílci. Ale zato letos v červenci, na oslavu svého předsednictví EU obdrží certifikát ISO20121, který se uděluje organizacím zajišťujícím setrvale udržitelný rozvoj. Měřeno délkou života současníků. Znamená to, že veškerá činnost vlády byla podrobena certifikaci nezávislou organizací. Nepředstavitelné! VYUŽITÍ ČISTÝCH ENERGIÍ Jednou se zemí, která byla těžce zasažena ropnou krizí v 70. letech, bylo Dánsko, z 99 % závislé na dovozu fosilních paliv. Dnes je poměr jiný a v roce 2050 by dánská energetika měla být totálně nezávislá na fosilních palivech. Není to ani 10 let, kdy Teplárenské sdružení ČR pořádalo zájezdy našich odborníků do dánských kogeneračních tepláren na biomasu. Neboť v tomto oboru jsou Dánové evropskou třídou, čemuž odpovídají i ceny za teplo pro domácnosti. Dánsko má dobrou obchodní bilanci s ČR a vyváží k nám ročně zboží za 36 mil. EUR. Mezi jiným i „zelené technologie“, pokud do tohoto odvětví zahrneme například čerpadla vynikající kvality. Faktem je, že Dánsko dnes kryje 35 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, z toho je podíl spalování biomasy 75% a společně s větrnou energií by se do 10 let měla podílet 50 %. Jedním z cílů, které si dánská vláda vytýčila, je snížení spotřeby energie mezi lety 2012 až 2050 o 12 %. Mezi jiným to například znamená, že domácnosti nebudou instalovat individuální boilery na fosilní paliva, teplá voda bude z kogeneračních zdrojů nebo nezávislých alternativních zdrojů. Otázkou je, jak se podaří sladit kolísavost alternativních zdrojů, zejména větrné energie, s aktuálním diagramem denní spotřeby. Dánská přenosová síť je propojena s norskou, švédskou a finskou a Dánové jsou přesvědčeni, že najdou dostatek nových systémů řízení celé soustavy, které známe nyní pod označením Smart Grid, aby se s kolísáním výroby energie z OZE vyrovnali. Mimo jiné hovoří také o flexibilitě odběrů velkých spotřebitelů. Je taková strategie vůbec představitelná pro člověka z ČR? Je to splnitelné? Paní Lisbet Braemer-Jensen, propagátorka akce Act Now, tedy „Konej nyní“, by jistě nevěřící Tomáše přesvědčila. Act Now je totiž organizace politiků, zástupců obchodu a průmyslových společností s jasným odhodláním jít všem příkladem. Jak, doložil například zástupce známé společnosti Grundfos. AUDITUJTE SVOJE ČERPADLA Myšlenka je prostá, založená na kalkulaci návratnosti nové investice do čerpadel. Vychází z prosté matematiky. Jeden z 5 elektrických motorů na světě instalovaných je namontován k pohonu čerpadla. Spotřebovávají tak asi 10 % energie využité v elektrických pohonech. Dvě třetiny instalovaných čerpadel potřebují přitom asi o 60 % více elektrické energie než je nutné. Dánové spočítali, že jejich auditem je možné ušetřit až 4 % elektrické energie, což je ve skutečnosti obrovské číslo. Návratnost investice do jiných pohonů se přitom pohybuje mezi 0,7 až maximálně 7 let, v průměru asi dva roky. K této rovnici úspor je třeba doplnit i druhou stranu. Cena čerpadla a jeho údržba stojí 15 % ceny celkových nákladů na pořízení a údržbu, zbylých 85 % nákladů tvoří pohon, tedy elektrická energie. Už věříte, že záměnou motoru za motor s vyšší účinností a regulací čerpadla na přiměřené otáčky, případně jejich regulaci je možné dosáhnout návratnosti investice do dvou let? Společnost Grundfos nabízí audit čerpadel a jejich umístění v systémech i v ČR a mnohé teplárny (kde je mimochodem návratnost investice nejkratší) již takto šetří statisíce za elektrickou energii. Příkladem může být teplárna ve Studénce, tam je návratnost investice 0,7 roku a roční úspora energie činí 0,7 mil. korun. ZVRÁCENÁ FILOZOFIE KAPITALISMU? Poradenská firma Lokal Energi představila na semináři dánský model efektivního využívání energie, který vychází ze starých a osvědčených praktik minulých let, tedy například u nás již dávno zapomenutou strategii povinné spolupráce mezi výrobcem či distributorem a zákazníkem na snížení spotřeby energie. (Stojí za to si přečíst staré rozbory pionýrsky liberalizované energetiky státu Kalifornie, kde nacházíme rozbory chyb, které se opakují i v našem prostředí, včetně zvýšených cen v důsledku zahrnutí nákladových položek výrobce do tvorby ceny dodávané elektřiny! A mimochodem, všechny práce ekonomů z té doby hovoří o výrazném zlevnění cen elektřiny!?) Základem dánské strategie efektivního využívání energie je NEB (Nejlevnější je nevyrobená energie neboli Non energy benefit). Samozřejmě i naše energetické firmy provozovaly či provozují poradenství zákazníkům jak ušetřit ve vlastním domě, rozdíl oproti Dánsku je v tom, že obchod s energiemi není součástí státu, který naopak podporuje hledání jak úspor, tak i alternativních zdrojů energie. Na téma úspor probíhá na českých webech docela absurdní debata, ale podstatné je jedno. Dánsko začalo s politikou úspor a zvyšování účinnosti svých zdrojů energie před 30 lety. Za tu dobu se HDP Dánska zvedlo o 80 % při zachování uhlíkové stopy, tedy polopaticky řečeno - bez navýšení spotřeby elektrické energie z fosilních paliv! Výroba energie není pro Dánsko prostředkem zdanění obyvatelstva ani zahraničního obchodu. V zemi existuje na 250 firem, kterým by český Parlament přidal přízvisko ekologické. Mezi nimi je například firma Grundfos či Danfoss a jeden z největších výrobců větrných elektráren Vestas, tedy společnosti s miliardovými obraty. (Grundfos 2293 mil. EUR za rok 2009.) Energie je v Dánsku liberalizována a privatizována ale pojímána zcela odlišně než v našich krajích. Není spjata s výrobci energetických zařízení, nad teplárnami a lokálními zdroji si komunity udržují kontrolu. Nejde tedy o zvrácenou vizi kapitalismu, jak se snaží někteří odborníci stojící zásadně proti existenci lokálních zdrojů a OZE dokazovat, důkazem je rostoucí HDP při snižování spotřeby energie – tedy ekonomický ukazatel efektivnosti hospodářství, snad můžeme říci, číslo 1. ENERGETICKY SOBĚSTAČNÉ BUDOVY Dánsko a s ním mnohé další státy se pokoušely nalézt nové stavební technologie pro budovy, veřejné i rodinné, které by vykazovaly menší spotřebu energie. Je to lákavé téma: až 40 % vyrobené energie spotřebujeme k vytápění a provozu budov, v nichž trávíme asi 90 % svého času. Dánsko například postavilo podle Steffena Petersona z Technické university v Aahusu svoji první pokusnou budovu s výrazně sníženou spotřebou energie již v roce 1974. Čili naznačilo, že ke stavbě takových budov byly technické prostředky již v 70. letech minulého století. Základním parametrem realizovatelnosti v běžné praxi byla cena. Není proto divu, že EK postupovala v tomto bodě v souladu se snahami a dokonce i některými předpisy členských států (mezi nimiž nebyla bohužel ČR) a v současné době jsou tyto snahy vtěleny do druhé evropské směrnice o energetické náročnosti budov (Směrnice EP a Rady 2010/31/EU), neboli EPBD II. Tato směrnice dráždí některé naše odborníky i laiky motem v záhlaví směrnice, tedy 20/20/20, kde se zdůrazňuje nejenom snížení spotřeby elektrické energie o 20 %, ale tím i emise, a co nejhoršího, směrnice doporučuje – nikoliv zavazuje - podíl obnovitelných zdrojů na celkovém portfoliu na 20 %. Odmysleme si pozadí Směrnice EPDB II a hovořme o energeticky soběstačných budovách. Dánové financují prostřednictvím bohatých firem, které se na případném úspěchu budou podílet budoucím ziskem, některé experimenty, jimiž chtějí ověřit, jak dalece je cíl směrnice EPBD splnitelný. (Směrnici tedy nezesměšňují a nekritizují, ale experimentují.) MODEL HOME 2020 Společnost Velux zahájila projekt stejného jména, který zahrnuje stavbu celkem 6 domů s vysokou energetickou soběstačností. Domy stojí v Dánsku (jeden společenský druhý individuální), v Británii, Francii, Rakousku a poslední v Německu. Pokusné domy jsou stavěny s využitím stávajících technologií, ale návrh vychází ze zcela jiných principů, než na jaké jsme zvyklí. Mezi lety 2009 až 2011 se v pokusných domech vystřídaly vždy dvě rodiny s odlišným způsobem života. Právě přístup k provozu domu se ukázal v některých případech jako rozhodující, využívání sluneční energie vyžaduje totiž určitý režim provozu, jemuž je třeba se částečně přizpůsobit. Zajímavá je filozofie projektu: „Nikdy nezměníte věci tím, že proti nim bojujete. Změnit něco znamená postavit nový model, který svojí existencí změní existující postupy na zastaralé.“ Mluvíme o projektech, kde spotřeba energie na m2 klesá pod 15 kWh ročně a níže, včetně ohřevu vody a topení. Model Home 2020 testuje nejenom materiály, ale i optimální plochu zasklení, které zaručuje světelnou, ale i tepelnou pohodu. (Bližší na www.velux.com/modelhome2020. Doporučujeme.) Tam zájemce najde i příklady úředních a veřejných budov stavěných se stejným cílem. Co nejnižší spotřebou energie. Mnoho lidí se domnívá, že domy směřující k minimální spotřebě energie jsou klimaticky nevhodné. Dobrá ventilace dobře zaizolovaných domů je jistě problém, ale energetická bilance by popřela vše. Ing. arch. Pawel Wargocki z Dánské technické university přednesl sérii důkazů o tom, že vnitřní klima je v současné době hrubě zanedbáváno (zvláště ve školách). Možná vás překvapí, že škody způsobené špatnou ventilací a vnitřním klimatem ve školách v USA jsou odhadovány až na neuvěřitelných 175 mld. USD ročně. Závěrečné shrnutí semináře by potěšilo nejednoho architekta, pokud by byl přítomen. Přehled nízkoenergetických projektů v Dánsku, jak je viděl a zhodnotil Steffen Petersen, dával jasnou představu o námitce mnoha architektů v naší zemi, že realizace EPBD II silně narušuje volnost architektonické tvorby. To je samozřejmě strašný omyl, stejně jako celý přístup části české odborné veřejnosti k něčemu, co Dánové nazývají Zelená strategie. Rozhodně se nebojí zelené, vykalkulované a finančně návratné energie, což by nás mohlo skvěle inspirovat. Jan Baltus