Po měsících intenzivních jednání v Bruselu o návrhu aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi se Rada EU a Evropský parlament 6. února dohodly na označení jaderné energie za strategickou technologii pro dekarbonizaci EU.
Cílem aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi (NZIA — Net-Zero Industry Act), který představila Evropská komise v březnu 2023, je urychlit zavádění technologií, jež mohou přispět ke splnění cíle EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na čistou nulu. Návrh přichází v reakci na masivní americký program zelených dotací, zákon o snižování inflace a také na dlouhodobé čínské snahy stát se globálními lídry ve výrobě čistých technologií, jako jsou baterie, tepelná čerpadla a solární panely. Cílem zákona je uvolnit podmínky pro investice do zelených technologií. EU chce zjednodušit proces udělování povolení pro průmyslová výrobní zařízení, která se podílejí na výrobě komponent potřebných pro technologie obnovitelné energie, ale také pro jadernou energetiku, a vnést větší jasnost do zadávání veřejných zakázek a aukcí, stejně jako podporovat strategické projekty a vytvářet průmyslová údolí s cílem zatraktivnit EU jako místo pro výrobu. Zákon také navrhuje příznivé regulační rámce, které mají být vytvořeny pro vývoj, testování a ověřování inovativních technologií (tzv. regulační sandboxy). Podle dosažené dohody bude existovat jednotný seznam „net-zero technologií“, které budou benefitovat z opatření navrhovaného zákona. Ty mají zajistit, aby Evropa byla schopna vyrábět na domácím trhu alespoň 40 % technologií, které považuje za strategické pro dosažení svého cíle snížit do roku 2050 emise na čistou nulu.
Jednodušeji
Benefity pro společnosti vyrábějící komponenty pro net-zero technologie by měly být poměrně významné. Patří mezi ně například zkrácení a zjednodušení povolovacích procesů s lhůtami v rozmezí 18 až 12 měsíců u větších projektů (více než 1 GW ročně) a 12 až 9 měsíců u menších projektů (méně než 1 GW ročně). Ve veřejných zakázkách měly být upřednostňovány strategické projekty pro rozvoj infrastruktury nezbytné pro rozšíření jaderné energetiky v Evropě. Dále by se měly vytvářet průmyslové klastry s cílem urychlit výrobní činnost, zjednodušit administrativní postupy a podpořit reindustrializaci regionů. Konečně by se měla zavést dodatečná kritéria (kromě cenových), aby se při aukcích zvýhodnily technologie obnovitelných zdrojů energie (OZE). Každá země EU se v rámci daných pravidel může sama rozhodovat, které projekty budou na jejím území považovány za strategické a které budou těžit z rychlejšího povolování a zjednodušených administrativních pravidel.
Jádro jako OZE
Vyjednavači z Parlamentu, Rady a Komise EU, kteří se sešli v rámci „trialogů“, potvrdili strategickou povahu projektů souvisejících s jadernou energií, které jsou zahrnuty do jednotného seznamu bezemisních technologií, tzv. net-zero technologií, které budou benefitovat z NZIA. Dohoda zahrnuje osvědčené a otestované jaderné technologie i budoucí technologie 3. a 4. generace, tedy malé modulární reaktory (SMR — small modular reactors) a pokročilé jaderné reaktory (AMR — advanced modular reactors). Jejich palivové cykly jsou rovněž zahrnuty v textu. „Je to jasná zpráva: EU uznává, že k dosažení cílů Zelené dohody potřebujeme jadernou energii,“ řekl pro Euractive francouzský europoslanec Christophe Grudler, který se účastnil rozhovorů za centristickou Renew Europe. Původní návrh Evropské komise z března 2023 představil dva seznamy zelených technologií — jeden nazvaný „strategický“ a druhý „net-zero“, jenž zahrnoval méně výhod, přičemž jaderné technologie se objevily pouze na seznamu „net zero“. Kromě toho byly zahrnuty pouze jaderné reaktory 3. a 4. generace, nikoli však stávající. Skupina 16 evropských zemí, včetně České republiky, zapojených do „jaderné aliance“ opakovaně vyzývala Evropskou komisi, aby uznala jadernou energii v energetické strategii EU a podpořila lepší podmínky pro rozvoj a zavádění nových kapacit jaderné energie v EU. Po dlouhém jednání byla jaderná energie nakonec zahrnuta do jednotného seznamu 17 technologií, který v listopadu navrhl zpravodaj legislativního návrhu, německý europoslanec Christian Ehler z Evropské lidové strany (EPP). Kromě toho byly pokryty všechny jaderné technologie: stávající i budoucí, štěpení, fúze i palivový cyklus. Ve výsledku se tedy k oběma typům zdrojů, obnovitelným a jaderným, v tomto ohledu v rámci návrhu přistupuje stejně. Ekologické skupiny nebyly s výsledkem spokojeny. Německá nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe označila dohodu za pochybný kompromis ve prospěch drahých a vysoce rizikových technologií. Po zahrnutí jaderné energie a zachycování a ukládání uhlíku (CCS — carbon capture and storage) je další rozvoj obnovitelných technologií, jako je větrná a solární energie, v ohrožení, uvedla společnost. Nejde o názor přitom zcela ojedinělý, dobře reprezentuje část názorového spektra nevládních ekologistických organizací, byť rozhodně ne všech. /jj/
