Česká republika je od roku 2008 členským státem Evropské kosmické agentury (ESA). Od té doby se výrazně podílí na jejích misích — a to díky Ministerstvu dopravy, které v ČR za kosmické aktivity odpovídá. V roce 2016 tu navíc ESA otevřela ESA BIC Prague, svou 16. pobočkou v síti podnikatelských inkubátorů, která jako první ve střední i východní Evropě a pod záštitou CzechInvestu začala pomáhat vybraným start-upům s rozjezdem podnikání. O jejím poslání, rozvoji a o start-upech, které za přispění tohoto projektu vznikají, jsme si povídali s projektovým manažerem Michalem Kunešem. Výzkum vesmíru a procesů, které v něm probíhají, přináší lidstvu nejen nové informace ohledně jeho podstaty, historie a budoucnosti, ale vznikají při něm i technologie a poznání, využitelné a také hojně využívané na Zemi v běžném životě, v dopravě, v průmyslu a v řadě dalších praktických oblastí. Bez kosmického výzkumu by nevzniklo (a pokud ano, tak podstatně později) mnoho technologií, materiálů ani produktů, bez kterých si dnes život už ani nedovedeme představit. Spolupráce na výzkumu a vývoji technologií je proto do značné míry nezbytným předpokladem k udržení kroku s technologickým pokrokem. Česká republika se do mezinárodního kosmického výzkumu zapojuje zejména v rámci Evropské kosmické agentury (ESA — European Space Agency), jejímž je členem od roku 2008, a to nejen prostřednictvím vědeckých institucí, ale i firem. Aby se mohly zapojit i menší firmy, či dokonce jednotlivci, začala ESA v roce 2003 zřizovat inkubační centra ESA BIC (ESA Business Incubation Centre) s cílem přeměny perspektivních podnikatelských nápadů spojených s vesmírem na komerční začínající společnosti. ČR se do tohoto programu zapojila v roce 2016 vytvořením inkubátoru ESA BIC Prague a díky jeho úspěšnosti o dva roky později ESA BIC Brno. „V podnikatelském inkubátoru ESA BIC Prague se zaměřujeme na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních start-upů, které ve svých komerčních produktech či službách využívají vesmírné technologie nebo systémy. Naším dlouhodobým cílem je zvýšit konkurenceschopnost České republiky, podporovat začínající firmy v růstu a pomoci jim při vývoji inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Michal Kuneš, projektový manažer ESA BIC Prague, který byl u zrodu našich inkubačních center téměř od samého počátku.
Jakou roli v rámci výzkumu hrají „vesmírné“ inkubátory v Česku a v Evropě? V Evropě je takových center několik. Zřízeny byly už na 21 místech v 17 zemích. Česká republika byla první ze středo- a východoevropských států. Jde o největší síť inkubátorů zaměřených na podporu kosmických start-upů na světě. Ani americká NASA nemá takovou síť. Cílem, proč ESA a státy podporují vznik těchto inkubátorů, je, aby se finance investované do kosmického výzkumu a do kosmického průmyslu vracely. Když už máme na oběžné dráze družice, které nám poskytují zajímavá a přínosná data, je snahou, aby tato data využívaly i start-upy a další organizace a vytvářely díky nim nové nápady a služby. A netýká se to jenom softwarových firem, ale i těch vyvíjejících či využívajících různé technologie nebo materiály původně vytvořené pro kosmický průmysl. Využití ve vesmíru klade na zařízení a materiály mnohem větší nároky, protože musí snášet extrémní prostředí a plnit nejrůznější úkoly v rámci kosmických misí a to bez možnosti jakékoliv opravy na oběžné dráze. A pak se kupříkladu přijde na to, že rentgen původně určený ke zkoumání kosmické radiace může na Zemi posloužit ke zkoumání obrazů. A dnes už podporujeme také start-upy, které nepracují na využití něčeho z vesmíru zde na Zemi, ale naopak vyvíjejí něco, co bude využitelné ve vesmíru. Takže záběr je široký. Podstatou programu tedy je podpora využití kosmických dat či technologií na Zemi, nebo naopak vývoje technologií využitelných ve vesmíru.
Jsou do tuzemských inkubátorů vybírány pouze projekty českých start-upů, nebo i zahraničních? V ČR máme dvě pobočky, jedna je v Praze, druhá v Brně, obě jsou provozovány agenturou CzechInvest. Podmínkou zapojení a získání podpory je sídlo společnosti v ČR. Zhruba třetina ze start- -upů, které jsme vybrali, má zahraničního zakladatele. Nejčastěji ze Slovenska, ale máme i start-upy, jejichž zakladatelé pocházejí z Egypta, ze Švýcarska či z Francie. Někteří z nich už u nás žili, někteří ze zahraničí vyloženě přišli s tím, že jim dávalo smysl jejich firmu přesídlit do České republiky anebo ji zde založit. Předtím kupříkladu pracovali ve větších firmách, měli zajímavý nápad, ale neměli možnosti ho zrealizovat. Není tedy podmínkou, aby to byli Češi, ani aby žili v ČR, ale potom, co je vybereme, je třeba, aby jejich firma v ČR sídlila a zároveň se začlenila do českého prostředí a využívala české dodavatele a partnery.
Co vede zahraniční subjekty, aby se ucházely o zapojení do ESA BIC zrovna v České republice? Důvodů je několik. Kupříkladu švýcarský start-up ZetJet Technologies vyvíjející elektrické motory využitelné ve stratosféře k nám přivedla spolupráce s ČVUT. Na svém projektu začali pracovat ve Švýcarsku, ale nenašli tam nikoho, kdo by jim byl schopen pomoci, a tak navázali spolupráci s ČVUT a přes něj se dostali k nám. Nebo třeba indický start-up Numer8 zvítězil v evropské soutěži na využívání družicových dat z programu na pozorování Země Copernicus. Byl v kontaktu s několika ESA BICy tady v Evropě a nakonec si vybral Prahu. Bylo to i kvůli tomu, že zde sídlí GSA, jediná agentura EU v ČR. Svou roli ale hraje i naše snaha a komunikace. Dokázali jsme zahraniční start- -upy napojit na český ekosystém a díky agentuře CzechInvest i na česká ministerstva. I díky tomu, že ČR není tak velkým státem, je mnohem jednodušší s ministerstvy hovořit. Takže těch faktorů je celá řada.
Zapojují se firmy čistě z vlastní iniciativy, nebo je i nějakým způsobem aktivně hledáte? Snažíme se i o tzv. scouting, respektive vyhledávání. Před pandemií jsme se účastnili různých akcí a kongresů, kde jsme prezentovali naše aktivity. Jsme aktivní i na internetu a sociálních sítích. Snažíme se proniknout do různých médií. Naším primárním cílem není vyhledávat firmy, které už nějakou technologii spojenou s vesmírem dodávají, ale firmu, jež má potenciál do budoucna. Ta často ani nemusí vědět, že už kosmické technologie nebo družicová data využívá nebo že k nim má hodně blízko. Snažíme se tedy firmy aktivně vyhledávat, ale díky tomu, že existujeme pět let a za tu dobu jsme se už dostali do povědomí, čím dál častěji se setkáváme i s tím, že jsme firmám doporučováni třeba přes naše starší start-upy či další kontakty.
Zmínil jste, že mezi podmínky zapojení firem patří vazby na kosmické technologie či družicová data a na Českou republiku. Jaká další kritéria hrají při výběru projektů roli? Kromě již zmíněného by firma měla být maximálně pět let stará, ale mohou se hlásit i třeba jednotlivci, kteří nemají založenou firmu, ale mají nějaký nápad. Avšak potom, co je vybereme, si firmu založit musejí. Důležitou podmínkou je také vytvoření byznys plánu. ESA BIC totiž není vývojovým grantem, za který bývá někdy mylně považován. Naším cílem není podporovat základní výzkum a vývoj, ale inkubovat start-upy, jejichž aktivity či ideje mají šanci uspět na trhu a dávat ekonomický smysl. A samozřejmě za start-upem musí stát i tým lidí, kterému uvěříme, že má šanci toho dosáhnout.
Co všechno můžete těm, kteří uspějí, nabídnout? Inkubace jako taková trvá jeden až dva roky. Kromě toho, že vybraným start- -upům dáváme 50 tisíc eur, aniž si bereme nějaký podíl na firmě, jim nabízíme náš ekosystém. Poskytujeme mentoring, ať už zaměřený na byznys development, tedy rozvoj firmy, nebo zaměřený technicky. Občas k nám přijde někdo se skvělým nápadem z technického pohledu, ale bez jakýchkoliv zkušeností s podnikáním. V takovém případě pomáháme i se založením firmy či zřízením bankovního účtu. Vlastně ho učíme i podnikatelsky myslet, aby se oprostil od univerzitního prostředí s vysokoškolský granty a pochopil zákonitosti „start-upového rybníka“ a podnikatelského prostředí. Na druhou stranu máme i start-upy, které už byznysové zkušenosti mají, ale chybí jim třeba kontakty na kosmické a technologické firmy. Těm pomáháme třeba s napojením na ESA nebo na subjekty schopné pomoci i s technickým vývojem. A dokážeme je napojit na vhodné partnery, zákazníky a investory. V současné době máme v pražské a brněnské pobočce dohromady 34 firem a 12 z nich už získalo investici.
Co tento program naopak přináší České republice? Nebojíte se, že firmy po vyčerpání podpory odejdou jinam? Tomu samozřejmě úplně zabránit nemůžeme, povinnost působit v ČR platí jen po dobu inkubace, ale už v rámci výběru se zaměřujeme na dlouhodobější výhledy. Neřešíme s nimi tedy jenom ty dva roky inkubace, ale zajímáme se také o jejich vize v horizontu 5 či 10 let včetně zapojení do českého ekosystému. I tím, že zde získávají české dodavatele a partnery, pomáháme vytvářet prostředí, ze kterého nemají důvod odcházet. Zatím žádný z námi dříve podpořených start-upů z ČR neodešel.
A pokud se vrátíme k přínosům pro ČR? Hlavním cílem je už zmíněné využití kosmických technologií a udržení kroku s technologickým vývojem. Dále mohu uvést, že ze 34 doposud podpořených start-upů jich bylo 20 založeno až potom, co jsme je vybrali. Program tedy napomáhá vzniku nových nadějných firem a rozjezdu nákladnějších projektů, které by bez počáteční podpory neměly šanci na úspěch. S jejich zrodem je pak spojeno i vytváření nových pracovních míst či odvody daní. Některé z těchto start-upů už dosahují i vysokých tržeb. Důležité je také to, že vybrané start- -upy jsou zajímavé jenom pro nás, ale i třeba pro investory. Jak už jsem říkal, u dvanácti z našich start-upů už proběhly investice přesahující 300 milionů korun, tedy nějakých 350 tisíc eur na start-up, zatímco my jim poskytneme 50 tisíc eur. Na každé námi investované euro z veřejných prostředků tak připadá sedm eur z prostředí soukromých investorů. Podpořené start-upy také velice často spolupracují s vysokými školami a nabízejí jejich studentům možnost zajímavé stáže a práce na kosmických projektech.
V Česku existují dvě pobočky ESA BIC, pražská a brněnská. Co vedlo k založení té v Brně? Pražská vznikla v květnu 2016 a podmínkou zapojení bylo, nebo stále je, že podpořené start-upy musí mít sídlo v Praze, což představuje jisté omezení. Navíc pražská pobočka vybírá pět start- -upů ročně, ale zájem je mnohem větší. Proto v březnu 2018 vznikla druhá pobočka zaměřená na nepražské firmy. Brno pak bylo logickým krokem především proto, že tam spolupracujeme s Jihomoravským inovačním centrem, které má s podporou start-upů mnohaleté zkušenosti. Navíc je v Brně i hodně silný kosmický průmysl a množství firem, které dodávají do ESA. V neposlední řadě je Brno velice blízko Slovensku, takže se tam zapojují i slovenské projekty.
Máte nějaké srovnání ohledně fungování našich poboček s ostatními? Často se nám stává, že je česká pobočka dávána za vzor. A když vznikají nové v jiných zemích, mnohdy je propojí s námi, abychom jim představili, jak pracujeme. Nadprůměrní jsme také v marketingu, třeba v činnostech na sociálních sítích. Před dvěma roky jsme dokonce dostali cenu za nejlepší marketing v rámci celé sítě evropských ESA BICů. Úspěšní jsme i v propojování firem a institucí.
Je nějaký rozdíl mezi projekty, ze kterých jste vybírali před pěti lety, a dnes? Některé z projektů z doby před pěti lety bychom už dnes nevybrali. Dnes máme nároky mnohem vyšší. Před pěti lety pro nás byla zajímavá i mobilní aplikace využívající družicovou navigaci, dnes by taková aplikace musela být skutečně inovativní a s velkým potenciálem, abychom ji vybrali. Na druhou stranu, ze začátku jsme mohli vybírat pouze start-upy využívající kosmické technologie či data tady na Zemi. Od roku 2018 už můžeme inkubovat i start-upy, které vyvíjejí něco pro využití ve vesmíru. Zpočátku také panovala převaha softwarových firem, dnes už je nemálo i těch hardwarových. Start-upy jsou čím dál kvalitnější, s lepšími byznys plány a prezentacemi. Konkurence už je větší. Ale když má někdo dobrý nápad a dobrý tým, tak stále uspět může.
V rámci seriálu nyní společně s agenturou CzechInvest jsme už některé projekty ESA-BIS představili a jiné ještě představíme. Jakého úspěchu si však osobně považujete nejvíce? Kdybych chtěl jmenovat jeden úspěch, tak to, že zatím žádná z těch firem dosud nezkrachovala. Když se podíváme na to, kolik ze začínajících start-upů průběžně krachuje, někde se uvádí i více než 50 %. Nám některé přibrzdila pandemie, protože se zaměřovaly třeba na turismus, a proto nyní zažívají těžké chvíle, ale doposud fungují všechny. Dalším obecným úspěchem je i to, jak už jsem říkal, že se velké části z nich daří a že třeba získávají projekty ESA a další investice.
/Michael Málek/
