Světové ekonomiky mohou podle
nové zprávy Mezinárodní energetické
agentury (IEA) snížit do
roku 2050 uhlíkové exhalace na
polovinu. Umožnilo by to potom
pokrýt z nižších účtů za paliva
potřebné investice. Agentura
mapovala technologické trendy
na základě žádosti států G8.
Výsledky zprávy potěšily „zelené“
organizace a politiky, protože hlavní
roli bude podle ní hrát energetická
efektivnost a rozvoj obnovitelných
zdrojů.
Kromě toho, že exhalace oxidu
uhličitého mohou podle IEA klesnout
do roku 2050 o polovinu, lze
prý počítat s tím, že až 36 procent
potřebného snížení exhalací zajistí
lepší energetická efektivnost ekonomiky.
Mají to být vysoce efektivní
technologie s nízkou spotřebou. Dalších
víc než dvacet procent snížení
exhalací dodají obnovitelné zdroje
energie. Jaderná energetika může
zajistit šest procent. Vliv bude mít
také ukládání uhlíku, přechod uhelných
elektráren na paliva s nižšími
emisemi a dosažení vyšší účinnosti
při výrobě elektřiny.
Ze zprávy vyplývá, že by mělo dojít
k úsporám nákladů na paliva, a to
především uhlí, ropu a zemní plyn.
Ty by prý měly zajistit prostředky
na potřebné investice. Právě v této
oblasti však existuje řada otazníků.
Například náhrada uhlí zemním
plynem zřejmě ekonomické úspory
nepřinese, protože cena plynu se
odvíjí od ceny ropy, která nebetyčně
roste. Ani biomasa neznamená automaticky
nízké náklady na výrobu
elektřiny či tepla – naopak, její rozšíření
zvyšuje i ceny této komodity.
Na výrobu biomasy se rovněž spotřebuje
nemalý objem energie.
Ekologické organizace jsou však
přesvědčeny, že právě nové zelené
technologie a úspory energií jsou
tou pravou cestou. Podle Hnutí Duha
musí česká vláda zavést motivační
opatření včetně nové legislativy či
daňových reforem, aby domácí podniky
v nových technologiích nezaostávaly.
Prosazuje také nový zákon
o výrobě tepla z obnovitelných
zdrojů, který by rozhýbal investice
do zelené energie.
Asociace ekologických organizací
Zelený kruh vydala před pár dny
dokument, který shrnuje společné
priority pro české předsednictví EU
v první polovině roku 2009. Ten se
soustřeďuje na nejdůležitější ekologické
problémy dneška, za což
pokládá ochranu klimatu. Ta má být
číslem jedna a ekologické organizace
tlačí na opatření, která může
ČR právě v této oblasti prosazovat
na úrovni EU v oblasti energetiky,
dopravy a zemědělské politiky.
EU má v té době schválit klimaticko-
energetický balíček, což
je soubor legislativních opatření
k naplnění závazku EU z roku
2007 na snížení emisí skleníkových
plynů, rozvoj obnovitelných
zdrojů a zvýšení energetické
efektivity, to vše k roku 2020.
Pod vedením ČR by měla Evropská
unie podle Zeleného kruhu
v těchto závazcích ještě přitvrdit.
Například v oblasti biopaliv. Jde
také například o to, že pro energetickou
efektivitu má EU sice
akční plán, nepřijala však žádné
konkrétní závazky.
Milena Geussová
