Elon Musk tvrdí, že žalobou chce zachránit původní poslání společnosti. Výsledek procesu může mít dalekosáhlé důsledky pro OpenAI i pro celý „závod“ ve vývoji umělé inteligence.
Po několik let trvajících dohadech a sporech se Elon Musk a Sam Altman, generální ředitel OpenAI, nakonec setkali u soudu v severní Kalifornii. Proces začal výběrem poroty 27. dubna 2026 v Oaklandu v Kalifornii a má trvat několik týdnů. Případ může mít zásadní dopady. Před netrpělivě očekávaným vstupem OpenAI na burzu může soud rozhodnout, zda společnost vůbec smí fungovat jako zisková firma, a teoreticky může i odvolat současné vedení, Altmana nevyjímaje. Musk OpenAI žaluje s tím, že ho Altman a Greg Brockman, prezident OpenAI, v počátcích firmy podvedli. Měli ho přimět k financování společnosti příslibem, že zůstane neziskovou organizací zaměřenou na vývoj umělé inteligence ku prospěchu lidstva. Později ovšem strukturu firmy přebudovali tak, aby pod ní vznikla zisková dceřiná společnost. Pravdou je, že OpenAI vznikla v roce 2015 jako nezisková organizace s ambicí vyvíjet umělou inteligenci „ve prospěch lidstva“. Musk patřil mezi její zakladatele a rané donory, Altman a Brockman mezi lidi, kteří z ní postupně vybudovali laboratoř schopnou konkurovat technologickým gigantům. Jádrem dnešního sporu je otázka, zda tato původní mise byla právně závazným slibem, nebo spíše ideovým rámcem, který se mohl měnit s realitou trhu. Po OpenAI a Microsoftu, jednom z hlavních finančních partnerů OpenAI, požaduje Musk odškodné až ve výši 134 mld. USD. Dále žádá soud, aby Altmana a Brockmana odvolal z funkcí a aby OpenAI vrátil podobu neziskové organizace. Případnou náhradu škody si Musk nenárokuje pro sebe, ale pro neziskovou větev OpenAI. Devítičlenná porota vynese poradní verdikt, tedy nezávazné doporučení, podle něhož se soudkyně bude orientovat při posuzování Muskových nároků vůči Altmanovi. Před soud už předstoupili nebo ještě předstoupí Musk, Altman i Brockman. Svědectví se očekává také od dalších (hlavně bývalých) špiček OpenAI. Na světlo by měly vyplynout trapné textové zprávy, syrové deníkové zápisky i nekonečné intriky kolem založení a růstu OpenAI. V odvětví, ve kterém se řada obchodů i dalšího dění odehrává stranou zájmu, nabídne proces veřejnosti vzácnou příležitost nahlédnout pod pokličku a zjistit, co se odehrává ve firmách vyvíjejících nejpřevratnější technologii v dějinách.
O co jde
Když OpenAI v roce 2015 vznikala jako nezisková organizace s počátečním Muskovým darem ve výši 38 mil. USD, zavázala se vyvíjet otevřené technologie pro veřejné blaho, bez tlaku na finanční výnos. Postupem let ovšem ve firmě převládlo přesvědčení, že kvůli sílící konkurenci může být sdílení postupů při vývoji modelů nebezpečné a že nezisková struktura nedokáže získat dostatek peněz pro další rozvoj. Soud již konstatoval, že v roce 2017 chtěli Altman s Brockmanem zřídit ziskovou větev, zatímco Musk navrhoval sloučení OpenAI s automobilkou Tesla. Když Musk pohrozil, že přestane financovat, Altman s Brockmanem jej ujistili, že chtějí nadále zachovat neziskovou povahu firmy. Musk tvrdí, že mu Altman opakovaně dával osobní ujištění, že OpenAI zůstane charitativním projektem a že případná komerční struktura nebude znamenat faktické vyvedení hodnoty z neziskové organizace. U soudu vypověděl, že se spoléhal na tato ujištění a nečetl všechny detaily pozdějších dokumentů o přechodu k ziskové struktuře. OpenAI naopak tvrdí, že Musk obraz minulosti účelově přepisuje. Firma dlouhodobě argumentuje tím, že i Musk chápal nutnost vytvořit ziskovou strukturu, protože vývoj špičkových AI modelů vyžaduje obrovské množství kapitálu a výpočetní infrastruktury. V roce 2024 OpenAI zveřejnila e-maily, podle nichž Musk sám podporoval vznik ziskové větve, chtěl napojit OpenAI na Teslu, případně nad projektem získat plnou kontrolu. Podle OpenAI se také spor rozhořel až ve chvíli, kdy zakladatel Tesly nedostal většinový podíl, kontrolu ani roli šéfa. Bránící se strana tedy prezentuje Muska jako konkurenta, který po odchodu z firmy založil xAI, vlastní společnost zaměřenou na AI, a teď se snaží poškodit rivala. Tento argument u soudu zesílil poté, co Musk připustil, že xAI „částečně“ používala modely OpenAI při trénování vlastních systémů, tedy v praxi označované jako modelová destilace.
Dává to smysl?
I kdyby ale Musk prokázal, že ho Altman a Brockman oklamali, je otázkou, zda má vůbec právo je za přebudování firmy na ziskovou strukturu žalovat. Některé právní experty udivuje, proč soud takovou žalobu vůbec připustil. „Představa, že Elon Musk může žalovat jen proto, že byl dárcem nebo členem správní rady, je dost záhadná,“ řekla pro MIT Technology Review Jill Horwitzová, profesorka inovací rodiny Trobmanových na Právnické fakultě Pritzkerovy Severozápadní univerzity (UCLA Law — University of California, Los Angeles School of Law), která se zabývá neziskovým právem. „Obvykle takové žaloby na vymáhání plnění veřejně prospěšného účelu podávají generální prokurátoři jednotlivých států. A k tomu už ostatně došlo.“ V říjnu 2025 uzavřeli generální prokurátoři Kalifornie, kde má OpenAI sídlo, a Delaware, kde je společnost registrována, s OpenAI dohodu, která novou firemní strukturu schvaluje za stanovených podmínek. Bezpečnostní výbor v rámci neziskové větve má například prověřovat rozhodnutí o bezpečnosti, která padají v ziskové dceřiné společnosti. Kritici reorganizace včetně Muska, zastánců bezpečné umělé inteligence i občanských sdružení se přesto pokusili celý proces zastavit. (Kalifornský generální prokurátor se k Muskově žalobě odmítl připojit s tím, že podle něj nehájí veřejný zájem.) Otázkou nicméně zůstává, zda dojednané podmínky OpenAI skutečně udrží u jejího neziskového poslání. „Elon Musk by měl prokázat, jaké jsou nedostatky v tom, na čem se OpenAI s generálními prokurátory dohodla,“ okomentovala proces Rose Chan Louiová, ředitelka programu pro filantropii a neziskový sektor na právnické fakultě UCLA. I s nastavenými pravidly závisí jejich vymahatelnost na tom, „nakolik je dokážou prosadit a kolik vhledu do dění uvnitř OpenAI získají“. A co je podstatnější: podle právních expertů se případ posuzuje podle nesprávné oblasti práva. Musk tvrdí, že Altman a Brockman porušili charitativní účel OpenAI tím, že vytvořili uzavřenou ziskovou dceřinou firmu. Soud proto věc analyzuje podle nadačního práva (OpenAI byl „trust“, tedy entita, ve které správce drží majetek vázaný k určitému účelu ve prospěch beneficientů; českému právu je nejbližší výraz nadace, byť s řadou odlišností). „OpenAI ovšem není nadace. OpenAI je korporace. Měli by tedy vycházet z práva charitativních neziskových organizací,“ upozorňuje Chan Louiová.
Co je ve hře
Navzdory všem právním nejasnostem může výsledek procesu otřást celým AI oborem. Kterékoli z nápravných opatření, jichž se Musk domáhá, by mohlo OpenAI vážně oslabit, a to v době, kdy se firma chystá ještě letos vstoupit na burzu. Společnost s hodnotou přes 850 mld. USD ostatně sama označila spor s Muskem za potenciální riziko pro své podnikání. Muskova konkurenční xAI, která stojí za chatbotem Grok, má vstoupit na burzu už v červnu, jako součást raketové společnosti SpaceX. Jestliže Musk uspěje, xAI ve spojení se SpaceX, oceněná na 1,25 bil. USD, může v závodě o umělou inteligenci získat výrazný náskok. Do kauzy je do velké míry zapojen také Microsoft. Ten se stal nejdůležitějším finančním a infrastrukturním partnerem OpenAI: nejprve investicí řádově ve výši miliardy dolarů, později mnohem větším balíkem kapitálu a cloudových kapacit. Musk tvrdí, že právě partnerství s Microsoftem posunulo OpenAI od veřejného poslání k privátnímu komerčnímu zájmu. /jj/
