Fluorované skleníkové plyny, označované také jako tzv. F-plyny, se dělí do skupin obsahujících částečně fluorované uhlovodíky (látky HFC), zcela fluorované uhlovodíky (látky PFC), fluorid sírový (SF6) a další fluorované skleníkové plyny. F-plyny sice nepoškozují ozonovou vrstvu Země, ale mají potenciál GWP, globálního oteplování (z anglického global warming potential). Emise těchto látek tak negativně působí na klimatický systém Země, resp. na jeho oteplování. Potenciál GWP je vztažen k molekule CO2, pro kterou je stanoven potenciál rovný 1. Některé F-plyny mají potenciál až 1000násobně vyšší než 1 molekula CO2. Navíc tyto látky jsou poměrně stálé a přetrvávají v atmosféře i desítky let. F-plyny mají řadu dobrých vlastností, díky nimž se používají jako náhrada za látky poškozující ozonovou vrstvu. Od 90. let 20. století jejich spotřeba roste. Při chlazení, klimatizaci, v tepelných čerpadlech, protipožární ochraně, nadouvadlech izolačních pěn apod. Podle Kjótského protokolu se emise F-plynů započítávají do limitů snížení emisí skleníkových plynů, jichž mají signatářské země (včetně EU) dosáhnout. Jedním z opatření přiblížit se k tomuto cíli je omezení spotřeby F-plynů o 79 % do roku 2030, oproti referenčnímu období 2009–2012. Kontrolu trhu prostřednictvím systému přidělování kvót pro výrobu a dovoz fluorovaných skleníkových plynů do EU zavádí nařízení EU č. 517/2014. Stanoví mj., že provozovatelé zařízení, které obsahuje F-plyny, mají povinnost zajistit u něj kontroly těsnosti, vést evidenční knihy chladicího zařízení atd. Tepelná čerpadla a kontroly těsnosti Pro pracovní látky v tepelných čerpadlech a chladicích strojích se obecně vžil název chladiva. Dnes používaná chladiva přispívají k zesílení skleníkového efektu. Proto je jejich aplikace omezována na základě nařízení EU. Jejich náhradou se stávají přírodní chladiva vyrobená na bázi sloučenin, které se objevují v přírodních biochemických procesech a jsou ohleduplná k životnímu prostředí. Povinnosti spojené s provozem zařízení obsahujících chladiva, tedy i tepelných čerpadel, se týkají jak domácností, tak i fyzických a právnických osob, včetně bytových družstev a SVJ. Rozsah povinností závisí na množství chladiva a jeho druhu. Těsnosti mohou kontrolovat pouze certifikované osoby. „Zajistit pravidelné revize úniků je povinností provozovatele zařízení. Pro revize podle platné legislativy máme certifikované revizní techniky a nabízíme zavedení Evidenční knihy chladicího zařízení (odpovědnost za založení evidenční knihy nese provozovatel zařízení podle § 29 odst. 6 zákona 86/2002 Sb., o ovzduší ve znění pozdějších předpisů) a provádění pravidelných revizí,“ uvedl Ing. Jiří Rach, ředitel divize servisních služeb společnosti Veskom. „Vzhledem k tomu, že provozovatelé chladicích zařízení jsou povinni se řídit platnou legislativou o monitorování a kontrolách úniků regulovaných látek a F-plynů, nabízíme jim zařízení LECO SYSTEM pro jejich trvalý monitoring a sledování možného úniku a také čištění tepelných výměníků.“ LECO systém Na základě dlouhodobé praxe při sledování pohybu chladicích kontejnerů a přepravníků byl vyvinut LECO systém. Spojily se v něm zkušenosti z tohoto monitoringu a principy změn parametrů chladivových okruhů v návaznosti na únik chladiva, zejména změny teplot (přehřátí, podchlazení, vypařovací teplota, tlak atd.). Pro úplnost možného sledování byl systém doplněn o další parametry v podobě digitálních a analogových vstupů. Systém lze používat dálkovou sledovací a ovládací soustavou s napojením na místní síť či mobilní telefon. Systém je velice rentabilní již při použití chladicích zařízení s objemem od 30 kg chladiva v porovnání ceny pořizovaného zařízení a hodnoty opravy úniku při detekovaném LP alarmu. /bs/
