Vášnivé diskuse na téma autonomní jízda jen tak nepřestanou. Nicméně automobilky a dodavatelé jejich příslušenství na dílčích úkolech v této oblasti pracují a pro automobilisty jsou výsledky jejich vývoje už dnes přínosem. Do výbavy automobilů se dostávají asistenční systémy, které pomalu ale jistě k něčemu takovému jako je autonomní jízda, vede. Když se na tak důležitém projektu pracuje, nové poznatky je třeba si ověřit. Jízda na uzavřených zkušebních drahách samozřejmě nestačí, je třeba vyjet na silnici. Tady je ale problém s legislativou, takže do běžného provozu se „samořiditelný“ vůz jen tak nedostane. Lepší pozice se v Evropě podařilo vybojovat koncernu Daimler, který dostal povolení testovacích jízd na uzavřeném úseku německé dálnice A14 u Magdeburku. Přesto jsou mimo Evropu oblasti, kde se bezpilotní jízdě sice brání, ale jak je vidět, najdou se argumenty, jež úředníky obměkčí. Tak třeba v USA jsou podmínky připuštění autonomní jízdy pro různé státy stanoveny rozdílně. Patrně nejbenevolentnější je situace v pouštním státě Nevada, kde se americké automobilce Freightliner, ta je součástí Daimler Trucks North America, podařilo ve světové premiéře získat povolení samostatné jízdy pro zatím dva nákladní vozy na dálnici US Highway 15 s tím, že jak počty vozů, tak síť silnic se bude dál rozšiřovat. Nejdůležitějším argumentem autonomního provozu je stále narůstající nehodovost daná selháním lidského faktoru. Nedávno vydaná studie hovoří o tom, že na silnicích USA přijde ročně o život 31 000 lidí, v Evropě pak 26 000. U nákladních vozů vybavených kontrolními systémy pro samostatnou jízdu by se měla jejich nehodovost snížit o více než 70 %. Dalším argumentem je zhospodárnění provozu, když digitalizovaná síť dovede včas varovat před překážkami na zvolené trase a vůz automaticky odklonit na tu nejvýhodnější trasu. V USA, kde je 70 % nákladu transportováno po silnici, by se podle studie dalo ušetřit 8–14 % za palivo. Jinak co se týká ryze autonomní jízdy, tu můžeme očekávat nejdříve v roce 2030.
