Computex Taipei v hlavním městě Tchaj-wanu znovu potvrdil, že je jedním z největších světových veletrhů v oblasti informačních technologií a elektroniky a že nastupující trend testování a nasazování umělé inteligence proniká napříč obory uplatnění.
Po koronavirové nucené přestávce se letos opět uskutečnil veletrh Computex Taipei, za jehož organizací stojí Tchajwanská rada pro rozvoj zahraničního obchodu (TAITRA — Taiwan External Trade Development Council), která každoročně představuje nejnovější trendy a inovace v oboru. Také letos představili vystavovatelé širokou škálu produktů a služeb z různých sektorů, včetně počítačového hardwaru a softwaru, síťových technologií, telekomunikací a digitálních médií. V minulých letech jsme o novinkách představených na veletrhu referovali přímo z místa dění, letos jsme odkázáni na zprávy z firem.
Přehlídka nejlepších
Na každém Computexu se uděluje ocenění Best of Computex za technologii, která je průkopnická, extrémně odvážná. Letošní rok přinesl kombinaci všech těchto technologií od obvyklých „podezřelých“ po několik překvapení. Nová převratná technologie chlazení v pevné fázi od Frore System patří podle některých novinářů pravděpodobně k největším překvapením Computexu. Tento „neviditelný“ Stealth start-up (označení start- -upů, jež nestojí o velkou popularitu) s centrálou v San José v Kalifornii (a s pobočkami na Tchaj-wanu a v Jižní Koreji) dokázal udělat nemožné a stal se první společností, která uvedla na trh aktivní řešení chlazení v pevné fázi, které je nejen účinnější, ale i tišší než současná technologie založená na ventilátorech. Pod zkratkou MSI (Micro-Star International) působí tchajwanská multinárodní firma vyrábějící výpočetní techniku. Navrhuje, vyvíjí a poskytuje počítačový hardware, související produkty a servis, do kterých patří notebooky, základní desky, grafické karty, all-in-one počítače, servery, průmyslové počítače, počítačové periferie, informační systémy do aut atd. Na veletrhu představila základní desku, která konkuruje základním deskám v cenové kategorii 1 000 dolarů, ale za poloviční cenu. MEG Z790 Ace Max poskytuje bezdrátovou konektivitu s certifikací Wi-Fi 7 (5 GbE na rozdíl od 10 GbE — ale za poloviční cenu) a také všechny funkce, které by špičková herní sestava mohla vyžadovat. S další velmi působivou nabídkou v tomto roce přišla společnost ASUS, která uvedla na trh první uhlíkově neutrální firemní notebook na světě, který má nejen všechny certifikace požadované pro podnikové a obchodní použití, ale také je vyroben ze 70 % z recyklovatelných materiálů. Vzhledem k tomu, že společnosti zabývající se hardwarem notebooků a počítačů čím dál více usilují o snížení nebo odstranění své uhlíkové stopy, je to velmi potřebný krok.
Měřič výkonu v cloudu
Dosud si řešení měření elektřiny pro jednotlivé kanceláře mohly dovolit pouze větší firmy. Společnost Seasonic však na veletrhu Computex představila zařízení vyráběná pod značkou Ekoen, určená pro sledování spotřeby energie a měřených dat, jako je teplota, vlhkost a obsah CO2. Novinka by měla umožnit i malým firmám získat velmi přesné informace o spotřebě energie jednotlivých zařízení či místností a sledovat je v reálném čase v libovolném časovém úseku. Doposud to vyžadovala většinou individuální řešení, která nejsou pro středně velké firmy cenově dostupná. Srdcem skupiny produktů je řídicí jednotka (EK Hub), jež doplňuje napájecí zdroj pro senzory komunikující přes Wi-Fi (EK Power Module) a libovolný počet malých senzorů. Stejně jako kleště na měření proudu systém měří magnetické pole, které se mění v závislosti na proudu, a není tedy nutný zásah do elektroinstalace. Senzory shromažďují data každou minutu a předávají je řídicí jednotce. Snadno integrovatelná by měla být i další zařízení jako senzory kvality vzduchu, vlhkosti, kvality vody a vícenásobné zásuvky pro měření jednotlivých pracovišť. Všechna data se sbíhají na softwarové platformě EK a mohou být následně vyhodnocována společností. Doposud bylo snadné změřit celou energetickou spotřebu budovy, ale jednotlivé okruhy a měření každou minutu poskytují zásadní údaje, na kterých lze založit optimalizace.
Úžasný superpočítač Nvidia
Společnost Nvidia představila superpočítač DGX GH200 obsahující až 256 Grace Hopper Superchips. Nejpůsobivější na tom není jen skutečnost, že společnost nabízí tento produkt jako řešení plně přizpůsobitelné na klíč, ale že celý superpočítač eliminuje potřebu tradiční sběrnice PCIe propojující centrální (CPU — central processor unit) a grafickou (GPU — graphic processor unit) jednotku a obě části fungují vůči systému jako jeden celek. Zvyšuje se tak šířka pásma na sedminásobek, přičemž spotřeba klesá na pětinu. Určen je především pro nasazení a škálování aplikací umělé inteligence (AI) pro použití v datových centrech, kde by podle slibů výrobce mělo být na míru vyladěné řešení extrémně snadné nasadit. Kombinací Grace Hopper, BlueField 3 [DPU — data processing unit — jednotka pro zpracování dat — pozn. red.] a NVLink [zajišťuje rychlejší komunikaci mezi jednotlivými GPU — pozn. red.] vzniká obrovská výpočetní kapacita superpočítače a 144 TB grafické paměti, což vývojářům poskytuje oproti běžným systémům až téměř 500× více paměti pro stavbu obřích modelů. GPU mohou prostřednictvím připojení NVLink mezi sebou komunikovat rychlostí až 900 GB/s. Generální ředitel Nvidie Jensen Huang na keynote prezentaci na veletrhu potvrdil, že superčip Grace Hopper dorazil do sériové výroby. K radosti akcionářů a ke zlosti hráčů [především právě na trhu s grafickými čipy a kartami se firma dostala mezi technologické leadery — pozn. red.] na celém světě se v úvodním projevu soustředil hlavně na to, jak Nvidia umožňuje vývoj AI. Superpočítač DGX GH200 AI se skládá z 256 jednotlivých modulů, které jsou propojeny do velkého clusteru s výpočetním výkonem 1 exaFLOPS [1018 FLOPS — floating-point operations per second — počet operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu — pozn. red.]. To znamená, že pokud je tvrzení firmy pravdivé, jediný systém GH200 se velmi přibližuje počítačům ze seznamu Top500 nejrychlejších superpočítačů z posledních let. Jensen Huang posluchačům prozradil, že hmotnost systému dosahuje zhruba 20 t a je v něm kolem 240 km optických kabelů. „Chceme přinést generativní AI do každého datového centra,“ řekl Jensen Huang, spoluzakladatel a generální ředitel Nvidie. Během svého projevu, prvního vystoupení po téměř čtyřech letech, učinil spoustu oznámení, včetně dat vydání čipu, superpočítače DGX GH200 a partnerství s velkými společnostmi. Výpočetní model Nvidia Cuda nyní slouží čtyřem milionům vývojářů a více než 3 000 aplikacím. Cuda zaznamenala 40 milionů stažení, včetně 25 milionů jen v loňském roce. Nvidia a SoftBank uzavřely partnerství za účelem zavedení superčipu Grace Hopper do nových distribuovaných datových center SoftBank v Japonsku. Budou moci hostovat generativní AI a bezdrátové aplikace na společné serverové platformě pro více nájemců, čímž se sníží náklady a energie. Partnerství SoftBank-Nvidia bude založeno na referenční architektuře Nvidia MGX, která je v současnosti provozována ve spolupráci se společnostmi na Tchaj-wanu. Výrobcům systémů poskytuje modulární referenční architekturu, která jim pomůže vytvořit více než 100 variant serverů pro AI, zrychlené výpočty a použití ve všech oblastech. Společnosti v partnerství zahrnují ASRock Rack, Asus, Gigabyte, Pegatron, QCT a Supermicro.
Konec digitální propasti
Měli bychom ještě dodat, že Jen- -Hsun čili Jensen Huang se narodil v roce 1963 v Tchaj-nanu na Tchaj- -wanu. Jeho rodina emigrovala do Spojených států, když mu bylo 9 let. Nejprve žil v Kentucky a potom absolvoval Aloha High School nedaleko Portlandu. Získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky na Oregonské státní univerzitě v roce 1984 a magisterský titul v oboru elektrotechniky na Stanfordské univerzitě v roce 1992. Po vysoké škole byl ředitelem v LSI Logic a konstruktérem mikroprocesorů ve společnosti AMD (Advanced Micro Devices). Ve svých 30 letech v roce 1993 spoluzaložil Nvidii, je jejím generálním ředitelem a prezidentem. Vlastní 3,6 % jejích akcií (firma vstoupila na burzu v roce 1999). K 31. květnu 2023 činilo jeho jmění 36 miliard dolarů (podle Bloomberg Billionaires Index). Nvidia se stala světově nejcennější polovodičovou společností kótovanou na burze jako hlavní dodavatel čipů a výpočetních systémů pro umělou inteligenci. Společnost předpověděla tržby za druhé čtvrtletí více než 50 % nad odhady expertů a uvedla, že zvyšuje nabídku, aby uspokojila rostoucí poptávku po jejích čipech umělé inteligence, které se používají k posílení ChatGPT a mnoha podobných služeb. „Není pochyb o tom, že jsme v nové počítačové éře,“ řekl v projevu a občas k radosti posluchačů pronesl několik vět také v mandarínštině nebo tchajwanštině. „Programovací bariéra je neuvěřitelně nízká. Uzavřeli jsme digitální propast. Každý je teď programátor — stačí něco říct počítači,“ prohlásil. Čipy od Nvidie pomohly společnostem, jako je Microsoft, přidat do vyhledávačů, v tomto případě jde o Bing, funkce chatu s umělou inteligencí. Huang na veletrhu předvedl, co AI dokáže, včetně „vytvoření programu“ pro napsání krátké popové písně chválící Nvidii pomocí pouhých několika slov. Odhalil rovněž několik nových aplikací, včetně té, která vzešla z partnerství s největší světovou reklamní skupinou WPPc, určenou pro generování obsahu digitální reklamy s podporou umělé inteligence.
Israel-1
Nvidia dále uvedla, že staví nejvýkonnější izraelský superpočítač s umělou inteligencí, aby uspokojila i tamní rostoucí poptávku zákazníků po aplikacích AI. Podle tiskových zpráv bude cloudový systém stát stovky milionů dolarů a bude částečně zprovozněn už do konce letošního roku. Nvidia na systému spolupracuje s 800 start-upy v Izraeli a desítkami tisíc softwarových inženýrů. Očekává se, že systém prezentovaný pod označením Israel-1 poskytne výkon až 8 exaFLOPS, a stane se tak jedním z nejrychlejších superpočítačů pro umělou inteligencí na světě. Jeden exaFLOPS má schopnost provést trilion (anglicky quintilion) výpočtů za sekundu. Nvidia je přesvědčena, že AI je „nejdůležitější technologií v našem životě“ a že se její vývoj a vývoj generativních aplikací bez velkých grafických procesorů neobejde. Například ChatGPT od OpenAI byl vytvořen s tisíci GPU Nvidia. Systém byl vyvinut bývalým týmem Mellanox Technologies. Nvidia koupila tohoto izraelského výrobce čipů v roce 2019 za téměř 7 miliard dolarů, čímž překonala nabídku společnosti Intel. Nvidia také uvedla, že spolupracovala s britskou univerzitou v Bristolu na vybudování nového superpočítače využívajícího nový čip Nvidia, který by konkuroval společnostem Intel a Advanced Micro Devices Inc. Společnost však naráží také na překážky. Před rokem jí američtí představitelé nařídili, aby přestala vyvážet dva špičkové výpočetní čipy pro práci s umělou inteligencí do Číny, což je krok, který by mohl ochromit schopnost čínských firem provádět pokročilé technologie. Toto oznámení signalizuje velkou eskalaci amerického zásahu proti technologickým schopnostem Číny, protože neklesá napětí kolem osudu Tchaj-wanu, kde se vyrábějí čipy nejen pro Nvidii, ale i téměř všechny ostatní velké čipové firmy. Čínské ministerstvo zahraničí odpovědělo obviněním USA z pokusu uvalit na Čínu „technologickou blokádu“. Není to poprvé, co se USA rozhodly udusit dodávky čipů čínským firmám. V roce 2020 administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa zakázala dodavatelům prodávat čipy vyrobené pomocí americké technologie technologickému gigantu Huawei bez speciální licence. Bez amerických čipů od společností, jako je Nvidia a AMD, nebudou čínské organizace schopny nákladově efektivním způsobem rozvíjet pokročilý výpočetní systém používaný pro rozpoznávání obrazu a řeči a mnoho dalších úkolů. Rozpoznávání obrázků a zpracování přirozeného jazyka jsou přitom běžnými funkcemi spotřebitelských aplikacích chytrých telefonů, schopných zodpovídat dotazy a označovat fotografie. Mají však také vojenské využití, například při vyhodnocování satelitních snímků v rámci monitoringu zbraní či základen, a filtrování digitální komunikace pro účely shromažďování dalších zpravodajských informací.
Siemens a Nvidia chtějí propojit on-line a reálný svět
Roland Busch, od roku 2021 nejvyšší představitel technologické společnosti Siemens, přišel před dvěma lety s originálním konceptem. Plánuje urychlit transformaci tradiční společnosti v IT skupinu s novou digitální platformou, právě s pomocí Nvidie. Asi rok po nástupu do funkce představil digitální strategii požadovanou investory. S „Xceleratorem“ chce vytvořit přední digitální platformu pro průmysl, jejímž prostřednictvím bude prodávat své hardwarové a softwarové moduly a zároveň připojí tisíce externích partnerů. To by mělo vytvořit ekosystém a digitální trh s otevřenými rozhraními. „Siemens bude jednou z největších technologických společností na světě,“ řekl s přesvědčením a dodal: „Skupina položila základ pro digitalizaci mnoha průmyslových odvětví. Pokud se přidá umělá inteligence, také přímo na stroji, začne nová éra. Nikdo to nedokáže sám,“ řekl Busch s odkazem na digitální transformaci tohoto odvětví. A Siemens našel velmi prominentního partnera právě v Jensenovi Huangovi a v „jeho“ Nvidii. Obě firmy chtějí společně přivést ostatní do „metaversa“, tedy propojit skutečný svět s on-linovým a s velkým výpočetním výkonem umožnit simulace v reálném čase. Za tímto účelem se má propojit ekosystém Siemens Xcelerator a platforma Omniverse od Nvidie. „Toto je jen první krok v našem společném úsilí realizovat tuto vizi pro naše zákazníky a globální výrobní průmysl,“ řekl Huang. /Karel Sedláček/
