Nejsilnější volně šiřitelný model umělé inteligence v historii přišel v červenci z Pekingu a nápor zájemců ho během dvou dnů málem položil. Kimi K3 naznačuje, že otevřenost čínských modelů není z nouze ctnost, ale státní strategie — a že náskok americké špičky se měří spíš na měsíce než na roky.
Ve čtvrtek 16. července představila pekingská firma Moonshot AI nový model Kimi K3. V neděli pak pozastavila prodej nových předplatných, protože zájem podle jejího vyjádření během 48 hodin narazil na hranice výpočetní kapacity. Stávající zákazníci dostali přednost, noví čekají „ve frontě“. Jinak řečeno: společnost, která právě vypustila nejschopnější otevřený model umělé inteligence na světě, nemá dost čipů, aby zvládla obsloužit zájemce. Ozvěna přitom dolehla až na americkou burzu. Zprávy o K3 stlačily akcie tamních technologických gigantů, protože trh si připomněl otázku, kterou počátkem roku 2025 poprvé otevřel čínský DeepSeek: Co se stane s cenovou silou amerických laboratoří, když téměř totéž nabídne konkurence zadarmo nebo za zlomek ceny?
Největší z otevřených
Kimi K3 je podle zveřejněných údajů největší model s otevřenými váhami, jaký kdy vznikl. Disponuje 2,8 bilionu parametrů, tedy nastavitelných čísel, do nichž se během tréninku ukládá všechno, co se model naučil. Aby se s takovým kolosem dalo rozumně pracovat, je vnitřně rozdělen na stovky menších specializovaných částí a při zpracování každého slova se zapojí jen zlomek z nich. Provoz tak nespotřebuje tolik výpočtů, kolik by celková velikost naznačovala. Podstatnější než parametry je ovšem slovo „otevřený“. Moonshot slíbila, že 27. července zveřejní váhy modelu, tedy kompletní sadu oněch naučených čísel. Kdokoli si je pak může stáhnout, model provozovat na vlastním hardwaru, zkoumat ho a stavět na něm. V době uzávěrky tohoto vydání ke zveřejnění ještě nedošlo, pokud však firma slib splní, půjde o nejtěsnější přiblížení volně dostupných modelů absolutní špičce od nástupu čínského DeepSeeku R1 začátkem roku 2025. Jak blízko špičce K3 stojí, naznačují nezávislá měření. V žebříčku Vals AI je celkově druhý, v indexu Artificial Analysis třetí za modely Claude Fable 5 od Anthropicu a GPT-5.6 od Open- AI, přičemž je ale výrazně levnější. Na platformě Arena, kde odpovědi modelů naslepo porovnávají sami uživatelé, vede v tvorbě webových aplikací. Žebříčky jsou nedokonalým měřítkem a výrobci se je učí obratně ladit. Shoda několika nezávislých hodnocení ale svou váhu má. Výzkumník Nathan Lambert, autor odborného zpravodaje Interconnects, odhaduje, že odstup otevřených, a tedy dnes hlavně čínských modelů od americké uzavřené špičky se zkrátil z dřívějších šesti až devíti měsíců na tři až pět.
Konec výmluv na opisování
Po šoku z DeepSeeku se v USA rozšířilo uklidňující vysvětlení: čínské modely jsou prý především „destiláty“, tedy modely vyučené na odpovědích těch amerických, tedy jakousi průmyslovou špionáží v novém kabátě. U Kimi K3 ovšem tato úvaha v některých ohledech naráží na hranice uvěřitelnosti. Model přichází s vlastními technickými postupy a podle Lamberta, který tvůrce K3 v Číně osobně navštívil, řeší tamní týmy tytéž problémy jako výzkumníci v OpenAI či Anthropicu, jen s řádově menším množstvím peněz a čipů. Moonshot tvrdí, že proti předchozí generaci zvýšil efektivitu tréninku zhruba 2,5×. Toto číslo se nedá nezávisle ověřit, zapadá ale do širšího obrazu, v němž čínské laboratoře vytěží z omezených zdrojů pozoruhodně hodně. Část vysvětlení může být prozaická: dohánět špičku je levnější než ji posouvat, protože cesta je už prošlapaná. Výmluvný je také celkový pohled na pořadí laboratoří. V Lambertově hodnocení drží první dvě příčky Anthropic a OpenAI, hned za nimi ale stojí Moonshot a v první osmičce figurují čínské laboratoře celkem tři. Google se svým Gemini a Metu, tedy firmy, které mají přístup k téměř neomezeným finančním zdrojům, je možné najít v dolní polovině první desítky. A menší západní firmy jsou na tom ještě hůře, i když mají rovněž přístup k miliardovým investicím (například první model hojně sledovaného amerického startupu Thinking Machines se s K3 měřit nemůže). Kapitál zjevně není všechno — a čínské laboratoře ho přitom získaly řádově méně než kterákoli část amerického ekosystému. Týž týden dostala otevřenost i oficiální razítko. Prezident Si Ťin-pching na Světové konferenci umělé inteligence (WAIC) poprvé z nejvyššího místa přihlásil čínský ekosystém umělé inteligence k open source a k jeho globálnímu šíření. Podle některých pozorovatelů jde o zlomový moment: čínské firmy původně uvolňovaly modely z praktických důvodů, protože jinak by si jich ve světě nikdo nevšiml. To už ovšem několik let neplatí — a zároveň se z původní okolnostmi dané praxe stala státní politika. Mimochodem, současný postoj Pekingu nepřímo naznačuje, jak hodnotí současné modely, a zjevně ty současné za příliš nebezpečné nepovažuje. (Připomeňme, že Washington si v červnu vynutil na několik týdnů vypnutí nejschopnějšího modelu společnosti Anthropic.) Je to dobrá připomínka toho, že svět na rizika umělé inteligence nemá jednotný názor. Zatímco americká scéna strávila poslední měsíce vzrušenou diskusí o nebezpečích nejsilnějších modelů, Peking touž dobou fakticky prohlásil, že současnou generaci za vážné riziko nepovažuje, a ekonomická logika mu velí technologii šířit: nejdřív získat distribuci, vydělávat až potom. Stejný postup Čína předvedla u automobilů, u solárních panelů, u pokročilé výroby i u elektromobility.
Brzda i plyn zároveň
Proč by rozdávání špičkové technologie mělo dávat obchodní smysl? Dean Ball, dnes zaměstnanec OpenAI, po vydání K3 napsal, že otevřené modely působí na vývoj umělé inteligence jako zpomalovač. Mechanismus je čistě ekonomický. Pokud je téměř stejná inteligence k mání zadarmo nebo za zlomek ceny, klesají marže uzavřených laboratoří a s nimi peníze na trénink dalších generací i ochota investorů sázet na jejich budoucí hodnotu. Právě na drahém prodeji inteligence přitom stojí současný americký investiční boom: pětice největších stavitelů datacenter letos podle propočtů Morgan Stanley plánuje kapitálové výdaje kolem 800 mld. USD, což je více než dvojnásobek ročního HDP Česka. Volně dostupný konkurent z Pekingu tenhle předpoklad nahlodává u samého základu. Tatáž vlastnost ale působí opačným směrem na zbytek ekonomiky. Levná a upravitelná inteligence se šíří rychleji: podnik s citlivými daty si může model spustit u sebe, doladit pro vlastní obor a neplatit technologickým společnostem za každý dotaz. Co je pro Silicon Valley jed, je pro uživatele technologie sleva. Lambert k tomu přidává podstatnou asymetrii: uzavřené modely se šíří rychle, protože je laboratoře prodávají jako hotové nástroje, otevřené se rozjíždějí pomaleji, zato mohou prorůst hlouběji, protože na nich může každý podnik postavit nástroje šité na míru vlastnímu oboru. Podmínkou takového hlubšího „prorůstání“ je, že mezi oběma světy nesmí vzniknout propast. Kdyby uzavřená špička utekla příliš daleko, možnost přizpůsobovat si slabší otevřený model by ztratila velkou část smyslu. Lambert v tom vidí i pojistku proti přílišné koncentraci moci: technologii, která má proměnit celou ekonomiku, nebude kontrolovat jen hrstka firem. Otevřené modely na druhou stranu nikomu nedávají záruku bezpečného chování a jednou zveřejněná čísla už nejde stáhnout zpět. O to ostřejší bude tahle debata u silnějších modelů, které teprve přijdou.
Embargo naruby
Zbývá paradox z úvodu. Americké exportní kontroly měly Číně zamezit přístup k nejvýkonnějším čipům, a tím i ke špičkové umělé inteligenci. Trénink Kimi K3 ovšem nezastavila. Zato čínský systém narazil u každodenního provozu pro miliony uživatelů. Lian Jye Su, hlavní analytik výzkumné společnosti Omdia, pro agenturu AP uvedl, že pozastavení předplatných ukazuje na nedostatek výpočetních čipů, a dodal, že K3 je na provoz mimořádně náročný. Přinejmenším v tomto případě tedy embargo dopadlo víc na užívání modelu než na jeho vznik. V dohledné době to velmi pravděpodobně bude trend: vývoj nových modelů obecně je už dnes výrazně méně výpočetně náročný než jejich provoz (tzv. inference). Čínské firmy navíc měly donedávna málo platících uživatelů, takže větší díl omezeného množství čipů mohly věnovat tréninku nových modelů namísto obsluhy stávajících. Nápor zájemců o K3 však tuhle výhodu ukrajuje: čím víc zákazníků, tím víc kapacity spolkne provoz a tím méně zbude na vývoj další generace. Washington mezitím zvažuje další kroky. Podle serveru Axios úřady loni uvažovaly o zařazení čínských AI laboratoří na sankční seznam a o vydání oficiálního varování před používáním jejich technologií. Potíž takového tažení je však zjevná: váhy modelu jsou jen soubor dat a jednou zveřejněný soubor se nedá zastavit na hranici. Případný zákaz by tak nejcitelněji dopadl na americké firmy, které už levné čínské modely používají. A konkurence houstne dál. Společnost Alibaba o víkendu po vydání K3 ohlásila model Qwen 3.8 Max s 2,4 bilionu parametrů, podle vlastního tvrzení druhý nejschopnější na světě hned za Fable 5; nezávislá měření v době uzávěrky chyběla, také jeho váhy ale firma hodlá uvolnit. Minulý měsíc vydala silný otevřený model GLM-5.2 firma Zhipu a očekává se nová verze DeepSeeku.
Pohled z Evropy
Pro evropské, a tedy i české podniky má červencové dění dvojí význam. Otevřené váhy znamenají možnost provozovat velmi schopný model na vlastním hardwaru: data neopouštějí firmu, poplatky za každý dotaz odpadají a model jde přizpůsobit vlastním potřebám. Evropa, která na vlastní špičkový vývoj nemá kapitál (respektive nedokáže ho koncentrovat, kapitálu obecně má více než dost), tak vedle amerického předplatného nečekaně získává třetí cestu. Zároveň platí, že model vyučený v Číně je do značné míry černou skříňkou — spolehlivý audit toho, co v miliardách naučených čísel vězí, je zatím spíš problém vyžadující obsáhlý výzkum. Provoz modelu velikosti K3 vyžaduje serverové vybavení, jaké si běžný podnik pořizovat nebude. Zkušenost s předchozími otevřenými modely ovšem ukazuje, že kolem zveřejněných vah rychle vyrůstá ekosystém menších odvozených verzí a hostovaných služeb, které vstupní práh snižují. Otázka, kterou červenec otevřel, zní, zda může efektivita porazit kapitál. Americké laboratoře sázejí na to, že stovky miliard dolarů v datacentrech jejich náskok udrží; čínské na to, že úspornější trénink a rozdávání výsledků jim získá větší kus světa. Odpověď zatím nezná nikdo. /jj/
