O asijských zemích se často mluví jako o lukrativních trzích pro české vývozce, kde poptávka po produktech z dovozu prudce roste. Řada českých exportérů toho využila a jejich prodeje v asijských zemích významně rostou. Například v Číně tak spotřebitel může koupit minerální vodu, hračku, polohovací lehátko či auto dovezené z Česka, na které si může dokonce půjčit od české banky. Rostoucí vývoz do asijských zemí má také za následek zvýšenou poptávku po překladech technické i jiné dokumentace k výrobkům do asijských jazyků. Na několik otázek k této oblasti nám odpovídá představitel mezinárodní překladatelské, lokalizační a softwarové společnosti STAR Group Ing. László Jankovics. O ekonomické spolupráci s Čínou je toho slyšet poslední dobou hodně. Máte pocit, že se české vývozní firmy začínají více zaměřovat právě na čínský a další asijské trhy? Ano, stále více českých firem se na nás obrací s požadavkem na překlady do asijských jazyků. Asijské trhy mají velký potenciál – čísla hovoří o tom, že je ekonomická krize postihla mnohem méně nebo vůbec – a české firmy jsou tam stále úspěšnější. Nejedná se jen o vývoz výrobků nebo součástí, ale také velkých investičních celků nebo jejich subdodávek. V obou případech k tomu patří velké množství dokumentace, kterou je potřeba přeložit do místního jazyka. Nestačí na těchto trzích anglická verze dokumentace? Rozhodně ne. Angličtinu zdaleka neovládá každý, anebo když, tak jen její základy. Zejména pro obchodní, právní a technickou dokumentaci je každý detail nesmírně důležitý a firmy si nemohou dovolit žádné nedorozumění plynoucí z jazykové bariéry. Následné náklady způsobené nepochopením důležitého detailu mohou být mnohonásobně vyšší než náklady na kvalitní překlad do místního jazyka či využití zkušeného tlumočníka. U marketingových materiálů je pak obzvlášť důležité, aby text byl dokonale zpracován i s ohledem na místní společenské a kulturní zvyklosti. Má-li český vývozce v cílové zemi své zastoupení či obchodního partnera, velmi se osvědčuje také možnost těsné spolupráce překladatele z cílové země s místním zástupcem klienta. Je to velmi praktické, protože překladatel tak může styl a terminologii překladu přizpůsobit konkrétním požadavkům klienta pro místní trh. Jak zajišťujete, aby překlad odpovídal společenským a kulturním zvyklostem v cílové zemi? U kterých jazyků, podle vašich zkušeností, mohou v tomto ohledu vzniknout komplikace? Překlady by měl zpracovávat vždy rodilý mluvčí, který v dané zemi žije, zná místní zvyklosti, a není odtržen od kulturního prostředí jako např. Číňan žijící několik let v Evropě. Už jenom proto, že jazyk je živá, měnící se „věc“ – obzvlášť v dnešní turbulentní době – ve které se neustále objevují novotvary v souvislosti s technickým vývojem i přejímáním výrazů z jiných jazyků. Je nesmírně důležité svěřit překlad vhodnému překladateli, který obsah správně pochopí, dobře ho podá v cílovém jazyce, použije správnou odbornou terminologii, gramatiku i styl. Každý se již jistě setkal někdy s českým překladem pochybné kvality – některé „perly“ si dokonce schovávám, např. když odborný výraz „přemostění“ překladatel přeložil jako „lávka přes řeku“. Mezi jazyky, které jsou pro překlad kritické, bych určitě uvedl čínštinu, vietnamštinu nebo arabštinu. U nich existuje i řada nářečí a jazykových variant a je potřeba vědět, pro který cílový trh je materiál určen. Například tradiční čínština se používá na Tchaj- -wanu a zjednodušená v kontinentální Číně. U arabštiny se pak rozlišuje řada variant, které se používají v desítkách států. Přednášíte o kulturních a jazykových bariérách při vstupu firem na čínský a indický trh. Co doporučujete českým firmám při vstupu na tyto trhy? Je nesmírně důležité věnovat maximální péči přípravě marketingových materiálů, technické dokumentace, smluv a dalších dokumentů pro daný trh. Nejde jen o správný překlad, ale především o lokalizaci textu, a v neposlední řadě také o použité barvy, symboly, fotografie, grafickou úpravu či správný přepis značky a názvu firmy do místního jazyka. Třeba v čínštině se názvy firem, značek a výrobků z latinky přepisují do čínských znaků, které podobně zní a mají význam podobný stylu, filozofii a poslání firmy či jeho produktu. Každý čínský znak má totiž určitý význam a výstižný, správně fungující a dobře přijímaný přepis západního názvu je svým způsobem velké umění, nikoliv jen překladatelský oříšek. Uvedl bych příklad značky Colgate, který se přepisuje třemi čínskými znaky s významem „vysoký, čistý, kapka rosy“, nebo BMW jako „skvostný kůň“. Při stanovení přepisu názvu je záhodno se vyvarovat některých hlásek, např. „si“ nebo „ši“, které znamenají „smrt“ a výrazy obsahující tyto hlásky dle Číňanů přináší neštěstí. Firma McDonald’s proto zvolila přepis bez hlásky „s“ na konci: „mai dang lao“ („obilí – slouží pro – práci“). Na co má dávat pozor český byznysmen na obchodních jednáních s asijskými partnery? Během obchodních jednání je nezbytné znát místní zvyklosti a specifika společenského styku a protokolu, jinak mohou velmi snadno skončit fiaskem. Doporučujeme využít místního tlumočníka, který zná tato specifika, a to i v případě, když by obchodní partner tvrdil, že se bez problémů domluví anglicky. Když se zeptáte Číňana, zda může vést jednání v angličtině, odpověď je vždy kladná, neboť nechce ztratit tvář, připustit selhání. Mnohdy však jejich znalost cizího jazyka je velmi špatná a obchodní jednání pak většinou končí neúspěšně či s velkým nepochopením. Značné kulturní rozdíly bych popsal na příkladu Indie. Obchodní jednání neprobíhá v Indii jednoduše a není možno počítat s obvyklým postupem poptávka – nabídka – jednání o změnách – dohoda. Projeví-li indická firma zájem o spolupráci, očekává okamžitou reakci, i když sama nebude dlouho reagovat. Jednání je značně impulzivní, partner obvykle požaduje schůzku ve velmi krátkém termínu, není výjimkou požadavek sejít se ihned či alespoň druhý den. Při cenových jednáních přichází indický partner často s nereálnými návrhy, a i když už je vše dohodnuto za nejvýhodnější cenu, ještě v poslední chvíli požaduje slevu. Třebaže v tomto momentě dosáhne slevy minimální, jedná se o prestižní záležitost. Dohody je nutno uzavírat vždy písemně. Během jednání se často setkáte s přísliby, které nejsou realistické a nemohou být splněny. Nicméně je dáno mentalitou Indů, že v zájmu okamžitého zachránění situace slíbí něco, co nemohou splnit. Považují to za zdvořilejší než něco striktně odmítnout. Slůvko „ne“ obyčejně neuslyšíte. Problémy řeší raději osobní schůzkou než korespondencí. Indové dbají na etiketu a rádi dávají a dostávají drobné dárky. Schůzka obvykle začíná neformální konverzací. Indičtí partneři se vyptávají na rodinu a velmi uctivě se ptají na manželku, ale sami o svých manželkách obyčejně nehovoří. Vždy ocení cizincův zájem o Indii. Schůzky začínají nejdříve v 11 hodin, velmi obvyklou dobou je pozdní odpoledne, až od 17 hodin. Které cílové jazyky vnímáte v současné době jako nejčastější? Kromě běžných světových jazyků registrujeme poslední dobou zvyšující se zájem právě o asijské jazyky, zejména čínštinu, hindštinu a vietnamštinu, dále také o ruštinu a kazaštinu. Řada firem také realizuje překlady mezi dvěma cizími jazyky, např. Škoda Auto z němčiny do hindštiny, čínštiny apod. Pro exotické či málo rozšířené cílové jazyky dokonce doporučuji překládat raději ze světových jazyků než z češtiny, protože profesionální a odborní překladatelé do těchto jazyků spíše ovládají některý ze světových jazyků než češtinu. Setkal jsem se nejednou s překladem důležitého materiálu v nevalné kvalitě, kterou zpracoval zde žijící překladatel „odborník“ z češtiny do cizího jazyka. Základem je pracovat s rodilým mluvčím v cílovém jazyce (pokud možno žijícím na cílovém trhu), který ovládá a rozumí danému tématu. Zajišťujete také tlumočení v těchto exotických jazycích? Ano, jde například o mezinárodní konference, fóra, kde naši simultánní tlumočníci překládají do čínštiny, arabštiny, angličtiny a dalších jazyků. Ale také na jiných akcích, jako jsou obchodní cesty a veletržní účast českých firem v Brazílii nebo tlumočení na cestách českých techniků při vývozu investičního celku do Vietnamu. Většinou zajišťujeme tlumočníka, který žije v cílové zemi, klient tedy ušetří za dopravu a hotel tlumočníka z ČR. Stále rozšířenější jsou také telefonická tlumočení v rámci telekonferencí. Jak by měl zájemce, např. společnost vyvážející na cizí trhy, postupovat při výběru překladatelské agentury? Určitě by měl vyžadovat krátký zkušební překlad, který vyhodnotí jeho pobočka, kontakt či odběratel v cílové zemi. Existuje řada agentur, které vám slíbí i exotické jazyky, byl bych však opatrný, co se týče kvality zpracování. O mnohém vypovídá také fakt, zda agentura v dané cílové zemi má pobočku. Pro překlad by agentura měla používat moderní CAT software (např. Transit), díky němuž dostane klient ke každé zakázce podrobnou statistiku s přesným počtem znaků či slov nového textu, textu identického s dřívějším překladem a textu dřívějšímu překladu podobného. Za identické a podobné texty je pak obvyklé poskytovat výrazné slevy až 75 % z běžné ceny překladu. Mnohé agentury CAT software sice používají, ale s klientem se o jeho výhody nedělí a účtují mu celý překlad jednotnou sazbou. Preferujte dodavatele, kterým jde o dlouhodobé partnerství s klienty a férový přístup, kteří se s klientem podělí o úspory z využití CAT softwaru a nacházejí efektivnější a výhodnější cesty ke kvalitnímu výslednému produktu. Kvalitní agentura vám také poskytne referenční seznam zákazníků a některou z případových studií ze zajištěných projektů. Ing. László Jankovics