V říjnu se v Norimberku konal
mezinárodní veletrh Chillventa
2008 – veletrh chlazení, klimatizace,
vzduchotechniky a tepelných
čerpadel, a celkem 830 vystavovatelů
zaplnilo svými expozicemi značnou
plochu výstaviště. Norimberk
se tak na několik dní stal hlavním
městem evropského chlazení.
Veletrh zdůraznil a potvrdil několik
hlavních trendů, podle kterých
se vyvíjí, vyrábí a dodávají
tyto technologie. V současné době
se u nás, ale i v Evropě používají
v chladicích a klimatizačních zařízeních
chladiva typu HFC a starší
typu HCFC. Mezi tyto starší patří
známé R 22, které se považuje za
látku nebezpečnou ozónové vrstvě
Země. Nařízení Evropského parlamentu
a Rady č. 2037/200 ze dne
29. června 2000 zakazuje od 1.
ledna 2010 používat nově vyrobené
hydrochlorfluoruhlovodíky při
údržbě a obsluze chladicích a klimatizačních
zařízení. Veškeré hydrochlorfluoruhlovodíky
jsou zakázány
od 1. ledna 2015.
Česká legislativa na to reaguje
v zákoně č. 86/2002 SB., o ochraně
ovzduší ve znění pozdějších předpisů
povinnou kontrolou jednou ročně
u pevně instalovaných zařízení
s náplní chladiva nad 3 kg zda nedochází
k únikům. Ostatní chladiva
typu HFC, kam patří chladiva plněná
zejména do novějších zařízení jako
je R 134a, R 404a, R 407c, R 410a,
R507 apod. zařadilo Nařízení Evropského
parlametu a Rady č. 842/2006
ze dne 17. května 2006 do látek
majících vliv na globální oteplování
Země. Naše legislativa na to reaguje
snahou o omezování úniků těchto
látek, která je vyjádřena povinností
provádět kontroly těsnosti certifikovanými
pracovníky, přičemž četnost
kontrol je dána podle velikostí náplně
chladiva jednou za rok až jednou
za tři měsíce.
Zkušenosti z průmyslové energetiky
říkají, že většina podniků tyto kontroly
zatím nebere příliš vážně a nekoná
je, přestože zato mohou orgány MŽP
ukládat značné pokuty. Navíc budeme
mít řadu problémů s náhradou dosud
používaného chladiva R 22, které patří
do skupiny HCFC, jež se používá
u řady průmyslových chladicích
zařízení, přičemž tzv. retrofity budou
znamenat výměnu chladiva, oleje
v kompresoru a případně kompresoru,
přičemž náklady na retrofit se mohou
blížit ceně nového zařízení.
Proto jedním z hlavních trendů, což
ukázal veletrh, je ústup od chladiv
typu HFC, které podle výše uvedeného
nařízení evropského parlametu
a rady patří mezi látky mající vliv na
globální oteplování. V současné době
je nimi naplněna většina chladicích
zařízení vyráběných a provozovaných
v České republice, ale i dalších
státech EU. Prakticky jedinou
možností je návrat k přírodním chladivům,
čili těm, která se vyskytují
v přírodě, nemají vliv na ozonovou
vrstvu a nezpůsobují oteplování.
V technologii chlazení se prakticky
od začátku vývoje používal čpavek
NH3 s označením R 717, který se
dodnes aplikuje v průmyslovém chlazení
(pivovary, mlékárny, masný průmysl,
zimní stadiony) a který zažívá
v současné době renesanci. Dalším
přírodním chladivem je oxid uhličitý
CO2 označení R 744, nyní se nasazuje
u nově konstruovaných zařízení.
Na veletrhu byla vystavena řada
komponentů (kompresory, výměníky
tepla, elektronicky řízené expanzní
ventily a další prvky chladivového
okruhu, ale i prvky měření a regulace
pro tyto systémy) pro nově v budoucnu
používaná chladiva. Dále jsme
viděli řadu finálních výrobků známých
i méně známých firem (kondenzační,
kompresorové jednotky
a chladiče vody, tepelná čerpadla
apod.) používající moderní chladiva.
Splnění ekologických požadavků
a ústup od klasických chladiv znamená
vyvinout, konstruovat a vyrobit
komponenty s vyšším pracovním
přetlakem, použití CO2 R 744 znamená
výrazně vyšší výtlačný tlak kompresoru
a pracovní tlak v okruhu. Firma
GEA vystavovala pájený deskový
výměník s pracovním přetlakem 45
barů pro použití jako kondenzátor
chladivového okruhu. Španělská firma
Ramonizcaino prezentovala řadu
chladičů vody - chillerů - s chladivem
čpavek NH3 s rozsahem výkonů 100
až 3000 kW.
Spotřeba elektrické energie klimatizačních
a chladicích zařízení
instalovaných v Evropě, ale i České
republice stoupá, proto dalším trendem,
který bylo možné na veletrhu
sledovat, je snaha výrobců chladicích
zařízení zejména kompresorových
chladičů vody – chillerů o maximální
efektivnost provozu těchto jednotek.
Výrobci uvádí efektivnost provozu
svých jednotek koeficientem EER -
energy efficiency ratio, což je poměr
mezi chladicím výkonem a elektrickým
příkonem, tento poměr závisí na
vypařovací a kondenzační teplotě,
použitém chladivu, druhu kompresoru
apod. V průběhu ročního provozu
zařízení například pro klimatizaci se
mění poměry a výsledný koeficient
se také mění. Proto evropská certifikační
organizace EUROVENT
(www.eurovent-certification.com)
definovala podmínky hodnocení
a v současné době je většina těchto
výrobků otestována autorizovanými
zkušebnami a na webových stránkách
vyhodnocena koeficientem
ESSER – european seasonal energy
efficiency ratio. Tímto koeficientem
jsou sjednoceny podmínky hodnocení
v průběhu celého ročního období
a je tak nastavena jednotná laťka pro
hodnocení. V Norimberku byla většina
kompresorových chladičů vodychillerů
označena hodnotou parametru
ESEER.
Tepelná čerpadla vystavovalo
několik známých výrobců, rovněž
i u nich byla vidět snaha o maximální
efektivnost provozu a co nejvyšší
parametr COP. Tento parametr se
daří splnit použitím nejmodernějších
technologií tzv. scroll kompresorů,
kde má velmi významnou pozici firma
Copeland a EMERSON.
Dalším přínosem ke zvýšení efektivnosti
výroby chladu je absorpční
chlazení, na veletrhu tento segment
chlazení zastupovala řada firem, ze
kterých bych uvedl lídra absorpčního
chlazení malých a středních výkonů
firmu YAZAKI a německou firmu
Solarctic. Absorpční chlazení přemění
teplo, které je možné získat ze
solárních kolektorů, z kombinované
výroby tepla a elektřiny a odpadní
teplo z technologických procesů
relativně nízkých parametrů (80 až
90 °C), na chlazenou vodu s parametry
7/12 °C vhodnou pro klimatizaci.
Zařízení je relativně jednoduché,
téměř bez nároku na elektrickou
energii, ovšem s vysokým podílem
know-how. V České republice se
již vyskytují aplikace absorpčního
chlazení, např. pro klimatizaci
hotelů v Praze, absorpční chladič je
zásobován teplem z panelů solárních
kolektorů. Další aplikace absorpčního
chlazení jsou nainstalovány na
několika pekárnách, kde je zdrojem
odpadní teplo z technologie. Pravděpodobně
největší aplikace absorpčního
chlazení je na letišti Barajas
v Madridu, kde jsou letištní prostory
chlazeny z absorpčního chlazení,
teplo je dodáváno z kogeneračních
jednotek distribuované výroby tepla
a elektřiny.
Ze zajímavých technologií vystavených
na veletrhu je třeba uvést chladivový
kompresor s jedním šroubovým
elementem - šroubem a pomocným
rotorem, takto řešený šroubový
kompresor používá například firma
McQuay, dalším zajímavým exponátem
byl chladivový turbokompresor,
respektive oběžné kolo turbokompresoru
výkonu 1,8 MW firmy Elliott
apod. Řada špičkových exponátů
používala moderní systémy regulace
výkonu VRV a VRF, které zvyšují
užitné vlastnosti a komfort.
Italská firma SCM vystavovala
novinku: pokročilý chladicí systém
pro malé supermarkety, který využívá
chladivo CO2 jako sekundární médium,
jako primární médium s velmi
malou náplní je použito chladivo R
134a, snahou je opět minimalizovat
náplň chladiva typu HFC.
Firma Omega představila technologii
Pillow Plate pro výměníky tepla
s laserem svařovanými teplosměnnými
plochami, firma LU-VE uvedla
suché chladiče se skrápěním technologie
Dry&Spray, tato technologie
snižuje spotřebu vody při srovnatelném
efektu jako má hybridní chladič.
Firma TESTO vystavovala řadu měřicích
přístrojů a analyzátorů pro servis
chladicí techniky. Z oblasti vzduchotechniky
je třeba uvést jednotku Adia-
Vent firmy Hoval, která je určena pro
chlazení velkých hal s průtokem 6000
m3/h, jednotka využívá pro chlazení
adiabatické odpařování vody a dosahuje
o 20 % vyšší výkon než srovnatelné
chladicí systémy.
Z českých vystavovatelů se na
veletrhu určitě neztratila firma PŘÍ-
HODA, která vyrábí a dodává textilní
distribuční systémy vzduchu,
firma JDK Nymburk a SINOP CB,
se svými chladicími jednotkami.
Kovodružstvo Strážov na Šumavě
vystavovalo ventilátory pro vzduchotechniku.
Příští CHILLVENTA 2010 se koná
v polovině října 2010 opět na výstavišti
v Norimberku. Ing. František Koukal