Česko bylo pouze krůček od úplné tmy

Česká republika byla v prvním listopadovém týdnu jen krůček od energetické krize. Převalila se přes ni totiž elektrická „tsunami“, která mohla v krajním případě způsobit totální výpadek sítí - tzv. black-out. Informovala o tom Česká energetická a přenosová soustava (ČEPS). Podle ČEPS se kvůli silnému větru náhle rapidně zvýšila výroba ve větrných elektrárnách v severním Německu. To způsobilo, že přetlak elektrického proudu začal proudit do Česka. „V pondělí a v úterý mělo odtékat do Německa z České republiky 200 megawattů elektrického proudu na export. Místo toho se k nám ale začalo valit až 1700 megawattů opačným směrem,“ řekla mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. Takový přetlak podle ní minimálně ohrozil spolehlivost české energetické soustavy. Aby přetížená přenosová soustava dokázala takovému tlaku odolat a nezhroutila se, musel ČEPS složitým způsobem zregulovat výkon v některých českých elektrárnách a aktivovat tým specialistů určených právě k řešení problémů při hrozbě black-outu. Experti prosazují posílení sítí I když se nakonec podařilo nebezpečí kolapsu sítí zažehnat, může se podle odborníků situace kdykoliv opakovat. Experti proto volají po posílení bezpečnostních prvků přenosové soustavy v celé střední Evropě. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) však vzápětí vydala prohlášení, v němž negativní vliv větrných elektráren popírá. „Za problémy s přetížením tuzemské energetické sítě, které se objevily v souvislosti s mimořádnými výkony německých větrných elektráren v minulém týdnu, může především nedostatečná struktura domácí přenosové soustavy,“ uvedla Česká společnost pro větrnou energii. Společnost odmítla, že by viníkem takzvaných blackoutů, tedy zhroucení přenosové sítě vlivem nadměrného přetížení, byly větrné elektrárny. Větrníky se brání obvinění „Hlavním nedostatkem je struktura sítě, která mnohdy není na nové zdroje včas připravena. Je na provozovatelích přenosových soustav, aby řešili situaci v sítích. Příčinu hledejme v konfiguraci sítí, a v možnostech provozovatelů, jak ji regulovat,“ uvedl předseda ČSVE Michal Janeček. Dodal, že téma blackoutu je bohužel často zmiňováno v Česku při povolování nových staveb větrných elektráren. „Mluvit o větrných elektrárnách jako o viníkovi možného blackoutu je ale nesprávné,“ uvedl Janeček. Výpadek jaderného bloku podle něj taky způsobuje v síti problémy, jen místo přebytku elektřiny je najednou v síti její nedostatek. „A nikdo atomové elektrárny kvůli tomu nezavrhuje,“ dodal. K úplnému selhání sítě vinou českých větrných elektráren dojít nemůže, tvrdí Janeček. Jedním z důvodů je nízký objem instalovaného výkonu ve srovnání s jinými zeměmi; dalším pak rovnoměrné rozmístění elektráren. „A třetím důvodem je to, že máme sítě, které zajistí přenos elektřiny jak ve směru východ - západ, tak i ve směru ze severu na jih. A to právě síť v Německu zajistit nemůže,“ doplnil. V České republice se otázkou vlivu větrných elektráren na síť zabývá expertní skupina, založená Českou přenosovou soustavou (ČEPS), ve které je i Společnost pro větrnou energii.Alena Adámková