Ačkoliv jde na první pohled o podstatně odlišné termíny a ve světě IT i mimo něj najdete bezpočet specialistů, kteří jsou schopni dalekosáhle rozebírat až propastné rozdíly mezi nimi, ve skutečnosti, zjednodušeně řečeno, znamenají jedno a totéž: všechny druhy výroby, produktů, činností, chování i dějů jsou, nebo mohou být, zdrojem velkého množství dat. Většina těchto dat toho sama o sobě ani mnoho neřekne, ale pokud se jich sejde dostatečné množství a to se podrobí vhodné analýze, stává se z nich zdroj užitečných, cenných a někdy i velmi překvapivých poznatků a informací. Každou sekundu je na světě vygenerováno neuvěřitelné množství více či méně zajímavých dat a jejich produkce vlivem šíření výpočetní techniky, digitalizace i třeba internetu věcí exponenciálně roste. Je až neuvěřitelné, že se při takové explozi dat daří udržet technologický krok s rostoucí potřebou jejich přenosu a ukládání. Zatím však poněkud pokulháváme v tom, nakolik dovedeme taková data využít. Čím více dat máme, tím hůře se v nich bez pokročilých technologií hledá jedna konkrétní informace. A ještě mnohem těžší je mezi nimi objevit vazby, kterými se jednotlivé informace vzájemně ovlivňují. Přitom právě objevení těchto na první pohled neviditelných vazeb a souvztažností může být nejcennějším prvkem ukrytým v „hornině“ zvaná velká data. Existuje už bezpočet technologií a firem, které dovedou takové „démanty“ objevovat, a každoročně vzniká i bezpočet nových nápadů, projektů a start-upů zaměřených tímto směrem. Problémem však je, že tyto hledají tak trochu při povrchu, tedy jen tam, kde je existence potenciálu zjevná. To je také důvod, proč mezi oblasti, kde se z velkých dat těží nejvíce, patří finančnictví a pojišťovnictví, a naopak hůře se prosazují v oborech, ve kterých po staletí dominoval analogový svět. Problémem technologických firem, které umějí z dat vytěžit maximum, je tedy to, že většina ani zdaleka netuší, jaká všechna data mají jednotlivé firmy k dispozici. Na druhé straně pak stojí firmy, které tato data generují a často i skladují, nicméně ty zas povětšinou nemají potuchu o tom, k čemu všemu by jim jejich analýza mohla dopomoci. A pokud vědí, často se obávají k takovým datům někoho schopného vůbec pustit. To, pominu-li otázku ceny, je právě hlavní příčinou, proč potenciál velkých dat leží ve většině společností ladem. Přitom stačí spojit síly a uvědomit si, že tento potenciál se ukrývá doslova všude kolem nás. Věděli jste, že například z firemních dat mohou personalisté včas odhadnout míru nespokojenosti svých zaměstnanců a zavčasu podniknout vhodné kroky, aby ti schopní neodešli? Anebo že velká data mají obrovský potenciál i v oblasti sportu? Zatímco vy se třeba díváte na záznam utkání svého oblíbeného fotbalového klubu, abyste z něj „vytěžili“ napětí, zábavu a snad i radost z vítězství, pokročilé technologie už ze stejného videa umějí získat data, která témuž klubu možná pomohou vyhrát příští zápas. Napadají vás ještě další zajímavé oblasti, kde potenciál dat není dostatečně využit? Napište nám. /mim/
