Energetická společnost ČEZ a těžební společnost Vršanská uhel ná ze skupiny Czech Coal po dlouhém jednání stvrdily smlouvu, která zabezpečí dodávky uhlí pro elektrárnu Počerady, a to až na 50 let. Podle signatářů: „Vzhledem k dlouhodobosti kontraktu a k tomu, že významně stabilizuje situaci na celém trhu nejen s uhlím, ale i s elektřinou, je tímto uzavřeno jedno z vůbec nejsložitějších jednání vedených v oblasti energetiky v ČR.“ Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ se pokusil i o jistý výhled do budoucna: „Dohoda může trvat až za rok 2060. V nynějším, pro energetiky velmi nejistém období představuje významný stabilizační prvek, a to nejen pro obě společnosti, ale i pro celý region, jemuž zajistí dostatek pracovních míst a s tím související rozvoj. Zároveň se otevírá prostor pro rozsáhlejší investice do zlepšování provozu elektrárny Počerady i dolu Vršany,“ uvedl Pracovním a sociálním optimismem nešetřil ani generální ředitel Vršanské uhelné Vladimír Rouček: „Je to dobrá zpráva pro celý severočeský region dosud kriticky ohrožený nejvyšší nezaměstnaností v Česku. Smlouva zakládá dlouhodobou perspektivu pro 1300 zaměstnanců přímo ve skupině Czech Coal. Dalších přibližně 3200 lidí bude mít práci mimo skupinu ve službách a dodavatelských firmách. Je to ojedinělá garan ce pracovních příležitostí na mnoho desítek let.“ ČEHO BUDEME SVĚDKY? Čistě technicky a organizačně: elektrárnu Počerady čeká první rozsáhlejší modernizace do roku 2016. To je také první termín, kdy se ČEZ může dohodnout s Czech Coal na jejím prodeji. Druhou takovou možnost smlouva stanovuje na rok 2024. Cena je předem sjednaná a pohybuje se na úrovni nabídek z loňského roku. Tehdy ČEZ nabídl (v rámci podmínek dohody o narovnání s Evropskou komisí) k prodeji několik svých elektráren. Skupině Czech Coal dohoda zajistí trvalý odběr hnědého uhlí. Byť bude nižší než v minulých letech: klesne z dosavadních 8,5 na 5 mil. t, tj. o více než 40 %. ČEZ se tak vzdá veškerého výhřevného teplárenského uhlí. V jednání zůstává pouze odběr tzv. studeného uhlí z Vršan pro blízké Počerady. Toto uhlí teplárny nikdy neodebíraly. Samozřejmě, vyloučeny nejsou ani úpravy na vyšší využití alternativních paliv. Vršanská uhelná hodlá v průběhu příštích 10 let investovat cca 10 mld. Kč, a to zejména do přeložek sítí v Hořanském koridoru a do komplexní rekonstrukce těžební technologie. Tyto práce jsou velkou příležitostí pro dodavatele jak z regionu, tak z celé ČR. Cena za jeden GJ byla stanovena ve výši 38,8 Kč. To odpovídá cenám aktuálně sjednávaným na českém trhu a je srovnatelná s cenou, za kterou dlouhodobě nakupují i teplárenské společnosti. Do roku 2023 se bude cena postupně přibližovat na úroveň 65 % ceny černého uhlí na evropských burzách (ARA). Jak známo: ARA je zkratka pro referenční cenu černého energetického uhlí v dodací paritě do přístavů v Amsterdamu, Rotterdamu a Antverpách (ARA). Toto uhlí především australského a jihoafrického původu je cenotvorné pro celé Německo a středoevropský region. Cena se vyjadřuje v USD za tunu. Hodnota ARA je velmi těsně provázána s cenou elektřiny v Německu a tedy i v ČR, protože německé černouhelné elektrárny jsou po většinou času závěrné a působí tak jako cenotvorné zdroje elektřiny. Po roce 2024 smlouva zajišťuje dodávky uhlí i pro případný nový zdroj v lokalitě Počerady s trvalou výhodou ve výši 0,35 ceny ARA oproti konkurenčním zdrojům v SRN a zároveň opci ČEZ na prodej počeradské lokality v případě, že podmínky na energetických trzích nebudou výstavbě nových uhelných zdrojů nakloněny. KONEC ČESKÉHO TRHU S UHLÍM? Na tuto zprávu a na informace o prodeji elektrárny Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná pohotově zareagovalo Teplárenské sdružení ČR. Podle něj by to znamenalo konec trhu s hnědým uhlím v Česku. Valná většina dodávek uhlí by byla realizována uvnitř majetkově propojených skupin vlastnících těžební společnosti. To podle TS ČR zásadně poškodí teplárny, které se při jednání o cenách tuzemského hnědého uhlí dostanou do velmi nevýhodného postavení. TS ČR tuto možnost předvídalo a upozornilo na ni Evropskou komisi již vloni. „Prodej elektrárny Chvaletice společnosti Litvínovská uhelná znamená, že trh s uhlím v České republice fakticky přestal existovat. Pokud Evropská komise tuto transakci posvětí, bude to mít zásadní důsledky pro teplárny i pro konkurenci na trhu s elektřinou a podpůrnými službami,“ komentoval situaci Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení. „Nevěřím, že by Evropská komise chtěla být součástí ‚obchodu‘ s tak závažnými negativními důsledky pro konkurenční prostředí a domácnosti v České republice.“ Společnost Czech Coal deklarovala, že počítá s těžbou hnědého uhlí z dolu Vršany ve výši 6 mil. t ročně. Z toho 5 mil. t mají činit dodávky do elektrárny Počerady společnosti ČEZ. Zbývá tedy 1 mil. t volného uhlí z dolu Vršany. Očekávaná těžba z dolu ČSA, který vlastní Litvínovská uhelná, se podle Czech Coal sníží ke 2 mil. t. To jsou dohromady 3 mil. t, které Czech Coal bez problémů využije v elektrárně Chvaletice. Z trhu by tak v blízké době zmizelo prakticky veškeré volné uhlí. To dá podle TS ČR společnostem ze skupiny Czech Coal možnost totálního diktátu cen uhlí pro teplárny, které budou v jednáních o ceně paliva tahat za velmi krátký konec provazu. „Situace je neudržitelná. Teplárny se ocitnou v roli prosebníků žmoulajících čepici v kanceláři uhlobarona,“ prohlásil Martin Hájek, ředitel TS ČR. Teplárenské sdružení ČR možnost vzniku popisované situace předvídalo a Evropskou komisi o důsledcích příp. prodeje elektrárny Chvaletice těžební společnosti informovalo již v srpnu 2012. „V situaci, kdy Czech Coal získá elektrárnu Počerady nebo Chvaletice, bude trh s hnědým uhlím v ČR vyloučen, protože Czech Coal bude rezervovat svou kapacitu pro dodávku těmto dvěma elektrárnám,“ uvedlo TS ČR ve vyjádření pro Evropskou komisi.
