Biopaliva v dopravě

Generální ředitelství Evropské komise založilo počátkem roku 2005 poradní výbor BIOFRAC pro biopaliva. Výbor vypracoval zprávu s výhledem do roku 2030, která naznačuje, že v té době by mohla biopaliva krýt zhruba čtvrtinu potřeby paliv v dopravě. Biopaliva druhé generace by přitom velmi přispěla ke snížení emisí CO2, stimulovala by inovaci technologií, pěstování biomasy růst automobilního sektoru ekonomiky. Vcelku zpráva představuje velmi optimistický výhled. V současné době na dopravu připadá 30 % celkové spotřeby primární energie EU, přičemž 98 % pochází z fosilních paliv, přispívajících ke tvorbě skleníkových plynů. Předností emisí CO2 z biopaliv je jejich objemově neutrální bilance pro životní prostředí. Každé procento zvýšení spotřeby biopaliv vyvolá vznik 45 000 až 75 000 nových pracovních míst. Celkově produkce biopaliv pro zajištění 25% podílu na celkovém objemu spotřeby energií může vytvořit v Evropské unii přes 550 000 pracovních míst, zejména v zemědělských oblastech. Odhaduje se, že pro vypěstování potřebného objemu surovin pro tuto výrobu bude nutno využít asi 13 % obdělávané půdy. To může mít významný vliv na zemědělskou politiku Unie. Doposud se převážná většina biopaliva vyrábí z řepky olejné pěstované zejména v Německu, Francii a Itálii. V Německu je bionafta prodávána bez daně, což vyvolalo dramatický růst její spotřeby. V provozu je více než 1500 čerpacích stanic. Evropa je i ve světovém měřítku vedoucí producent bionafty. Dalším významným světovým producentem motorového biopaliva je Brazílie, ale tam je vyráběn bioetanol. Další paliva, jako je bioplyn nebo čistý rostlinný olej jsou sice někde používána v městské dopravě, ale na světovém trhu jsou zcela okrajovou položkou. Podle zprávy poroste spotřeba energie tempem 0,6 % ročně, avšak podíl importu energie vzroste ze současných 47,1 % na 67,5 % v roce 2030. Růst silniční dopravy bude pokračovat, přičemž nákladní doprava bude tvořit 77,4 % objemu, což se promítne ve zvýšeném podílu paliv pro nákladní vozidla v celkové bilanci. Poroste také letecká doprava a požadavky na letecká paliva. Dramatické změny v konstrukcích spalovacích motorů se v daném období neočekávají, a proto doprava bude nadále spotřebovávat benzín a naftu. Růst flotily nákladních vozidel a letadel vyvolá relativní přebytek nabídky benzínu a nedostatek nafty a kerosinu. Může to podpořit poptávku po bionaftě. Postupně by se tím zmenšovala závislost na dovozu ropy do EU, a v dalším výhledu se vytvářela strategická rezerva z domácích zdrojů. Zpráva zdůrazňuje, že největší efektivnost z hlediska snížení emisí skleníkových plynů mají biopaliva ve výrobě elektřiny a vytápění. Při výrobě biopaliv pro dopravu je významným efektem růst zaměstnanosti, posilování nezávislosti na importu a jistota dodávek. Pro rozvoj výroby biopaliv jsou navrhovány tři směry. Předně využití potravinářských plodin, jako je například pšenice pro výrobu bionafty nebo jiných biopaliv. Dále je to využití odpadů a zbytků při zpracování zemědělské produkce, což však bude vyžadovat ještě vývoj vhodných technologií, předpokládaný v období roků 2010 až 2020. V té době by měla také vzniknout druhá generace biopaliv. Třetím směrem je pěstování speciálních plodin pro tvorbu biomasy. V tomto směru bude nutno ještě ověřit vliv na biodiverzivitu. Pokud to budou geneticky modifikované rostliny, bude je nutno separovat od konvenčních rostlin a neměly by se dostat do potravinového řetězce. /šmí/