Větrné energie dostatek nemáme. Podstatné možnosti hydroenergetiky
jsou prakticky vyčerpány. Využití sluneční energie
či energie geotermální je stále málo efektivní. Jedním
ze zdrojů alternativní energie ve větším měřítku, k němuž
se nyní obrací stále více výrobců, dodavatelů i uživatelů, se
tak stává využívání biomasy. Má zelenou. Současně však
její exploataci provází celá řada problémů.
Jednoznačná definice biomasy neexistuje.
Liší se podle účelu spotřeby.
Může jít o biologicky rozložitelnou
část odpadů, výrobků, nebo zbytků ze
zemědělství, lesnictví a příbuzných
průmyslových oborů, ale také o biologicky
rozložitelné produkty průmyslového
a komunálního odpadu. Mohou to
být slunečnicové slupky, sláma různého
druhu, nebo kukuřičné zbytky. Biomasa
se nemusí omezovat jen na zbytky.
Jedná se také o cíleně pěstované rostliny
či dřeviny, využitelné pro energetické
účely: konopí, šťovík, rychle
rostoucí dřeviny. Energeticky zajímavý
je rovněž bioplyn. Ve všech sférách,
kde vzniká biologický odpad, se nyní
horečně hledají způsoby a postupy, jak
tyto alternativní zdroje energie co nejúčelněji
využívat.
V podmínkách ČR existuje limit
objemu energie z biopaliv. Třeba
vedení polostátní firmy ČEZ soudí, že
velká sázka na biomasu je nadnesená
a neperspektivní. Její výrobní ředitel
J. Borovec v půli letošního ledna doslova
prohlásil, že i kdybychom šťovíkem
a travami, určenými ke spalování,
oseli veškeré plochy, na nichž pěstujeme
pšenici, nebude tento energetický
zdroj pro budoucí potřeby stačit. Sám
považuje za perspektivní hlavně jadernou
energii. S odhady okolo 20procentního
podílu možnosti výroby energie
z alternativních zdrojů vystupují i další
subjekty v ČR.
Je potěšitelné, že mnohá česká města
i menší obce biomasu už v širokém
měřítku využívají a podle jejich názoru
ekonomicky efektivně. Většinou jde
o projekty, které získaly podporu státu
na vybudování zdroje i počátky provozu.
Sečteno-podtrženo: jen biomasou
se v současných podmínkách energeticky
určitě „nenasytíme“. Ve hře je
energetická bezpečnost státu a hrozba,
že po roce 2010 ČR již začne elektřinu
dovážet. Navíc: může mít větší problémy
s dovozem ropy a plynu. Orientace
na vyšší podíl využívání biomasy se
proto jeví jako velmi logická.
ZÁJEM ZEMĚDĚLCŮ JE ZATÍM MALÝ
Exploatace jen běžných produktů
biomasy tento trend dopředu nijak
zvlášť neposune. Biomasu bude nutné
pěstovat, ošetřovat, kultivovat, dosahovat
vysokých výnosů, převážet, sušit,
skladovat, a teprve na konci celého
pěstebního řetězce ji používat k získávání
energie. Na lednové Infothermě
v Ostravě se k tomu obšírně vyjádřila
Vlasta Petříková z CZ Biom – Českého
sdružení pro biomasu. Podle ní struktura
zdrojů biomasy do roku 2010 se
bude vyvíjet zhruba v těchto intencích:
dřevo, dřevní odpad ................... 24 %
sláma obilnin ............................ 11,7 %
energetické rostliny ................. 47,1 %
bioplyn ...................................... 16,3 %
ostatní .........................................0,9 %.
Stát se snaží podpořit pěstování
rychle rostoucích energetických rostlin
dotacemi 2000 Kč/ha. Zájem zemědělců
je však velmi malý. Vyčleněný
objem dotací každoročně nevyčerpávají.
Poloprovozně i v přímém provozu
se ověřují podmínky růstu řady různých
rychle rostoucích rostlin. Nejvíce
je propracován systém pěstování technického
šťovíku. V popředí je rovněž
jastřabina, mužák, křídlatka, krmný
sléz, sveřep bezbarvý nebo hořčice
sareptská a miscantus. Dobré vlastnosti
projevuje také psineček veliký
nebo amarant: u něj při prodlouženém
pěstebním cyklu výnos sušiny stoupal,
ale celkový výnos klesal. Šťovík
typu Rumex OK2 je plodina (nikoliv
plevel), musí se ošetřovat a neroste na
podmáčených půdách. Podle Vlasty
Petříkové šťovík je dobrý i na výrobu
bioplynu a jeho pozitivem pro zemědělce
je, že se musí sklízet ještě dříve,
než přijdou klasické žně. Takže nehrozí
kolizí termínů sklizně.
Na trhu jsou k dispozici i brikety
z technického konopí. Jsou lisovány
bez jakéhokoliv pojiva nebo jiných
škodlivých látek. Děje se tak pod vysokým
tlakem do tvaru válce o průměru
6,5 cm. Teplotou při lisování se povrch
briket zatavuje, a tím je produkt odolnější
vůči absorbci vzdušné vlhkosti.
Brikety mají výhřevnost 16,5 MJ/kg.
Hoří poměrně dlouho a obsah popela
dosahuje max. 2,5 % původní hmotnosti.
Mají také minimální obsah škodlivých
látek: 0,06 % síry a 0,48 %. dusíku.
Balí se v pytlích po 15 kg.
CO NABÍZÍ VÝROBCI KOTLŮ
NA BIOMASU?
Předpokládejme, že máme k dispozici
biomasu, z níž je v dnešní době
patrně nejrozšířenější dřevo v nejrůznějších
podobách. Jaký kotel budeme
k výrobě tepla s užíváním tohoto energetického
zdroje potřebovat? Zde je
několik příkladů:
Firma Verner, která působí na trhu
již řadu desetiletí, se v logu nazývá
„expertem na teplo“. Její kotle a kotelny
pro spalování biomasy jsou propracovány
do detailu. Kupříkladu kotelna
Verner Golem o jmenovitém výkonu
90-2500 kW (v kaskádě až 10 000 kW)
je určena pro vytápění a ohřev TUV
nebo k výrobě páry. V kotlích se může
spalovat dřevní hmota ve formě pilin
o vlhkosti max. 35 %, dřevní štěpky
nebo zelené lesní štěpky o vlhkosti
max. 50 %, a to s rozměry do 30 x 30 x
60 mm. Při použití stabilizačního paliva
(kupř. pelet) se mohou hodnoty vlhkosti
zvýšit o 10 %. Lze spalovat také seno,
kůru nebo slámu. Vlhkost však nesmí
převýšit 20 %. Kotle mají automatické
podávání paliva ze sila, s objemem až
na několikaměsíční zásobu.
Samotná konstrukce kotle je řešena
jako předtopeniště s výměníkem.
To umožňuje postavit při rekonstrukci
předtopeniště před současný kotel
a snížit investiční náklady. Kotle mají
automatickou regulaci výkonu a celého
procesu spalování. Jsou vybaveny rovněž
automatickým zapalováním a odpopelněním,
což znamená bezobslužný
provoz, příp. jen občasný dozor.
Kotle Golem této firmy jsou sestaveny
z podávacího šneku paliva, hořáku,
dohořívací komory, výměníku, odtahového
ventilátoru, odlučovače s filtrem
a odpopelňovacího zařízení. Dále
k nim patří elektrický rozváděč k ovládání
celé technologie a hydraulická
jednotka na pohon roštu ve skladu paliva.
Proces spalování je řízen regulací
a palivo se do hořáku podává šnekem,
jenž má protipožární ochranu proti
vniknutí ohně do sila. V samotném
hořáku je palivo posunováno podavačem.
To zabraňuje možnému spékání
spalovaných hmot. Popel automaticky
směřuje do připraveného kontejneru.
Dodávaná sila jsou konstruována tak,
že v nich nevzniká tzv. klenba a je zaručena
plynulá dodávka paliva. Celková
provozní hmotnost činí 1600 kg, včetně
vodní náplně (Golem 90) až 40 900 kg
(Golem 2500, kotel s výměníkem).
V produktovém portfoliu firmy Verner
se setkáváme také s řadou kotlů
spalujících kusové dřevo. Výkonová
řada 20–45 kW má ochranu před korozí
vyřešenu zesílenou tloušťkou stěn
svařenců. Vnitřní plochy kotle jsou
z jakostního ocelového nebo nerezového
plechu. Regulace probíhá pomocí
mikročipu, který umožňuje přímé
napojení bytového čidla i dvou oběhových
čerpadel. Účinnost spalování činí
až 91 %. K dispozici je úsporný tlakový
ventilátor. Základem kotlů je vodou
chlazené kotlové těleso, v němž je
vsazena výměnná nerezová přikládací
komora. Výměník je přístupný po otevření
přikládacích dvířek, což výrazně
zjednodušuje jeho čistění. Vedle elektronické
regulace řízeného spalování
nutno připomenout i funkci stáložáru,
jež vypíná ventilátor ještě před úplným
dohořením paliva. V kotli tak zůstává
žhavá základní vrstva a odpadá denní
zatápění.
U nejnovější modelů kotlů je spalovací
proces řízen pomocí lambda sondy.
To přináší až 25% úsporu paliva za
rok. Komfort obsluhy je zajištěn prodloužením
intervalů mezi jednotlivými
přikládkami. Emise při zkoušce v TÜV
byly: u CO 191 mg/m3 spalin a u prachu
15 mg/m3 spalin.
Stabilní místo na trhu s kotli pro spalování
dřeva a biomasy si dlouhodobě
udržuje také bohumínská firma Viadrus.
Jeden z jejich posledních produktů
– Viadrus Hercules ECO – využívá
dřevěné pelety o rozměru 6 – 14 mm.
Kotel může mít 5 nebo 10 článků. Ve
výkonovém vyjádření: 24 nebo 45 kW.
Pozici na trhu rozšiřuje firma Dakon.
Nejnověji díky kotlu pro spalování biomasy
Damat PYRO G. Jeho konstrukci
tvoří tlaková litina se stěnami o tloušťce
8 mm. To má zaručit o 100 % vyšší
životnost oproti ocelové stěně. Litina je
však příčinou vysoké hmotnosti kotle
(až půl tuny). Kotel má zabudovanou
chladicí smyčku, která výrazně zvyšuje
hranici bezpečnosti provozu. V kotli
dochází k pyrolitickému spalování na
zplyňovací trysce nebo zplyňovacím
roštu, kdy za omezeného přístupu
vzduchu vznikají z vytvořeného žhavého
dřevěného plyny. Ty se směšují
se sekundárním vzduchem a ve formě
plamene dohořívají ve spodním prostoru
kotle. Při pyrolitickém spalování
dochází k minimálnímu vzniku popela.
Těleso kotle je výrazně odolnější
vůči dehtům a kyselinám, vznikajícím
při zplyňování. Výkonová řada těchto
kotlů osciluje mezi 20-36 kW. Samotný
kotel se skládá z litinového kotlového
tělesa, keramické trysky, spalovací
komory, sběrače spalin s odtahovým
ventilátorem a ovládacího panelu.
Výrobce garantuje až 88procentní
účinnost.
Na trhu s kotli na biomasu přes 10
let působí také firma Hammont. Své
výrobky dodává převážně na západní
trhy. Podle zástupce Jiřího Tragana
vyžaduje český trh pro občanskou
vybavenost a byty zejména kotle střední
třídy o výkonu 100–500 kW (typy
Cat Fire). Kotle jsou jedinečné dokonalým
ekologickým spalováním neekologických
paliv a při jejich konstrukci
Hammont těsně spolupracoval s firmou
Madry, která se zabývá především
ekologickým spalováním biomasy.
Teplovodní kotle na spalování palivového
dřeva KTP (SM) začala také
vyrábět firma Rojek. Zužitkuje rovněž
krátké kusové dřevo, pelety, čerstvé
piliny, vlhkou štěpku a další vlhkou
biomasu. Umožňuje to originální konstrukce
ohniště kotle, který je svařované
z ocelového kotlového plechu.
Všechny stěny kotlového tělesa jsou
dvojité, zaplněné vodou, a to včetně
roštu ze žáropevných trubek. To garantuje
vysoké využití tepla. Přívody primárního
i sekundárního vzduchu lze
snadno regulovat, což pomáhá dlouhé
době vyhořívání paliva. K zanášení
teplosměnných ploch nedochází. Kotlové
těleso je opatřeno tepelnou izolací
a krycími plechy s povrchovou úpravou.
Kotel je konstruován na menší
komínový tah (do 12 Pa) a nepotřebuje
žádná další přídavná zařízení.
Spalování různorodého i vlhkého
paliva zaručuje zvláštní konstrukce
ohniště kotle, kde dochází k dokonalému
prohoření směsi paliva, a tím
potlačení vzniku škodlivých emisí
a kondenzátů. Z vrstvy hořícího paliva
se uvolňuje prchavá hořlavina, která
se kumuluje nad klenbou ohniště, kde
se smíchá se sekundárním přívodem
vzduchu. Tahem komína se uvedená
směs dostává přes rozžhavenou vrstvu
hořícího paliva, kde shoří za působení
vysoké teploty. Do místa styku
směsi a paliva se také přivádí sekundární
vzduch. Výkon kotle je řízen
množstvím primárního vzduchu, jenž
je přiváděn pod rošt. Regulace je buď
ruční nebo pomocí tepelného regulátoru.
Teplota vratné vody může klesat
i pod 40 °C, protože vratná voda je
vedena zpět do kotle v blízkosti roštu.
Odpadá tak nutnost draze zřizovat
mísicí zařízení při instalaci.
Firma Rojek se zároveň rozhodla řešit
celý řetězec nutný v případě spalování
dřeva, dřevní štěpky a dalších biopaliv.
Vyvinula drtič dřevního odpadu DH 10
E. Nese jej traktor a je určen pro zpracování
různého dřevního odpadu, a to
i přímo v lese. V nejvýkonnějším provedení
je schopen zpracovat až 900 kg
krátkého kusového dřeva za hodinu.
Naplno se do výroby kotlů na dřevní
pelety pustila rovněž firma Ponast.
Dosahují účinnosti přes 92 % a výkonu
(podle typové řady) 14,9-45 kW.
U nejmenšího kotle (KP 10/10E) to
je od 4,5 do 14,9 kW, u největšího
(KP 51/51E) od 13,5 do 45 kW. Kotel
může dosahovat 92procentní účinnosti,
i když bude pracovat na 30procentní
výkon. Záleží na nastavení proporcionálního
programu. Do kotle se přikládá
1krát týdně. Popel se vybírá jednou za
6 týdnů. Těsná spolupráce se španělským
partnerem přináší nejenom stálý
vývoj při spalování dřevěných pelet,
ale i hledání nových forem spalování,
momentálně olivových jader nebo
mandlových skořápek.
Nosným programem firmy Ling
(1992) je produkce univerzálního
retortového hořáku na pevná paliva
a od letoška výroba tohoto typu hořáku
na alternativní paliva pevná (Ling 20
A). Retorta znamená technologii spalování
paliv s vyšším podílem prchavé
hořlaviny. Šnekový podavač zajišťuje
pomalý přísun paliva. V kotlové zóně
zplyňování dochází k uvolnění prchavé
hořlaviny z paliva. Pod rošt se v zóně
vyhořívání přivádí spalovací vzduch,
jenž podporuje vyhořívání pevných
zbytků paliva, jimiž prostupuje uvolněná
prvchavá hořlavina. V dohořívací
zóně za vysoké teploty dohořívají spaliny,
promíchávané se spalovacím vzduchem.
Keramický katalyzátor mezitím
udržuje vysokou teplotu v dohořívací
zóně a vytváří turbulentní proudění
spalin. Konstrukční řešení spojení
retortového hořáku s keramickým
katalyzátorem má firma Ling chráněno
patentem č. 293 397. Hořák se využívá
v kotli na pevná paliva Licotherm se
zásobníkem paliva na 340 l.
Kotle Licotherm - typ AM 24 a AM
42 – mají regulovatelný rozsah výkonů
7 – 24, resp. 10 – 44 kW a účinnost
86/88 %. Teplota spalin dosahuje 110
– 250 °C.
Princip zvláštní konstrukce ohniště,
kdy se prchavá hořlavina uvolňuje
z vrstvy hořícího paliva a kumuluje
pod klenbou ohniště, využívají kotle
firmy Atoma. Za pomoci sekundárního
vzduchu a tahu komína se směs protahuje
přes rozžhavenou vrstvu hořícího
paliva. Sem se přivádí další sekundární
vzduch a směs za vysoké teploty
shoří. Výkon kotle je řízen přívodem
primárního vzduchu pod rošt. Jeho
množství se reguluje ručně nebo tepelným
regulátorem výkonu. Konstrukce
kotle umožňuje provoz jak na samotížnou
cirkulaci topné vody, tak na
nucený oběh s oběhovým čerpadlem.
Výrobce doporučuje při dlouhodobém
používání kotle využívat akumulační
nádrže. Proti přehřátí je kotel opatřen
vychlazovací smyčkou. Kotel Atoma
– Progres ECO – se vyrábí s výkony
20-49 kW a při spalování dřeva dosahuje
75procentní účinnosti. Jeho chod
je plně automatický: je osazen řídicí,
měřicí a regulační technikou pro ekologické
spalování. Řídicí jednotka
vyhodnocuje údaje s měřicích jednotek
(lambda sonda, laser) a vydává pokyny
k dvoustupňovému dávkování sekundárního
vzduchu a dodávce paliva do
spalovacího prostoru.
Nově vyvinuté kotle firmy Benekov
jsou typu ling 25 nebo 50, nebo pelling
27 a 50. Oba druhy spalují dřevěné
pelety i obilí. Regulátor kotle umožňuje
nastavení výstupní kotlové vody,
řízení režimu podavače paliva a ventilátoru,
nastavení parametrů útlumového
režimu a řízení oběhového čerpadla.
Součástí regulátoru je výstup na
pokojový termostat. Kotlové těleso je
svařeno z ocelových plechů. „Srdcem“
kotle je litinový hořák retortového
typu. Palivo putuje do kotle automaticky
ze zásobníku šnekovým podavačem.
Doprava je řízena samostatně,
elektronickou kontrolní jednotkou.
Motor podávacího zařízení je chráněn
termopojistkou. Kotle Benekov pelling
27 svou účinností přes 89 % převyšují
nejpřísnější požadavky evropských
i českých norem. /sas/