Vyvrtat tisíce otvorů pro kotevní systém technických instalací do železobetonového skeletu je práce pro skupinu pracovníků na několik dnů. Kdo to někdy dělal, ví, že výsledek často není stoprocentní a jsou nutné korekce a kompromisy. Díky využití metody BIM a robotizace to ale může být jinak. Podíl manuální lidské práce na stavbě bude do budoucna klesat a množství fyzicky náročných prací převezmou robotické stroje. Důležitou roli v tomto trendu hraje metoda BIM, především digitální model stavby (DiMS), který zahrnuje grafické a negrafické informace o stavbě. BIM tak neslouží jen ke správě informací o stavbě, ale otevírá také cestu k její robotizaci. Informace z DiMS se totiž dají použít pro řízení automatických nebo poloautomatických stavebních strojů. Poměrně běžně se dnes tento způsob využívá u liniových staveb, ale tím možnosti robotizace rozhodně nekončí. Důkazem může být robot Hilti Jaibot, stroj schopný během jediného dne automaticky vyvrtat až 600 otvorů pro kotevní systémy technických instalací (například rozvody elektřiny, vody, topení atp.). Vůbec poprvé je v Česku využit na stavbě nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) v Praze 7. „Když padlo rozhodnutí o stavbě nového sídla pro náš úřad, chtěli jsme tuto situaci využít k tomu, abychom v praxi ověřili možnosti zefektivnění celého projektu. A to především prostřednictvím příležitostí, které nám přináší digitalizace ve stavebnictví,“ vysvětlil Radek Haubert, vrchní ředitel správní sekce NKÚ a manažer projektu výstavby sídla. „Proto jsme vsadili také na metodu BIM a široké využití informačního modelu stavby. S využitím metody BIM byla například vytvořena metodika pro modelování celkových nákladů na vlastnictví a provoz budovy. Generálnímu dodavateli jsme také poskytli pro realizační fázi stavby její digitální model v otevřeném formátu IFC,“ doplnil Haubert, podle kterého NKÚ počítá také s využitím informačního modelu stavby pro následný facility manage- ment, a to včetně nástrojů CAFM.
Vrtá a označuje Vysoutěženým generálním dodavatelem je stavební společnost Porr. Zadavatel jí předal DiMS a ona pak vytvořila vlastní realizační digitální model stavby s tak vysokou podrobností, že je možné jej využít při vlastní stavbě. Součástí realizačního DiMS jsou také přesné informace (souřadnice) o kotevních systémech jednotlivých technických instalací. Tato data se přitom dají využít přímo pro řízení robotického stroje Hilti Jaibot. Pásový robot je pak schopen se samočinně pohybovat po určeném prostoru a vrtat jednotlivé otvory pro kotevní systém. Ty by se jinak musely do železobetonového skeletu udělat ručně, což obnáší fyzicky náročnou práci pro několik lidí v řádu dnů. Počet takových otvorů totiž může jít u budovy, jakou je budoucí sídlo NKÚ, do tisíců. Jeden robot to přitom zvládne za pouhé tři dny. „Digitální model stavby lze velmi úspěšně využít i v její realizační fázi,“ připomíná Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. „Zejména v oblasti silničního stavitelství je využívání DiMS k řízení robotických stavebních strojů již poměrně časté. NKÚ se v rámci pilotního projektu, na kterém spolupracujeme, rozhodl využít něco podobného i u pozemního stavitelství. Robot přitom nejen šetří lidskou práci, ale je rychlejší a také přesnější. Nemůže se splést,“ doplňuje Nechyba. K výhodám využití Hilti Jaibotu patří nejen jeho rychlost, tedy vyvrtání 600 otvorů za den, ale i jejich barevné označení lišící se podle toho, pro který z technických systémů budovy je ten který kotevní systém určen. To usnadňuje posléze práci všem, kteří kotevní systém a pak i jednotlivé technické systémy osazují.
Rozšířená i virtuální realita Podrobný realizační DiMS vytvořený na základě modelu v otevřeném formátu IFC umožňuje efektivnější správu informací během realizace stavby. Využití robotických strojů je jenom jedna z cest. Model s vysokou úrovní detailu totiž umožňuje i využití virtuální či rozšířené reality, jež může přispět nejen k optimalizaci procesů a snížení nákladů, ale také ke snížení chybovosti. /PK/
