Bezpečná spolupráce člověka a průmyslových robotů

Dílčí automatizaci výrobních a zpracovatelských procesů považuje tradiční renomovaný výrobce a dodavatel robotizovaných pracovišť, společnost ABB, za scénář budoucnosti, neboť výrobní postupy se musí ve zvýšené míře stávat pružnějšími. Jelikož to je ale při 100% automatizaci příliš nákladné, spočívá nejhospodárnější řešení často v dílčí automatizaci. Protože pohybující se roboti představují především pro člověka zdroj nebezpečí, bylo dosud obvyklé striktní oddělení pracovních dosahů ramen robotů od lidí a nemohlo tudíž docházet ke spolupráci. Použitím bezpečnostní senzoriky (světelné rošty, resp. mříže a laserové skenery) se částečně splňuje požadavek větší pružnosti, neboť minimálně u části robotizované buňky odpadá plot, resp. ohrada. V senzoricky zajištěné oblasti se dá přestavba robotizované buňky pak jednoduše dosáhnout přeprogramováním geometrie ochranného pole senzorů. Kooperace mezi člověkem a robotem není však tak jako tak možná. Pomocí nového funkčního softwaru SafeMove firmy ABB lze nyní pohyb robota řídit tak, že není nadále příčinou zranění člověka. Polohování a rychlost ramene robota je zde trvale hlídána volně programovatelným bezpečnostním řízením a porovnávána s předem nastavenými mezními hodnotami. Jestliže se osoby nacházejí v pracovním prostoru robota, pohybuje se omezení rychlosti podle bezpečnostní normy pro průmyslové roboty na 250 mm/s. Tím se může dělník a robot zdržovat současně ve svém prostoru a společně provádět pracovní úkony. Možnými bezpečnostními úkony jsou např. ruční ukládání nebo odběr obrobků úchopem, nebo vedení robota manipulačními řídicími páčkami a tlačítky. Jelikož dnešní bezpečnostní senzory mohou sledovat rovinu pouze dvourozměrně, nedá se trojrozměrný prostor celé buňky uhlídat, pokud jde o osoby a situace ohrožení. Prostorově snímající senzory, tj. kamery v budoucnosti zaplní tuto technickou mezeru a v současnosti nacházejí uplatnění v rámci bezpečnostních koncepcí v robotizovaných pracovištích a buňkách. Tímto problémem se intenzivně zabývá univerzita v Bayereutu a tam vyvinutý systém více kamer hlídajících pohyby v buňce je ověřován ve spolupráci s výzkumnými pracovníky společnosti ABB. V simulovaném prostředí tohoto systému přejímá dělník citlivé a složité pracovní postupy, zatímco robot přejímá silové pohyby nebo přesnosti prostorového polohování. G. HOLUB