Při své návštěvě v Japonsku přednesl
nedávno prezident Evropské
komise Manuel Barroso projev na
univerzitě v Kóbe, v němž nastínil
čtyři principy rozvoje vědomostní
spolupráce Evropské unie s Japonskem.
Podle jeho názoru je to prohloubení
politické součinosti, otevřená
přeshraniční vědeckotechnická
spolupráce, silnější dvoustranné
vazby a vytváření společných sítí.
Zdůraznil, že Japonsko řeší podobné
problémy jako Evropa. Stárnutí
populace, zostřování zahraniční
konkurence, zajištění ekonomického
růstu s minimálními negativními
vlivy na přírodní prostředí a sociální
stav společnosti při nedostatečných
přírodních zdrojích. Proto obě země
provádí ekonomickou reformu a staví
do popředí technologii. Vzhledem
k těmto společným zájmům a přátelským
vztahům by mohli mít oba
partneři ze spolupráce
prospěch. V názoru
na prospěch
z vědeckotechnické
spolupráce s Japonskem
je Komise
jednotná. V politické
spolupráci jsou
občas vztahy slabší
než v ekonomické
sféře. Ale když
uvážíme kolik toho
máme společného a jak blízké jsou
naše přístupy k řešení problémů, je
takové oslabovaní zbytečné, konstatoval
Barroso.
Když vyzýval k přeshraniční spolupráci
ve výzkumu a vývoji, prezident
Barroso zdůraznil, že národní
protekcionismus není dobrou strategií
pro výzkum. Náklady na špičkový
výzkum mnohdy přesahují
možnosti jednotlivých zemí. Zmínil
přitom stavbu mezinárodního
pokusného reaktoru ITER pro jadernou
syntézu. Pro námořní a environmentální
výzkum je mezinárodní
spolupráce nezbytná. Dokončené
jednání k uzavření evropsko-japonské
smlouvy o vědeckotechnické
spolupráci otevře cestu k posílení
dvoustranných vztahů. Společné
sítě napomohou oběma partnerům
k převedení výsledků spolupráce do
praxe a výrobků. Naší spolupráci je
nutno dát nový rozměr - spolupráci
znalostí, končil Barroso svůj projev.
/šmí/
