Energetické společnosti z USA znovu zvažují bezpečnostní rizika spojená s využíváním zařízení vyrobených v Číně. V některých invertorech solárních panelů totiž odborníci objevili neidentifikovaná komunikační zařízení. Podobné nezdokumentované technologie byly zjištěny také v některých čínských bateriích. Invertory neboli měniče napětí mají v solárních elektrárnách zásadní funkci — přeměňují stejnosměrný proud ze solárních panelů na střídavý, který je kompatibilní s elektrickou sítí a běžnými spotřebiči. Jde tedy o klíčové komponenty v infrastruktuře obnovitelných zdrojů energie. Navrženy jsou tak, aby umožňovaly vzdálený přístup pro údržbu a aktualizace. Energetické společnosti však do nich instalují vlastní firewally, aby zabránily nepovolené komunikaci s výrobcem. Přesto američtí odborníci při kontrole zařízení napojených na rozvodné sítě narazili na nečekaný problém — v některých čínských invertorech byly nalezeny komunikační komponenty, které nebyly uvedeny v konstrukční dokumentaci. V posledních devíti měsících byly podobné nezdokumentované technologie zjištěny také v některých čínských bateriích. Pokud by tato zařízení dokázala obejít bezpečnostní ochrany, Čína by mohla na dálku měniče ovládat — například je vypínat nebo měnit jejich nastavení. To by mohlo vést k narušení stability elektrické sítě, výpadkům proudu a dalším vážným škodám na energetické infrastruktuře. „Mnoho lidí a institucí si neuvědomuje rizika využití bateriových úložišť a komponentů vyrobených v Číně. A to rizika zejména kybernetická. Hardware i software je vyroben v Číně, a proto nelze zjistit, kam všude se data ukládají a posílají. Nikdo tak nemůže vyloučit zneužití bateriových úložišť na úspěšnější útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, ale i ochromení činnosti větších i menších firem a institucí,“ říká Pavel Bursa z Resacs. Exponenciální růst střešních so-lárních systémů přitom výrazně zvyšuje počet přípojných bodů k síti. To pak vytváří rostoucí zranitelnost energetických systémů, kterou by hackeři mohli zneužít. „Nejzávažnějším dopadem mohou být kaskádové poruchy sítě, které představují čím dál větší problém,“ říká Roman Kümmel z Počítačové školy GOPAS. Asi nejzásadnější bezpečnostní hrozbou je možnost vzdálené kontroly baterie s cílem poškodit konkrétního zákazníka anebo v případě kontroly větší skupiny baterií dokonce celou energetickou síť. Baterie lze na dálku ovládat nejen ve prospěch uživatele, ale též se zlým úmyslem tuto schopnost zneužít, ať už v rámci masivnějšího kybernetického útoku proti infrastruktuře státu jako celku, nebo třeba s cílem poškodit konkrétní firmu ze strany zahraniční konkurence. „Baterie vyrobené v České republice nebo v Evropě mají významnou výhodu v tom, že přestože některé komponenty, například články, jsou vyrobeny v Číně, architekturu a zejména software používají tuzemští výrobci vlastní. Díky tomu nemá čínský výrobce součástek do baterie vzdálený přístup a data zůstávají v EU,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs a dodává: „Navíc, české baterie jsou často vybaveny pokročilými bezpečnostními systémy, které monitorují a regulují jejich provoz. Tyto systémy mohou detekovat potenciální hrozby a reagovat na ně v reálném čase. Díky těmto opatřením jsou baterie vyrobené v ČR nejen bezpečnější, ale také spolehlivější.“ /mh/
