ABB transformuje Ostravu v E vropské centrum průmyslové robotiky

Bezmála 90 let poté, co bratři Čapkové darovali světu termín „robot“, nabírá trh průmyslové robotiky u nás na dechu. Robot v českých továrnách už není exotikou, ani drahou technickou hračkou, ani okázalým elementem firemního image pro návštěvy novinářů a zástupců kooperantů. Pro český podnikový management nejsou důležité pouze parametry robotického hardware, ale i zakomponovaný software a také kompatibilita nového robota s již existujícím technickým vybavením dotyčné linky, či celé produkční a manipulační báze firmy. Nabídka jednotlivých typů robotů je u nás velká. Stejně jako škála pohnutek kupovat je a instalovat v konkrétních dílnách a skladech. Ředitelé firem si uvědomili, že jim účinně pomáhají řešit problémy způsobené absencí kvalifikovaných pracovníků i stále dražší pracovní silou. Odvětvově česká podniková sféra disponuje největším počtem robotizovaných pracovišť v automobilovém, strojírenském a metalurgickém průmyslu. Technologicky: nejvíce robotů se u nás uplatňuje při obloukovém a bodovém svařování, při obsluze strojů, při manipulaci s materiály a polotovary a při povrchových úpravách výrobků. Chronologicky: roboty začaly u nás v masovém měřítku na počátku 90. let nasazovat především zahraniční investoři a firmy se zahraniční kapitálovou účastí. Ponejvíce z automobilového průmyslu a u jeho subdodavatelů. Dnes je kupují po zevrubné výrobní, finanční a odbytové analýze i malé a střední české podniky. A jak se postupně saturuje český trh s průmyslovou robotikou, jsme svědky dalšího jevu: diferencují se konkrétní požadavky a nároky klientů. Na českém trhu se snaží uplatnit několik rozhodujících producentů této sofistikované techniky z Evropy i ze zámoří. Propadl by na něm, pokud by se omeziI jen na početně, funkčně, či výkonově limitovanou řadu hardwaru. Svou techniku musí vybavit specializovaným (a přitom jednoduchým a přehledným) softwarem s možností jeho upgradingu v budoucnu a vybudovat u nás pružně fungující síť záručního i pozáručního servisu a školicích pracovišť. Někteří začínají zvát k návrhům a k realizaci exaktních projektů – systémové integrátory. Stále více českých podniků požaduje nikoliv robotizaci jednoho, či dvou výrobních a manipulačních uzlů, nýbrž celých produkčních linek. Český zákazník „roste“: odborně, investičně i jazykově. Přesto žádá, aby jím zakoupená technika s jeho zaměstnanci komunikovala česky a každý element budoucí linky aby co nejdetailněji respektoval jeho individuální výrobní možnosti a požadavky. Pokud mu zahraniční výrobce vyhoví a nadto disponuje vlastním vědecko-výzkumným zázemím, jež je s to udávat i nové hardwarové a softwarové trendy v průmyslové robotizaci, pak nachází v české firmě nejenom spokojeného, ale dlouhodobě loajálního zákazníka. Roboty s visačkou AB Tyto skutečnosti si uvědomil nadnárodní gigant ABB. Na českém robotickém trhu se už „zabydlel“ a nyní hodlá odtud expandovat na východ i na jih od našich hranic. Jeho robotickým centrem se u nás stala až donedávna okrajová transformační výspa s vysokou nezaměstnaností – Ostrava. Zde se také nachází její EAWC (European Arc Welding Center) – Evropské centrum robotizovaného svařování. Technici ABB se u nás starají o 1500 robotů instalovaných doslova ve všech krajích. Tady jich působí třicítka nejzkušenějších. K ní se připojilo také 6 projektových manažerů. A návdavkem nutno připočíst 9 specialistů zabývajících se montážemi svařovacích buněk a 9 opravářů v servisním a repasovacím útvaru. „Nemá smysl čtenářům TT zdůrazňovat, že tu disponujeme celodenním/celoročním skladem dílů, že tu klientům předvedeme standardní robotizovanou svařovací buňku, stejně jako navrhneme specializovaný projekt,“ vítá nás v moderním objektu Ostravě – Hrabové manažer divize robotiky ABB Ing. Ivo Semerád. „Mnozí už nás znají a používají naši techniku. Spíše bych upozornil na 1 technickou lahůdku v našich zařízeních, kterou jistě ocení: na tzv. black-box.“ S jistým zjednodušením ji lze označit za analog černé skříňky z letadla. V případě robota s visačkou ABB zaznamenává všechny důležité technické a technologické faktory při jeho působení u zákazníka. Servisní pracovníci pravidelně zajíždějí do továren a nejméně jednou ročně zkontrolují stav každého black-boxu. Pokud zaregistrují určité trendy ve fungování jednotlivých uzlů i celého zařízení, pohotově a v předstihu je opraví a zároveň poučí zákazníka. Získají tak obě strany: ABB, coby seriozní výrobce a servisní centrum průmyslových robotů, i její zákazník. Roboty mu slouží dlouhodobě spolehlivě a bez výpadků. n „A co až mu jednou váš robot doslouží? „Ani to není problém. Můžeme mu jej buď repasovat, anebo nabídnout jiný. To druhé řešení v situacích, kdy nelze dlouhodobě narušit hladký běh jeho výrobních linek.“ n „A co když přijde zákazník s limitovanými prostředky?“ „Hledáme s ním nejschůdnější řešení a leckdy mu vyhoví předpřipravený repasovaný model s roční zárukou.“ n „A co projekty na klíč?“ „Samozřejmě, vyhovíme i takovým klientům. K tomu použijeme naše ROBOT-studio pro programování a simulace v 3D modelech. Zákazník získá nejenom konkrétní studii optimálně robotizovaného uzlu nebo linky, ale i balík důležitých dat pro její budoucí produkční a kvalitativní parametry. Pokud už klient nějakými roboty ABB disponuje a je s nimi spokojen, jsme schopni je zakomponovat i do nového projektu.“ V moderní hale nám pracovníci ABB ukázali další pozoruhodné technické řešení: robotizované svařovací buňky Flex-Arc® se implementují nejenom se simulačním softwarem Virtual Arc pro ladění svařovacích parametrů a pro stanovení optimálního tvaru svaru a jeho kvality. Součástí vybavení buňky je tzv. býčí oko. Toto zdánlivě nenápadné zařízení v reálných podmínkách (doslova na výrobní lince u zákazníka) permanentně sleduje přesnost kalibrace svařovacích hořáků. Netřeba dodávat, jaké technické, kvalitativní i hodnotové dopady by mohlo mít opomenutí této operace, resp. nakolik by přišlo firmu několikadenní či několikatýdenní čekání, až se do ní dostaví kontrolor-specialista a zjedná nápravu. Zdejší robotizovaná svařovací technika se může opřít také o funkci error-handling. Robot sám diagnostikuje případnou poruchu, zastaví probíhající operaci, vrátí do standardní polohy, umožní eliminaci poruchy a poté se vrátí zpět do operační polohy. Pokud je to technologicky a ekonomicky proveditelné, dokončí ji v nejvyšší kvalitě. n „Proč ve vaší nové hale stojí tolik repasované techniky?“ „Má to několik důvodů. Řada našich robotů byla instalována v tepelně, vlhkostně, či prašně exponovaném prostředí. Nahradila tam člověka a odbřemenila jej od těžké, nebezpečné a monotónní práce. Když si robot odsloužil své, jsme schopni jej po zátěžových testech 152 nejvíce namáhaných bodů repasovat na bázi ISO 9001 a klientovi (stávajícímu či novému) nabídnout s novými díly s jednoroční zárukou.“ Převedeno do každodenní reality: při vstupním technickém auditu se neprovádí pouze celková vizuální kontrola. Při ní nejhůře obstojí (logicky) roboty instalované v náročných metalurgických a těžebních provozech. Zevrubnou analýzou tu projde celý hardware i softwarové vybavení robota. Ověřuje se řídicí systém stroje, jeho dynamický režim, provádí se olejové analýzy, testy brzd a řada dalších kontrol. Zjištěné údaje pak poslouží pro vypracování individuálního posudku robota a pro příp. návrh jeho oprav. Zbylé stroje, kde by se repase ani technicky, ani ekonomicky už nevyplatila, se tu rozmontují. Inženýring na světové úrovni Ostraváci dokáží nejenom instalovat nové, či opravit starší roboty. Ve vedlejším Operačním centru CZOPC se aktivně zapojili do mezinárodních projektů, realizují tu na špičkové úrovni inženýring a vývoj průmyslových informačních systémů a poskytují zákaznickou podporu nejenom v tradičních domácích a evropských průmyslových oborech, ale i pro nás v nejednom exotickém – kupř. v námořním transportu. Podle svého šéfa Ing. Ivo Formánka, CZOPC pracuje výhradně na export. Jeho pracovníci jsou členy různých mezinárodních inženýrských týmů. Zhruba 90 % se zabývá vývojem a aplikacemi systémů pro řízení výrobních technologií v metalurgii, chemii a farmacii, ve výrobě cementu, v těžbě a zpracování surovin. Vbrzku k nim přibydou ještě systémy pro řízení výroby papíru a buničiny. A když už padla zmínka o námořní přepravě, výzkumné aktivity se soustřeďují do sféry konstrukce pohonů námořních plavidel pro převoz ropy a zemního plynu. Příslovečnou třešničku na zdejších badatelských a inženýringových aktivitách představuje vývoj a testování aplikačního softwaru kategorie CPM (Collaborative Production Management), dříve MES (Manufacturing Execution Systems – výrobní informační systémy). Ostraváci se aktivně zapojili do vývoje Knowledge Manager – systému zajišťujícího sběr, statistické zpracování a historizaci provozních dat. Participovali rovněž na Expert Optimizer, jenž optimalizuje poměr kvality a ceny příslušné technologické procesy na bázi provozních dat. Ivo Formánek stál u počátků CZOPC. Tehdejší inženýrské oddělení Metals Engineering Group poskytovalo své služby výhradně ABB. Dnes patří ostravské CZOPC mezi čtyři rozhodující oborová světová centra: vedle OPC India v Béngalúru, jež se specializuje na globální projekty, OPC Mexico, které podporuje projekty v Severní Americe a OPC v egyptské Káhiře, a to podporuje projekty v arabském světě. Vbrzku k nim přibyde OPC Brazílie pro projekty v Jižní Americe. n „Na co se CZOPC zaměří do budoucna?“ „Prodáváme znalosti svých inženýrských týmů. Jejich složení i kvalita se průběžně mění. Určitě nejde o žádnou jednoduchou montáž či výrobu. Budování znalostí a dobré reputace vždy vyžaduje čas a úsilí. Zároveň třeba respektovat, že sílí i konkurence. Zvláště z Asie. Pro CZOPC z toho plyne dosáhnout maximálně efektivního inženýringu, ještě přesněji – kvalitního a za rozumnou cenu. Pro mě osobně je největší výzvou, abychom úspěšně obstáli v konkurenci s ostatními inženýrskými týmy ABB.“ Nová šance pro starý provoz A ještě jednu zastávku jsme učinili v Ostravě: ve vítkovickém AP Service – DMI motory. Rozkládá se na místě někdejší navíjárny VŽKG. V 90. letech to se zdejší rozlehlou halou vypadalo všelijak. ABB správně vyhodnotilo profesionální kvality zdejších techniků a ze Švédska sem přemístilo výrobu stejnosměrných motorů se statorovou osovou výškou 180-225. Vloni přišla další výzva: statory s výškou 180-400. Podnik dnes zaměstnává 30 lidí a týdně odesílá do Skandinávie až 15 výrobků pro finalizaci v nejvyšší kvalitě. Jako součást výrobních linek nacházejí uplatnění v gumárenských a metalurgických provozech po celé Evropě. Mnozí z vás se s nimi mohli také setkat o letošní lyžařské dovolené v Alpách. Slouží tam k pohonu lyžařských vleků a lanovek. ABB vsadilo v Ostravě na průmyslovou robotiku, na kvalitu a high-tech. A ruku v ruce s tím na erudované, zkušené pracovníky. Tahle kombinace musí vyjít. /bs/