Technologie nanočástic vody odstraní ze vzduchu téměř všechen ultrajemný prach
Výzkumný tým jihokorejského institutu KAIST vyvinul novou důvtipnou technologii čištění vzduchu na bázi vody. Jejich nové zařízení pro čištění vzduchu je založeno na elektrosprejování vody. Dokáže rychle odstraňovat ultrajemné prachové částice, aniž by potřebovalo filtry, nevytváří ozon a má velmi nízkou spotřebou energie. Během krátké doby dokáže odstranit i extrémně jemné částice o velikosti PM0,3 (průměr 0,3 μm), které jsou zhruba 200× tenčí než lidský vlas. Kromě toho vykazuje...
Tichý zabiják se stal požehnáním pro katalyzátory palivových článků
Katalyzátory typu jádro—skořápka (core—shell) jsou tvořeny dvěma různými kovy. Vnitřní jádro se složením liší od vnější skořápky. Bývá obvykle vyrobeno z levnějšího kovu, zatímco skořápku tvoří platina podporující chemické reakce probíhající v palivových článcích. Díky této konstrukci lze zachovat vysoký výkon při katalýze a zároveň výrazně omezit spotřebu drahé platiny. Pro vytvoření fungující struktury katalyzátoru jádro—skořápka je ovšem nutné nanést na povrch jádra...
Rekonfigurovatelné mikroroboty pomohou s regulací oxidu uhličitého
Vozidla a budovy pro extrémní podmínky, jako například kosmické lodě, ponorky nebo neprodyšně uzavřené kryty, nutně potřebují systémy pro regulaci oxidu uhličitého. Jde o technologie, které manipulují s molekulami tohoto plynu a zajišťují, že vzduch zůstává po dlouhou dobu dýchatelný. Soudobé systémy pro zachycování a uvolňování oxidu uhličitého spotřebují značné množství energie, protože využívají materiály, které je po zachycení plynu nutné zahřívat na vysoké teploty...
Chytrý materiál se širokým uplatněním mění barvy na povel
Odborníci z Floridy přicházejí s revoluční technologií pro vytváření barev, které lze měnit na „požádání“. Jde o strukturální barvy, které nevyužívají barviva ani pigmenty. Mohly by najít uplatnění například v informačních a reklamních displejích, adaptivním maskování nebo inteligentních bezpečnostních štítcích. Strukturální barvy nabízejí mnohé výhody. Jejich praktické využití ale dosud naráželo na potíže s dynamickou změnou barev. Tým z Floridské univerzity proto vyvinul...
Nanostrukturované povlaky fyzicky propíchnou bakterie skrz naskrz
Zbrusu nové využití kovovo-organických struktur (MOF — metal-organic frameworks) objevili vědečtí pracovníci švédské Technické univerzity Chalmers. Pokud mají vhodný design, mohou tyto materiály nově příchozí bakterie doslova nabodnout, propíchnout a zlikvidovat předtím, než se přichytí k povrchu. Jakmile se totiž bakterie na povrchu úspěšně uchytí, začnou se množit a v mnoha případech zároveň vytvářejí biofilm, biomechanickou vrstvu slizu, která je chrání a velmi komplikuje...