Muzeum medicínské techniky firmy Siemens v německém Erlangenu se dočkalo slavnostního otevření. Na ploše 400 metrů čtverečních je představen vývoj lékařských technologií, což je oblast, ve které hraje firma Siemens klíčovou roli již více než 160 let - od lékařského zobrazování až po laboratorní diagnostiku. Návštěvníci se zde mohou prostřednictvím multimediálního formátu seznámit s důležitými inovacemi, které v minulosti znamenaly důležitý pokrok v lékařství, a to od počátků v polovině 19. století až do dneška. V historickém prostoru, který byl v minulosti využíván jako výrobní dílna z roku 1893, jsou instalovány přístroje, jako je první rentgen nebo systémy pro počítačovou tomografii (CT) a pro magnetické rezonanční zobrazování (MRI). Navíc jsou zde také doplňkové informace a vysvětlení, jak tyto technologie fungují.
Lékařské muzeum firmy Siemens sleduje vývoj různých technologií a vypráví o osudech průkopníků. Vše začal Werner Siemens, který v roce 1844 poprvé použil pro lékařské účely jeden ze svých objevů, když využil elektřinu, aby se pokus zmírnit bolesti zubu svého bratra Friedricha. Již o tři roky později se Siemens dal dohromady s Johannem Georgem Halskem a založili firmu Siemens & Halske se sídlem v Berlíně, která kromě telegrafů vyráběla elektrické lékařské přístroje. V té době vznikla také společnost Reiniger, Gebbert & Schall (RGS) zabývající se lékařskými technologiemi, která již brzy poté začala dodávat rentgenky samotnému Wilhelmu Conradu Röntgenovi - objeviteli rentgenových paprsků. Právě historická dílna firmy RGS z roku 1893 je nyní domovem medicínského muzea firmy Siemens. V letech 1932 a 1933 se pak RGS a její dceřiné společnosti spojily s divizí lékařských technologií Siemens & Halske, aby tak vznikla firma Siemens-Reiniger-Werke AG. A to byl počátek výroby medicínských přístrojů u společnosti Siemens.
Uplatnění rentgenových paprsků na přelomu 20. století položilo základ lékařskému zobrazování. Svědkem těchto počátků je rentgenová jednotka z roku 1902, kterou zkonstruoval Friedrich Dessauer, jehož podnik Elektrotechnisches Laboratorium Aschaffenburg (ELA) později koupila RGS. Nedlouho poté byly objeveny také další účinky expozice rentgenovému záření a léčba ozařováním se stala důležitou částí medicíny s prokazatelným přínosem.
Další sekce je věnována relativně mladé oblasti lékařského zobrazování: počítačová tomografie (CT) a magnetické rezonanční zobrazování (MRI). Firma Siemens je vůdčí silou, která již od počátku pohání vývoj obou těchto technologií. Důkazem je první německý MRI obraz - obraz paprikového lusku zaznamenaný v roce 1980. První systémy firmy Siemens obou typů, MRI skener Magnetom (1983) a počítačový tomografický skener Siretom (1975), které byly vyvinuty pro diagnostiku v oblasti hlavy, jsou dalšími exponáty v lékařském muzeu firmy Siemens. Hned vedle, v oblasti věnované ultrazvukovému zobrazování, je vystaven přístroj, který uskutečnil průlom do ultrazvukové technologie: Vidoson, uvedený na trh v roce 1965, byl úplně prvním přístrojem, který dokázal zobrazovat ultrazvukové obrazy v reálném čase, takže umožňoval pozorovat pohyby v lidském těle. Dnes je ultrazvuk nedílnou součástí moderní péče o těhotné ženy.
Lékařské muzeum firmy Siemens se ale nezaměřuje jen na zobrazování; pozornost je věnována i jiným oblastem lékařských technologií, ve kterých firma Siemens hraje klíčovou roli, jako je např. audiologie. Prostor zde má i Louis Weber, který v roce 1911 vyvinul první elektrické sluchadlo značky Siemens, Phonophor. Další audioprezentace dává vzpomenout na Williama Neindorfa, který v roce 1890 sestrojil první německou elektrickou zubní vrtačku. A na švédského vynálezce Rune Elmqvista, který v padesátých letech minulého století vytvořil první plně implantovatelný kardiostimulátor; v té době pracoval pro firmu Elema-Schönander, která se později stala firmou Siemens-Elema.