Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, zveřejnila výsledky výzkumu veřejného mínění zaměřeného na obecnou znalost drahých kovů v ČR. Mj. potvrdil, že třetina populace chybně považuje měď za drahý kov. Naopak jen 4 % respondentů správně uvedla, že se drahé kovy nacházejí v okenních tabulích. 65 % ví, že drahé kovy lze recyklovat. Z výsledků výzkumu vyplývá, že 96 % respondentů považuje za drahý kov zlato a 80 % stříbro. Naopak rhodium, které patří do skupiny platinových, vybralo pouze 14 % Čechů. Pro zajímavost: 45 % dotazované mužské populace zařadilo mezi drahé kovy paladium, zatímco tutéž správnou informaci uvedlo pouze 26 % respondentek.
Drahé kovy, převážně zlato, stříbro, platina a paladium se objevují i v mnoha předmětech každodenní potřeby. Jejich výskyt byl nejčastěji správně označen v technologických zařízeních: mobilní telefon (73 %), počítač (70 %), televizor (70 %), nebo automobil (40 %). Naopak 20 % Čechů se mylně domnívá, že drahé kovy jsou obsaženy také v žárovce. Pouze 4 % respondentů odpověděla, že se drahé kovy vyskytují v okenních tabulích. Přitom nás před slunečním zářením chrání právě vrstva nanočástic stříbra. Ještě nižší povědomí (2 %) panuje u výskytu drahých kovů v záchranných airbazích v autě, kde se paladium využívá do rozbušek. Že jsou drahé kovy obsaženy v autokatalyzátoru si správně uvědomuje 56 % respondentů.
Velmi důležité využití mají jednotlivé drahé kovy také v medicíně: v lékařství se (co do objemu) nejvíce využívá stříbro, a to hlavně pro svoje dezinfekční a antialergenní vlastnosti. Toho si je podle výsledků výzkumu vědomo 21 % Čechů. Horší znalosti má česká populace v oblasti těžby zlata: pouze 19 % respondentů určilo oblast u obce Mokrsko jako největší naleziště zlata v ČR. Státem, v němž se v současné době těží nejvíce zlata na světě, je Čína. Tuto možnost však vybrala jen 3 % Čechů. Polovina respondentů se mylně domnívala, že hlavním regionem světové těžby zlata je Jihoafrická republika.
Výzkum realizovala agentura IPSOS na reprezentativním vzorku 500 obyvatel ČR. Bylo reflektováno složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Obecně je znalost o obsahu drahých kovů nejlepší u nejmladší části dospělé populace (18 - 25 let).