Když přemýšlíme o umělé inteligenci (Artificial Intelligence – AI) a robotech, často nám přijdou na mysl postapokalyptické vize děsivých, superinteligentních strojů ovládajících svět, nebo dokonce vesmír. Mnohé filmy jsou odrazem tohoto strachu.
Dnešní umělá inteligence nevypadá jako znepokojující sci-fi. Spíše provádí mnoho zdlouhavých a manuálních úkolů a poskytuje informace od systémů rozpoznávání a konverzace po prediktivní analytické vzorce a autonomní systémy.
V této souvislosti by skutečnost, že vlády a vojenské organizace investují velké prostředky do umělé inteligence, neměla být ani tak znepokojivá, jako spíše zajímavá. Způsoby implementace strojového učení a umělé inteligence umožňují lidem lépe vykonávat jejich stávající úkoly a velmi zajímavé je vidět, jak jsou stroje inteligentnější, aby lidem lépe porozuměly a kontrolovaly prostředí kolem sebe.
Myšlenka využití umělé inteligence ve vojenské oblasti nabývá v poslední dekádě na významu, jak jsme dokumentovali v první části tohoto článku v minulém vydání (TT č. 19/2020).
Americká armáda využívá umělou inteligenci mnoha způsoby, například v prediktivní údržbě. Techniky AI mohou pomoci předvídat, kdy je třeba vyměnit nebo opravit součásti letadel, lodí, tanků a aut, než dojde k poruše. Snižují se tak velice významně investiční a provozní náklady a zvyšuje se také provozní bezpečnost.
Doslova senzace se odehrála na srpnovém summitu agentury Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) nazvaném Electronics Resurgence Initiative (ERI) a Symposium Microsystems Technology Office (MTO). V poslední den soutěže porazil algoritmus umělé inteligence Heron Systems ve virtuálním souboji živého stíhacího pilota v simulátoru Lockheed Martin F-16 hladce 5:0.
SIGNÁLY PŘÍMO Z MOZKU
Jak jsme uvedli minule, Američané také vyvíjejí na principu AI konverzační zpravodajskou platformu, která umožní vojákům přímo podávat hlasové příkazy místo složitého vyťukávání kódu na displej. Někdy je i slovní komunikace pomalá. Navíc člověk potřebuje při rozhodování ve stresových situacích bleskurychlou pomoc v podobě informací a alternativních řešení.
Například při pohybu v určitém areálu se skupina vojáků stane terčem ostřelování z nedaleké budovy, za jejichž okny se mihnou nějaké stíny. Sotva znatelné pohyby mohou znamenat nebezpečí. I když je nablízku průzkumný dron, trvá přece jen poměrně dlouhou dobu, než zašle obrazy ze svého průzkumu, než jsou v centrále vyhodnoceny a než se dostanou k postupujícím vojákům, kteří se podle nich mají rozhodnout, zda a kudy budou pokračovat.
Jedno z řešení nyní vyvíjejí vědci v Armádní výzkumné laboratoři (Army Research Laboratory – ARL), kteří zkoumají měření, zpracování, analýzu a přenos elektrochemických signálů z lidského mozku. „Pracujeme na přizpůsobení senzoru, který by měřil prvky mozkové činnosti,“ řekl novinářům Dr. John Touryan, výzkumný pracovník z oddělení kognitivní neurovědy této laboratoře.
Vědci chtějí propojit informace z dronů či jiných průzkumných prostředků a z toho, co vidí v dané situaci různí vojáci z různých úhlů. Mnohdy spolu nemohou v dané situaci mluvit. „Když oko uloví něco zajímavého,“ vysvětluje dr. Touryan, „generuje v mozku elektrickou odezvu, která může být poté změřena, vypočtena, zpracována a dál šířena.“
V této souvislosti připomeňme, že už nyní nosí američtí vojáci v určitých situacích brýle Hololens pro noční vidění a tepelné hodnocení okolí na bázi tzv. rozšířené reality (Augmented Reality, AR) obohacující reálný svět o digitálně vytvořené prvky. Společnost Microsoft plánuje dodat americké armádě v příštích několika letech až 100 000 AR brýlí. V rozpočtu na rok 2021 je plánováno zhruba 40 000 AR brýlí. Samotný hardware má pro armádu hodnotu téměř půl miliardy amerických dolarů. Současné brýle Hololens-2, které váží více než 1 kg, mají být nahrazeny další verzí o hmotnosti pouhých 800 g.
Prostřednictvím brýlí – armáda jim říká „integrovaný vizuální augmentační systém“ (IVAS) – vojáci vidí taktické cíle a pohyby ostatních vojáků jako digitální grafiku v prostoru. Displej lze přizpůsobit potřebám jednotlivých vojáků.
A do těchto brýlí by se mohly nasadit mobilní senzory pro sledování pohybu očí. Díky umělé inteligenci by se informace získané z průzkumného dronu, ale i z očí a mozků různých vojáků doplněné o momentální stav počasí, reliéf terénu a fyziologický stav vojáka zpracovaly a ve zlomku sekundy by se objevily na stínítku VR brýlí. Samozřejmě také v počítači na velitelském stanovišti.
Elektrický proces probíhá tak rychle, že signály mohou být detekovány a přenášeny ještě dřív, než si lidský mozek kognitivně uvědomí, co viděl. Tento proces funguje částečně proto, že většina systémů AI je obecně inspirována biologickými strukturami nervů zraku savců a je na nich založena.
Výsledkem je fakt, že zmíněná budova s ostřelovači pak může být okamžitě analyzována a přenesena do počítače vybaveného rozsáhlou databází potenciálních odpovědí nebo variant řešení.
Dr. John Touryan říká: „Chceme používat AI a lidi jako součást dynamického systému a kombinací nebo současným sloučením atributů člověka maximalizovat bojový úspěch.“
ROZHODNE TECHNOLOGIE, NEBO ČLOVĚK?
Po týdnech cvičení v tísnivém arizonském pouštním vedru provedla americká armáda pod názvem Corvengence 2020 v provizorním areálu Yuma sérii živých zásahů s cílem ukázat, jak mohou systémy umělé inteligence spolupracovat, aby automaticky detekovaly hrozby, poskytovaly údaje o cílech a doporučovaly reakce zbraní, a to bleskovou rychlostí. První ze série každoročních demonstrací využívajících umělou inteligenci, sítě a software příštích generací ukázala, jak chce armáda v budoucnu bojovat.
Vojáci dokázali pomocí řetězce umělé inteligence, softwarových platforem a autonomních systémů odebrat data ze senzorů ze všech domén, transformovat je do cílených informací a vybrat nejlepší zbraňový systém, který by reagoval na danou hrozbu během pouhých několika sekund. Výsledky potvrdily, že tyto umělé inteligence a autonomní schopnosti zkrátily časovou osu od senzoru k povelu střelce – čas, který trvá od shromáždění dat senzoru do okamžiku, kdy je nařízen zásah zbraňového systému – z 20 min na 20 s.
„Zde používáme umělou inteligenci a strojové učení několika způsoby,“ řekl novinářům brigádní generál Ross Coffman, ředitel mezifunkčního týmu bojových vozidel nové generace. „Využili jsme umělou inteligenci k autonomnímu provádění pozemního průzkumu, použití senzorů a poté jsme tyto informace předali zpět.“
V tomto případě použila armáda ke snímání bojiště senzory pracující na nízké oběžné dráze Země. Snímky byly posílány na pozemní stanici Titan umístěnou na základně Lewis McCord ve Washingtonu, kde byly zpracovány a propojeny novým systémem zvaným Prometheus. Jeho jádro tvoří systém AI, který přijatá data ze senzorů analyzuje, vyhodnocuje a identifikuje cíle. Vše se odehrává během několika sekund.
Jakmile vojáci znají svůj cíl, musejí se rozhodnout, jak nejlépe reagovat. K optimalizaci pomáhá Firestorm. Jednoduše řečeno, jde o počítačový mozek, který doporučuje, odkud a jakou zbraní by bylo nejlepší zaútočit na blížící se hrozbu, a aktualizuje operační obraz o situaci nepřítele i pozici vlastních sil.
Systém AI funguje v soupravě Tactical Assault Kit. Jakmile do programu vstoupí nové hrozby, Firestorm zpracuje terén, dostupné zbraně, vzdálenosti, počet dalších hrozeb a určí, který palebný systém by měl na danou hrozbu zareagovat. Operátoři mohou doporučení systému posoudit a doladit pouhými několika kliknutími myší a odeslat rozkazy vojákům nebo zbraňovým systémům během několika sekund od zjištění hrozby.
Při cvičení v poušti vybral systém jako nejefektivnější zásah dělostřelectva s rozšířeným dosahem. Operátoři schválili volbu algoritmu a dělo okamžitě vystřelilo na cíl vzdálený 40 km. Proces od identifikace cíle k odeslání rozkazu se uskutečnil rychleji, než náboj zasáhl cíl.
Vojáci by proto měli s umělou inteligencí zacházet jen jako s jinou formou inteligence. Někteří pozorovatelé z těchto demonstrací, jako je Corvengence 2020, docházejí k závěru, že při dostatečném množství dat a výpočetní síly může AI splňovat parametry lidské inteligence, nebo je dokonce překračovat.
Na novinářskou otázku, jak armáda implementuje principy etického používání umělé inteligence přijaté na začátku tohoto roku ministerstvem obrany USA, generál Coffman poukázal na lidskou bariéru mezi systémy umělé inteligence a smrtícími rozhodnutími.
„Tato technologie k odstranění lidských práv existuje, ale armáda Spojených států je založena na etice. Člověk není odstraněn z řetězce rozhodování. Umělá inteligence identifikuje geograficky umístěné nepřátelské cíle. A člověk pak musí rozhodnout, zda na ně chceme zaútočit.“