Barvy mohou výrazně ovlivnit fyzikální parametry barveného objektu. Nejbělejší barva světa vstoupila mezi Guinnessovy světové rekordy a zároveň otevřela cestu k moha novým aplikacím.
Díky snížení tloušťky je nyní nejbělejší barva ideální např. pro snižování závislosti letadel nebo aut na klimatizaci © FotoMaximum/iStock
Xiulin Ruan z americké Purdue University a jeho spolupracovníci v roce 2020 představili nejbělejší barvu světa. Mimo jiné se následně ukázalo, že tato barva natolik ochlazuje povrch, na němž je nanesena, že se to projeví úsporou na klimatizaci. Ruan prozradil, že ho kontaktovali představitelé snad všech možných odvětví, kde by bylo možné jejich barvu využít, od výrobců kosmických lodí až po oděvní a obuvnické firmy. Tito zájemci podle Ruana stále opakovali dvě zásadní otázky: Kde je možné tu barvu sehnat a mohli byste zařídit, aby byl nátěr tenčí?
Původní rekordně bílá barva z roku 2020 je založená na nanočásticích síranu barnatého. Odráží asi 98,1 % dopadajícího slunečného záření a ve venkovních podmínkách ochladí povrch pod sebou o více než 4,5 °C pod okolní teplotu prostředí. Pokud by si někdo touto barvou natřel střechu domu, měl by během horkých období teoreticky uspořit značné množství energie na klimatizaci.
Má to ale háček. Původní barvu je nutné nanášet ve vrstvě o tloušťce nejméně 400 μm. Na střechách či budovách to není takový problém, ale u objektů s přesnými rozměry to představuje podstatnou komplikaci. Badatelé proto vyvinuli nový recept, který představuje nanoporézní barvivo s hexagonálním nitridem boritým.
Nový materiál odráží záření téměř stejně dobře (97,9 %) a přitom ho stačí nanést ve vrstvě o tloušťce jen 150 μm. To podstatě rozšiřuje možné využití této pozoruhodné barvy.
Předchozí iterace nejbělejší barvy na světě vyžadovala pro dosažení sálavého chlazení pod okolní prostředí vrstvu o tloušťce 0,4 mm (vlevo), nové složení může dosáhnout podobného efektu chlazení s vrstvou o tloušťce pouhých 0,15 mm © Purdue University / Andrea Felicelli