Transfer výsledků výzkumu a vývoje usnadní na liberecké univerzitě společnost The University Company TUL.
O efektivní transfer vědeckých poznatků a inovativních technologií do praxe se na Technické univerzitě v Liberci zasazuje nová společnost The University Company TUL (TUC TUL). Spolupracuje s vědci na vyhledávání komerčních partnerů, dojednávání licencí nebo zakládání spin-off společností. Univerzita je stoprocentním vlastníkem společnosti, která vznikla transformací Vysokoškolského podniku Liberec. Pod něj spadala například autodílna nebo truhlárna, ale jeho využití už nebylo plnohodnotné, protože řada činností přešla přímo pod univerzitu. 
K transformaci společnosti podle prorektora TUL pro vědu a výzkum profesora Petra Lenfelda vedla univerzitu snaha zajistit akademikům kvalitní servis pro komercionalizaci výsledků jejich vědecké práce a navýšit počet transferů univerzitních výsledků a duševního vlastnictví do praxe. Profesor Lenfeld je spolu s děkany tří fakult a kvestorem TUL členem dozorčí rady The University Company TUL. Dozorčí radu jmenuje rektor TUL.
Přípravy začaly v roce 2021 a inspirace přišla do Liberce z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR skrze její „vnučku“ i&i Prague (inventions & investments) a z Univerzity Karlovy, kde podobná společnost (CUIP — Charles University Innovations Prague) pracuje již od roku 2018. Při zahraničních univerzitách existuje tento koncept již dlouhodobě. Podobné společnosti mají například univerzity v Cambridgi či Oxfordu.
„Pro vědecké pracovníky je proces transferu výzkumu do praxe časově náročný, a to je odvádí od vědecké práce. Tímto jim vytváříme zázemí, kde jim pomůžeme nejenom posoudit, zda má jejich nápad šanci uspět na trhu, ale hledáme i potenciální průmyslové partnery. V náplni práce TUC TUL je totiž i průzkum trhu a případné jednáni s firmami a navazování spolupráce. TUC TUL má na starosti cílenou podporu transferu vědy do praxe,“ říká profesor Lenfeld.
I skvělý nápad někdy hledá uplatnění
Smluvní a aplikovaný výzkum stejně jako doplňková činnost jsou na TUL podle profesora Lenfelda na vysoké úrovni a přinášejí univerzitě nezanedbatelný finanční přínos. Je to i díky tomu, že na TUL je na velmi dobré úrovni spolupráce s průmyslovými partnery a pracují zde lidé, kteří přímo spolupracují s firmou na řešení konkrétních problémů a společně vymýšlejí nejlepší řešení pro konkrétní aplikaci.
Liberecké technicky zaměřené fakulty vždy podle profesora Lenfelda kladly velký důraz na provázanost vzdělávacích a vědeckých pracovišť s průmyslovou praxí. Například na Fakultě strojní a Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií již řad let fungují Průmyslové rady jako poradní orgán vedení fakult. Tvoří je zástupci významných podniků — národních i nadnárodních firem, se kterými vedení fakult pravidelně diskutuje o problémech v oblasti vzdělávání, výzkumu a rozvoji, a společně s nimi tak usiluje o zlepšení struktury a kvality studia a začlenění moderních poznatků z praxe do výuky.
Členy Průmyslových rad jsou tak významné podniky jako například Škoda Auto, Preciosa, Koh-i-noor, Benteler, AGC, Rieter, TZ nebo Magna Exteriors (Bohemia), které jsou také významnými potenciálními zaměstnavateli absolventů.
Ze spolupráce vyplynuly i konkrétní výstupy, jako bylo například v roce 2019 otevření společné laboratoře UniLab Fakulty strojní a společnosti Škoda Auto. Spolupráce spočívá většinou ve výzkumu nebo ve vývoji nějakého nového produktu či procesu. Jako příklad je možné uvést katedru částí a mechanismů strojů, která úspěšně vyvíjela stroj na výrobu zdravotnických náplastí pro výrobní družstvo Mediplast CZ nebo ve spolupráci firem Proseat Mladá Boleslav a Škoda Auto prováděla výzkum a vývoj jednotlivých komponent automobilové sedačky pro lepší celkový komfort sezení, s firmou Knomi řešila společný projekt zaměřený na inovaci a vývoj bezodkapových rychlospojek.
„Někdy se ale stává, že se objeví zajímavý vědecký výsledek mimo smluvní a aplikační výzkum či projekt. A je škoda, aby takové nápady, často i patentované, zapadly a ležely v šuplíku. V takových případech jsme schopni pomoci. Zjistíme, zda a kde by se takový nápad mohl uplatnit, komu má smysl ho nabídnout, případně zkusíme najít alternativní zdroje financování dalšího vývoje, aby se nabídka mohla rozšířit na více partnerů,“ vysvětluje Ondřej Moš, vedoucí čtyřčlenného týmu TUC TUL.
Profesionální servis pro vědce
Podle prorektora Lenfelda má každý akademik svobodu v tom, jakou cestou bude chtít svůj nápad komercionalizovat — jestli přes TUC TUL, nebo přes univerzitu. Společnost TUC TUL ale podle něj mimo jiné sejme z vědců marketingové „břímě“, protože nabízí i konzultace o dalším nejvhodnějším postupu. A pokud se obě strany na dalším postupu dohodnou a podepíší příkazní smlouvy k danému výsledku, může TUC TUL zaměstnancům poskytovat své služby.
Zasadí se nejen o to, aby cesta ke komercionalizaci byla co nejpřímější a především úspěšná, ale také o to, aby vědci, jednotlivá pracoviště a univerzita byli za svou snahu férově odměněni.
„Akademik nebo vědec většinou nepracuje na byznys plánu, marketingové studii, průzkumu trhu nebo tržním potenciálu. Často také nemá čas scházet se s potenciálními partnery a zákazníky. Tento servis najde právě v TUC,“ nastínil prorektor Lenfeld.
A jak dodává Ondřej Moš, jedná se o profesionální servis pro vědce, aby výsledky jejich práce byly využité, aby se dostaly co nejdříve na trh, případně aby nebyly někým „přeskočeny“. „I to se bohužel stává a naše univerzita s tím má také své negativní zkušenosti, kdy byly podepsány nevýhodné smlouvy, případně byly špatně vyřešeny vztahy mezi původcem nápadu a vlastníkem, nebo bylo na úřadu špatně zapsáno duševní vlastnictví. To jsou složité právní otázky, v nichž můžeme poskytnout konzultaci a odbornou právní pomoc našich i externích odborníků. Podporujeme tvorbu byznysových plánů a řešíme například i strategii duševního vlastnictví. A musím říci, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví se situace u nás výrazně zlepšila. Věřím, že budeme úspěšnější v oslovování firem a navazování obchodní spolupráce. Pro firmy je univerzitní značka symbolem důvěryhodnosti, ale myslím, že jako malá, dynamická společnost můžeme lépe a rychleji reagovat na požadavky firem, trhu a investorů než samotná univerzita. Čím dříve za námi zaměstnanec univerzity se svým nápadem přijde, tím větší šanci na případnou komercializaci bude mít. Pomalý nástup na trh může sebelepší nápad znehodnotit. Připomenu například unikátní patentovaný nápad našeho vědeckého týmu na krytí ran z roku 2015, který na zdlouhavé jednání doplatil. Rychlost nástupu na trh je v dnešní době zásadní,“ konstatuje Ing. Moš.
Spin-off společnosti a licenční smlouvy
V současné době, kdy je v podstatě na počátku své činnosti, se TUC TUL zaměřuje převážně na hledání zákazníků, dojednávání licencí či prodeje práv k průmyslovému vlastnictví a zakládání spin-off společností — firem, jež mají licenci k využívání duševního vlastnictví univerzity a podnikají s ním. Univerzita následně získá podíl na zisku nebo přímo ve firmě.
„Musíme vyhodnotit, co je výhodnější pro univerzitu, zda licenční smlouva, spin-off, prodej, nebo jiná dohoda. Cest pro transfer vědy do praxe je víc,“ upřesňuje Ondřej Moš s tím, že TUC TUL si už díky kreativitě a profesionálnímu postupu připsala na své konto významný úspěch v podobě první uzavřené licenční smlouvy v oblasti iontovýměnné membrány do rekupirátorů.
Jedná také o založení několika spin-off společností. Ve hře je například spin-off společnost na ekologickou výrobu specifických nanočástic kovů a slitin laserovou ablací. „V tomto případě jsme kromě průzkumu trhu, hledání partnerů a psaní byznys plánu také řešili potřebné certifikace, abychom splnili evropskou legislativu týkající se nanočástic. To je ostatně také jedna z věcí, kterou pro vědecký tým zajišťujeme. Náplní naší práce je zkrátka udělat vše, co je potřeba, aby se výsledek uplatnil v praxi. Musíme ovšem být samozřejmě přesvědčeni o tom, že má dostatečný potenciál,“ uvádí Ondřej Moš.
V jednání je podle něj také možnost založení spin-off společnosti na komerční využití patentově chráněné porézní sklokeramické „plastelíny“ vyvinuté na liberecké univerzitě.
„Jednání o založení spin-off společnosti je náročné a zdlouhavé a vyžaduje důkladnou přípravu. Vychází nám, že v průměru bychom mohli zakládat jednu společnost ročně,“ naznačuje.
Patent není pro komercionalizaci nezbytný
Liberecká univerzita patří mezi vysoké školy s vysokým počtem patentových přihlášek. Její nejúspěšnější a nejcitovanější světový patent je bezesporu stále ten z roku 2004: na průmyslovou výrobu nanovláken elektrostatickým zvlákňováním z roztoku polymeru. Základ zařízení, které svět zná pod značkou Nanospider společnosti Elmarco. Technologii vyvinul profesor Oldřich Jirsák se svým týmem na Fakultě textilní TUL.
Ohlédneme-li se za patenty z posledních 10 let, najdeme mezi nimi řadu úspěšných aplikací do praxe. Jde například o ochrannou dýchací masku se společným nádechovým a výdechovým otvorem. Unikátní konstrukční řešení lehké polomasky využívá několik armád světa, patent je průmyslově využíván na základě uzavřené licenční smlouvy.
Unikátním řešením je také patentovaná protipovodňová, lehce nastavitelná zábrana libovolné délky, nastavitelné výšky a směrového uspořádání prostřednictvím úhlových dílů s nastavitelným přesahem desek. V praxi využívaný patent má značný dopad na bezpečnost a ochranu obyvatelstva a infrastruktury před povodněmi. 
Patentovaná laditelná radiofrekvenční cívka je světovou špičkou v oblasti zobrazování pomocí magnetické rezonance. Využívá ji Institut klinické a experimentální medicíny v Praze k měření speciálních fluorových experimentů jako speciální nástroj ve výzkumu magnetické rezonance.
Patentovaný žáruvzdorný geopolymerní kompozit s nízkou měrnou hmotností pro konstrukční prvky protipožárních zábran umožňuje úspěšnou protipožární ochranu budov ze dřeva, ocele i betonu a je využíván v rámci licenční smlouvy.
Vloni liberecká univerzita přihlásila 14 patentů, což je nejvíce mezi českými vysokými školami; příkladem jednoho z posledních zajímavých patentů je návrh doktorky Fakulty strojní Radky Jírové na nové řešení diagnostiky ve výrobních linkách Škoda Auto, které dokáže předcházet neočekávaným výpadkům ve výrobě i rozsáhlým ztrátám.
„Co se týká patentů, jsme dlouhodobě nejcitovanější českou veřejnou vysokou školou. Největší počet patentů má TUL podle Frascatti manuálu v oborech Materials engineering, Nanotechnology, Mechanical Engineering, Physical sciences a Chemical sciences. Nejaktivnějšími v oblasti patentů jsou technické fakulty TUL, tedy fakulta strojní, fakulta textilní, fakulta mechatroniky a výzkumný ústav CXI,“ sdělil mluvčí univerzity Radek Pirkl, podle kterého škola každoročně v průměru žádá o deset patentů.
Z liberecké univerzity loni vzešlo přes 57 % všech patentových přihlášek podaných v Libereckém kraji.
Podle Ondřeje Moše ale není vždy nutné pro transfer vědy do praxe podávat patentovou přihlášku. Důležitější než patent, který někdy leží v šuplíku, je podle něj originální nápad, technologie a zájem o aplikaci z praxe. „Množství podaných patentů ještě nedává objektivní pohled na úspěšnost využití vědy, protože patenty někdy zůstávají nevyužity. Je potřeba mít know-how a na něm to budovat. Proto navrhujeme, aby k nám vědci, pokud nemají konkrétního spolehlivého partnera z praxe, přišli se zajímavým nápadem a my jim pomůžeme v rozhodnutí, zda patentovat, nebo ne. Takové rozhodnutí by mělo přijít v okamžiku, kdy máme jasno o obchodním modelu, o konceptu. Pokud máme konkrétního průmyslového partnera, který je schopný a ochotný nápad zkomercionalizovat, není z naší strany co řešit. Můžeme ale posoudit nároky, zda to uspěje v obchodním světě, zprostředkovat kontakty se zahraniční firmou, případně pomoci při ochraně, aby se univerzita nedostala podpisem smlouvy do nevýhodné pozice a aby se nenarušily osobní vazby a vztahy, které hrají velmi důležitou roli. Pak vlastně působíme také jako mediátor, který jako objektivní účastník jednání pomáhá všem zúčastněným dojít k uspokojivému závěru,“ říká Ondřej Moš s důrazem na to, že využívání služeb TUC TUL je zcela dobrovolné.
Ohlas vědců je pozitivní
Podle profesora Lenfelda je reakce libereckých vědců na založení TUC TUL většinou pozitivní. Oceňují, že se nemusí zabývat administrativou, ušetří čas a oceňují i profesionální servis. Příjemné pro ně vlastně je, že mají zajištěné kvalitní PR a lidé (včetně potenciálních partnerů) se tak o jejich práci dozvědí. „Není nic špatného na tom, když se pochlubíme dobrými výsledky práce našich vědců. A nejen kvůli obchodnímu úspěchu, ale také proto, že ukazujeme na atraktivnost a perspektivu technických oborů,“ uzavírá profesor Lenfeld. Připouští, že nová společnost TUC TUL nezačne přinášet výrazné výsledky okamžitě. Realistický odhad návratnosti investic je pět let. V horizontu deseti let pak cílí na to, aby nemalou měrou přispívala do rozpočtu univerzity.
Foto:TUL