Kombinatorní inovace aneb dívejte se přes hranice svých oborů
Nejdůležitější síla, která obohacuje naši společnost, je inovace. Jedni ji umí uchopit a stávají se lídři v odvětví či v oboru, jiní opatrně přešlapují, neumí problém uchopit, ani si nenajmou odborníky na kreativitu a vedení inovačních projektů. Pak jim ujíždí inovační vlak. Stávají se následovníky úspěšných či paběrkáři. Lze to změnit? Lze. Porozuměním zákonitostí inovací dneška. Jaké to jsou?
PRODUKTIVITA JE ZAKLÍNADLO VE VŠECH A VE VŠEM
Uznávaný ekonom Paul Krugman tvrdí: „Produktivita není všechno, ale z dlouhodobého hlediska je to téměř všechno. Proč? Schopnost státu zlepšit svou životní úroveň v průběhu času závisí výhradně na produktivitě – na výkonu. Tedy na počtu odpracovaných hodin, které potřebujeme na produkci všeho – od zipů až po automobily. Běžným způsobem myšlení lze říci, že stát může navýšit své bohatství a zlepšit životní úroveň svých obyvatel tím, že jeho firmy budou zvyšovat objem produkce při zachování stejných zdrojů.“
Podle Krugmana je inovace způsob, jak k růstu produkce dochází. Převratný způsob myšlení o produktivitě a přidané hodnotě představuje výrok sociologa Josepha Basilého z roku 1970: „Tvůrčí představivost je zdrojem pokroku. V blízké budoucnosti bude dokonce tvůrčí fantazie znamenat pro národy více než přírodní bohatství. Jedna země předstihne druhou v té míře, v jaké bude mít více imaginativních mozků.“ Proto se jednotlivé státy tak vehementně přetahují o nejlepší mozky. Přitom zapomínají na líheň inovativních mozků: trénink kreativity ve školách a na trénink inovačního myšlení v podnicích, ve výzkumných ústavech, v akademii věd i v některých úřadech.
PRODUKTIVITA ČI PŘIDANÁ HODNOTA?
„Moudré státy“ začínají produkovat mnohem více myšlenky než hmotu. Vyspělý svět vymýšlí inovace, ochrání je patenty a prodává licence k výrobě těm, kteří spoléhají hlavně na hmotu. Výroba hmoty zůstane převážně v rozvojových zemích, kde se tím pádem musí starat o výrobní haly, o čmoudící komíny, o sklady, o likvidaci odpadů a čištění vody, o zvyšování mezd nespokojeným zaměstnancům, musejí vyjednávat s odbory, vymýšlet benefity, řešit nedostatek lidí, zajišťovat logistiku i dopravu a udržovat mnoho dalších činností spojených s výrobou hmoty.
Na druhé straně prodej licencí je úžasná záležitost.
... prodej licencí je úžasná záležitost. Téměř bez práce se sypou peníze a firma nemá mnoho starostí. Pouze získat špičkové odborníky, motivovat je, aby vymysleli převratné inovace a co nejdéle zůstali. |
Téměř bez práce se sypou peníze a firma nemá mnoho starostí. Pouze získat špičkové odborníky, motivovat je, aby vymysleli převratné inovace a co nejdéle zůstali. Pak mít bezva marketing a obchod, aby licence dobře prodali. A pak si žijí dobře tak dlouho, dokud se inovace nevyčerpá nebo ji nenahradí nějaký substitut. Třeba Philips má asi 30 % tržeb jen z prodeje licencí. Dobře jsou na tom např. Autodesk, SAP a mnoho dalších softwarových firem. Tvůrci softwaru a inženýrských řešení prodávají myšlenky, ne hmotu. Mají snadný život a kopírují se hůře než služby. To je výhoda kreativity a vysoké přidané hodnoty.
PLNÉ VYUŽITÍ POTENCIÁLU INOVACE
Vyvíjejí se inovace celá staletí stále stejně nebo se jejich charakter mění? Domníváme se, že hlavní vynálezy (GPT) a objevy se objevují sporadicky. Ekonom Bob Gordon uvádí, že je rozumné přemýšlet nad procesem inovací jako nad řadou jednotlivých inovací – vynálezů následovaných postupnými zlepšeními, která využijí plný potenciál původního vynálezu. A vynález musí v různých aplikacích proniknout do mnoha oblastí života a průmyslu. Jen tak může přinést všeobecný blahobyt a vysokou produktivitu. Tak například parní stroj poháněl stroje v dílnách a továrnách – pily, soustruhy, buchary, vrtačky, válcovací tratě. Parní stroj vedl ke vzniku železnice, která se během 50 let rozšířila do všech zemí světa a vozila suroviny, zboží a miliony lidí. Parní stroj poháněl první traktory na orání půdy, parní mlátičky na obilí, mlýny na mouku, parolodě, těžní stroje, zavlažovací systémy a čerpadla, parní vytápění domů, parní válce na cesty, parní katapulty na letadlových lodích apod. Téměř nebylo oblasti, kam by parní stroj nezasahoval.
PLNÉ VYUŽITÍ ELEKTŘINY
Podobně se vyvíjelo využívání elektřiny, která rychle pronikla do každé domácnosti, úřadu, firmy, do veřejných prostor i dopravních prostředků. Využívání elektřiny v dnešním pojetí pomalu vrcholí a bude ještě pár let trvat, než se její potenciál vyčerpá a globálně se změní princip získávání a pojetí využívání elektřiny jako zdroje energie. Pára, spalovací motory, letectví, elektřina i rozhlas a televize pronikly všude a přinesly tím nebývalou prosperitu, pohodlí i luxus. Dodnes čerpáme ovoce z propojení těchto zásadních technologií, které jsem již v minulém článku uvedl jako zásadní inovace pod názvem GPT (General Purpose Technology).
INTERNET UŽIVÍ CELÝ SVĚT
Podobně se vyvíjí do plné GPT také internet. V roce 1958 byla spuštěna grantová agentura ARPA, která měla po vypuštění sovětského sputniku (1957) za úkol zajistit znovu technologickou převahu USA nad SSSR. Začalo se bádat nad alternativními možnostmi nezávislé komunikace vojenského velení v případě konfliktu. V roce 1969 byly pokusně propojeny počítače čtyř univerzit a mezi nimi posílány první zprávy. To byl základ dnešního internetu – propojení milionů počítačů do jedné sítě. Nikdo z jeho tvůrců tehdy netušil, co z toho jednou bude. Mezitím internet vyrostl do dnešní podoby. A roste dál. Zhruba co dva až co pět let se objeví nějaké zásadní aplikační inovace či jejich kombinace, které neuvěřitelně rozšiřují možnosti internetu. Ať už to byl protokol TCP/IP, jazyk HTML, který určil, jak má vypadat text, grafika nebo podoba elektronické pošty – emailů apod. Pak přišly různé typy prohlížečů, od jednoduchých až po sémantické vyhledávače – např. Devon Think.
Stále se objevují vynálezy, které internet košatí a rozšiřují. Vzpomeňme Linux, Wikipedii, posílání a zpracování fotek, kreslení (Adobe), umísťování videí na Youtube, sociální sítě typu Facebook, Linkedin, Instagram a Twitter. Výborná je i služba Waze, která vám umožní dojet co nejrychleji do místa určení. Služba vyhodnocuje vaši polohu podle GPS, vyhodnocuje telefonické zprávy z míst trasy, různé nehody, objížďky, lokální počasí apod. Díky tomu vás Waze navede na aktuálně nejméně problémovou trasu.
V poslední době je vynikající i používání umělé inteligence Siri od Applu, která se učí a zdokonaluje z milionů proběhnuvších hovorů mezi ní a klienty. Jedním ze současných vrcholů využívání internetu je integrace všech služeb v chytrém telefonu či v hodinkách. Zřejmě absolutním vrcholem využívání všech těchto kombinací nových inovací bude internet věcí, který propojí téměř vše na světě dohromady a učiní svět na jedné straně zajímavý, na druhé straně velmi zranitelný vůči hackerům a různým kolapsům. Internet věcí není jen o propojení všech surovin, výrobních komponentů a strojů, které bez zásahu lidské ruky vyrobí vše, co bude klientem požadováno; není to jen propojení všech věcí v domácnosti, ale také řízení dopravy samořiditelných aut, dronů a později i letadel.
Toto jsou zatím očekávatelné věci, které nás zřejmě neminou. Podle autorů knihy Wikinomie Dona Tapscota a Anthonyho Williamse je internet ještě v plenách a my žijeme v dřevních dobách internetu. Podle nich na platformě internetu vyrostou miliony aplikací, o nichž se nám ještě ani nesnilo. Internet se tak stane hlavním pracovním nástrojem naprosté většiny lidí. Kam až to může zajít? Zrůdné představy některých lidí popisují situaci, že jednou budeme pomocí čipu v mozku všichni připojeni k internetu a budeme získávat masové myšlení a internetové názory mainstreamu. Snad k tomu nedojde.
DIGITALIZACE – ČISTÁ INOVACE
Podle Erika Brynjolfsona a Andrewa McAfee z MIT pokrok v internetu ukazuje, že současné digitální inovace jsou rekombinantní inovací v nejčistší formě. Z každého pokroku se stává prvek pro budoucí inovace. Pokrok se nevyčerpává, ale kumuluje, možná i násobí. Oba autoři tvrdí, že digitální svět nemá žádná omezení. Sahá i do hmotného světa a umožňuje vznik např. samořiditelných aut, letadel, 3D tiskáren, které tisknou součástky i komplexní výrobky. Výpočetní zařízení a čipové snímače se díky Moorově zákonu v průběhu času exponenciálně zlevňují, a proto je lze zabudovat do všeho – od kliky u dveří, přes brýle až po vodovodní a odpadové potrubí.
„Digitalizace zpřístupňuje obrovské množství dat spojených s téměř každou situací. Tyto informace lze donekonečna vyhodnocovat, reprodukovat a znovu používat, protože nejsou rivalitní. Díky těmto silám počet potenciálně cenných stavebních prvků po celém světě velice rychle narůstá a objevuje se více možností než kdy před tím. Zvyšuje se počet možností pro kombinace a rekombinace inovací.“
JAK DALEKO DOJDEME?
Erik Brynjolfson a Andrew McAfee z MIT přemýšlejí nad možnostmi vývoje kombinatorního způsobu inovací: „S rostoucím počtem stavebních prvků je stále těžší poznat, které kombinace budou cenné a přínosné“. Citují Martina Weitze, který ve své práci „Rekombinantní růst“ vytvořil matematický model nové teorie hospodářského růstu, ve které se „fixní faktory“ hospodářství (strojové vybavení, nákladní auta, laboratoře apod.) časem rozvíjejí pomocí poznatků, které nazýváme „centrálními myšlenkami“ (seed ideas), a vědění se po čase navyšuje díky rekombinaci starých centrálních myšlenek do nových. McAfee říká: „To je příklad pohledu na inovace v podobě stavebních prvků. Na svět, v němž lze znalosti a centrální myšlenky v průběhu času kombinovat a rekombinovat.“ Podle autorů z MIT tento model dospěl k úchvatnému výsledku: „Vzhledem k tomu, že kombinatorické schopnosti narůstají tak rychle, brzy vznikne doslova nekonečné množství potenciálně cenných rekombinací kousků existujících znalostí.“ Jednou budou kvantové počítače chroustat miliardy dat a prověřovat miliardy kombinací, aby našly nejvhodnější inovace. * Při tom je třeba si uvědomit, že při pouhých 52 centrálních myšlenkách by v takovém hospodářství mohly jejich vzájemné kombinace několikanásobně převýšit počet atomů v naší sluneční soustavě.
JAK VYBÍRAT TY NEJLEPŠÍ A NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ KOMBINACE NÁPADŮ DNES?
Nalezení ztraceného zlata
Pomocí konceptu Wikinomie – principu Linuxu (který spočívá v tom, že milióny uživatelů internetu budou sdílet své nápady a využívat cizí) si mnozí lidé rádi vyzkouší, zda se jim podaří vyřešit úkoly – náměty na inovace, které jim podniky na internetu zveřejní. Jak už jsem se zmínil ve starších článcích v Technickém týdeníku, Firma Goldcorp z Toronta, těžící zlato v Kanadě, řešila problém ztracené zlaté žíly. Jejich odborníci měsíce žílu hledali a nenašli. Mladý CEO firmy, Rob McEwen, nechal v roce 2000 na internetu zveřejnit 30 000 stran technické dokumentace, slíbil odměnu 575 000 dolarů a čekal na výsledek. Přišlo 5 správných odpovědí, podle kterých se zlatá žíla našla a důl funguje dále. Ani jeden z řešitelů nebyl geograf, těžař apod.
... určité zpomalení světového hospodářského růstu je prý zaviněno naší neschopností nacházet vhodné meta myšlenky a zpracovat dostatečně rychle všechny nové podnětné myšlenky na inovace. |
Miliony zapálených lidí v akci
Podle odborníků určité zpomalení světového hospodářského růstu je prý zaviněno naší neschopností nacházet vhodné meta myšlenky a zpracovat dostatečně rychle všechny nové podnětné myšlenky na inovace. Podle McAfeeho a jeho kolegy Brynjolfssona „pokrok nejlépe urychlíme tak, že svou schopnost testovat nové myšlenky zvýšíme tím, že do procesu testování zapojíme miliony nových lidí. Což digitální technologie umožňují. Jsme propojeni globálními ICT a máme cenově přístupný obrovský objem dat i nesmírnou výpočetní sílu.“ Digitální svět je podle odborníků z MIT v podstatě hřištěm pro rekombinace ve velkém měřítku. Zastánce open source softwaru Eric Raymond dospěl k optimistickému ujištění: „S dostatečným množstvím očních bulv jsou všechny chyby triviální.“ Variantně můžeme myšlenku parafrázovat: „S větším počtem očních bulv najdeme významnější kombinace principů, myšlenek a inovací.“ Jak se to dělá prakticky, si uvedeme příště.
Na úvodní otázku, jak dnes inovovat, můžeme odpovědět: dívejte se přes hranice svých oborů, sestavte různorodé nadšené týmy z hlediska věku, vzdělání, pohlaví a najměte si kreativního facilitátora, který je povede. Nebo si počkejte na další článek. Další příběhy a popisy serverů, které se zabývají inovacemi, si probereme příště.
PhDr. Karel Červený, MSc. MBA